Klíčovým bodem při jakékoliv jednání s Rusy bude jejich požadavek kontrolovat celou Doněckou, Chersonskou a Záporožskou oblast Ukrajiny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká expert na moderní dějiny Ruska Filip J. Scherf, který působí na University of St. Andrews ve Skotsku.
Evropa se musí postavit realitě měnícího se světa, kde americká role již není samozřejmostí. Podle bývalého poradce Margaret Thatcherové, novináře Johna O'Sullivana, jsou ale snahy o strategickou autonomii bez Spojených států iracionální. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se vyjádřil k Donaldu Trumpovi, ukončení války na Ukrajině a nutnosti, aby Evropa investovala do obrany v rámci NATO.
Páteční tahanice v Bílém domě je sice stále těžko uvěřitelná, zapadá ale do globálního vývoje posledních týdnů. Někteří evropští lídři vystupují razantněji než kdykoliv předtím, aby kontinentu připomněli, že ucelená Evropa může mít v trojúhelníku s USA a Ruskem nejsilnější pozici. A že je schopna, nezávisle na Trumpovi, společně s Ukrajinou Putina zastavit. Jen to bude stát hodně peněz a škrtů.
Ačkoli se Západ dosud zaměřoval na vývoj sofistikovaných bojových technologií, válka na Ukrajině ukázala, že schopnost vyrobit jednoduché zbraně levně a rychle může být při bojích klíčová. Podle politiků, které oslovil web Business Insider, by to mohl být pro státy NATO i Ameriku problém. V případě, že by se musely postavit rovnocenným soupeřům, jako je Rusko nebo Čína, by totiž zaostávaly.
Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil vývoj ukrajinsko-ruské války do nové éry. Stejně jako Evropa je i Turecko mimo mírová vyjednávání. Tři roky se země se strategickou polohou i komplikovanými sousedskými vztahy stavěla do role mediátora konfliktu, teď chce turecký prezident Erdogan vrátit zemi zpátky do hry.
Na počínání Evropanů na poli obrany a bezpečnosti si minulý týden veřejně postěžovali Američané. Chtěli by, aby evropský obranný potenciál, a to včetně průmyslu, byl soběstačnější. "Máme kvalitu, ale chybí nám kvantita. Schází velké projekty, které by sjednocovaly a vedly průmysl ke spolupráci napříč zeměmi," říká pro Aktuálně.cz Jiří Šedivý, výkonný ředitel Evropské obranné agentury.
"Donald Trump a spol. dělají to, co říkali po celý čas kampaně, tedy že Ukrajinu v NATO nechtějí, tedy že návrat k hranicím z roku 1991 je nerealistický, tedy že z jejich pohledu ta vyjednávání budou více bilaterální, tedy mezi USA a Ruskem," říká politický geograf Jan Kofroň.
Evropští politici už řeší, kolik kdo může poslat vojáků na Ukrajinu v rámci mise, která bude dohlížet na možný klid zbraní - na příměří, které má v příštích měsících dojednat americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Ruská armáda utrpěla na Ukrajině těžké ztráty a ty navíc neustále rostou. Západ si ale podle spojenců v NATO nesmí oddechnout. Válečná mašinerie Kremlu se podle nich roztočila a Rusko je nebezpečnější než kdy předtím.
Americký prezident Donald Trump si ve středu telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, poté zavolal i svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému. Zda se Trumpovi povedlo jedním hovorem vyvést Putina z izolace a jaký signál včerejší posloupnost telefonátů vysílá Ukrajině, analyzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jan Kofroň.
Přemýšleli jste někdy, jak je možné, že e-mail, který pošlete z Česka, dorazí na druhou stranu zeměkoule během pár vteřin? Skrývá se za tím rozlehlá síť více než 1,5 milionu kilometrů kabelů na dně oceánů. Tyto podmořské kabely v počtu okolo 500 umožňují bleskový přenos dat na velké vzdálenosti a tvoří tak základ globálního internetu a komunikace. Poslední dobou jsou ale stále více poškozovány.
"Nemůžeme přece všichni mít všechno," zkritizovala europoslankyně Klára Dostálová (ANO) modernizaci a nákupy české armády. "Závazky, které jsme dali NATO, nejsou žádný luxus, nýbrž nutnost," oponuje jí ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zjistit ale, co všechno tedy může vojsko nabídnout k obraně aliance, není jednoduché. Obrana totiž přestala zveřejňovat počty a druhy techniky.
Byl ministrem obrany, náměstkem generálního tajemníka NATO i ředitelem Evropské obranné agentury. Teď se diplomat Jiří Šedivý chystá zpátky do Prahy. Ministerstvo zahraničí pro něj ale nemá žádné místo, které by odpovídalo jeho dosavadní kariéře. Podle zjištění Aktuálně.cz mu úřad Jana Lipavského nabídl pozici řadového referenta.
Série incidentů a pravděpodobných sabotáží podmořských kabelů v Baltském moři už v polovině ledna vedla k tomu, že Severoatlantická aliance oznámila novou operaci na ochranu tohoto moře s názvem Baltská stráž. V neděli ale došlo k poškození dalšího kabelu, tentokrát mezi Lotyšskem a Švédskem. Událost napověděla, jak bude obrana infrastruktury v Baltském moři reálně vypadat.
Ještě předtím, než se Petr Pavel stal v NATO šéfem vojenského výboru, byl nejvýše postaveným Čechem v alianci. Jan Vylita jako jeden z šesti hlavních auditorů kontroloval hospodaření armádního paktu. Přesně před deseti roky ale přišel nečekaný a strmý pád. Vzali mu bezpečnostní prověrku a v Bruselu musel skončit. Vylita pak u soudů vyhrál a stát mu nedávno musel zaplatit několik milionů.
"Teď jsme v bezpečí, ale za čtyři nebo pět let už nebudeme. Pokud to neuděláme, budeme muset vytáhnout učebnice ruštiny nebo odjet na Nový Zéland," řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte na pondělním zasedání Evropského parlamentu. Současný příspěvek ve výši dvou procent hrubého domácího produktu podle něj už nestačí.
Nastupující prezident USA chce získat Grónsko, Panamský průplav i Kanadu. A kvůli rukojmím v Gaze hrozí Hamásu peklem.
Zásahem finského komanda proti posádce tankeru v Baltském moři pokračuje spirála incidentů a slovních útoků mezi Helsinkami a Moskvou. Rusko-finská hranice je dlouhá 1343 kilometrů a jde zároveň o hranici NATO a Ruska od dubna 2023, kdy severoevropská země vstoupila do této aliance. Finové všechny hraniční přechody uzavřeli.
Vztahy Ruska a NATO se zdají být horší než v dobách studené války. Podle ruského politologa a novináře Georgije Bovta, jehož pohled přinesla agentura Reuters, nesou na současném stavu podíl viny obě strany a nevylučuje přímý vojenský střet.
Zvolený americký prezident Donald Trump by "rozhodně zvážil" vystoupení Spojených států ze Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s televizí NBC News pro pořad Meet the Press, který bude odvysílán v neděli pozdě večer SEČ. Zároveň ale uvedl, že pokud budou evropské země platit za obranu, zachová americkou roli v této obranné alianci.
