Na prestižní konferenci americké armády AUSA, která se letos konala v německém Wiesbadenu, zazněl nečekaně ostrý hlas z Ukrajiny. Robert "Magyar" Brovdi, velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů, vystoupil s výzvou, jež byla zároveň kritikou: NATO musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii a začít brát vážně realitu moderního bojiště, kterou Ukrajina bolestivě poznává každý den.
Také ve druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz prezident Petr Pavel popisuje, co pro něj bude důležité v čase po sněmovních volbách v souvislosti s tím, koho pověří sestavením vlády, jak velkou roli v tom bude hrát případná její stabilita a koho považuje za bezpečnostní hrozbu pro stát.
Prezident Petr Pavel se v první části obsáhlého rozhovoru pro Aktuálně.cz svěřuje s tím, co ho nejvíc zklamalo na české politice, kde spatřuje příčiny vyhrocených vztahů mezi koalicí a opozicí a co bude zohledňovat při vzniku příští vlády. Připouští také, že je v danou chvíli vznik koalice ANO a SPD realistickou variantou. Podle něj se to ale může ještě změnit.
Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že je z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamán, ale že s ním ještě neskončil. Kromě toho oznámil dodání dalších zbraní bránící se Ukrajině a pohrozil cly ve výši sta procent na zboží z Ruska a od jeho obchodních partnerů. Kreml v úterý reagoval slovy, že Trumpovy návrhy jsou vážné a bude třeba je analyzovat.
"Největší výzvou pro NATO je, že je dnes velmi levné vypouštět velké množství útočných dronů na dálku - v podstatě v několika vlnách za sebou. Zároveň se díky umělé inteligenci a kybernetickým útokům dají velmi rychle měnit cíle těchto útoků," upozornil pro Reuters americký vědec specializující se na bezpečnostní studia Benjamin Jensen.
Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.
Přibližně 70 kilometrů od lotyšského hlavního města Rigy se v budově lázní skrývá komplex - donedávna tajený -, v němž se mělo v případě jaderné války ukrýt nejvyšší vedení země. Dnes je bunkr každodenně přístupný, a jak si reportér Aktuálně.cz vyzkoušel na vlastní kůži, člověk se během hodiny a půl může vrátit o 40 let zpátky do období sovětského vládce Leonida Brežněva.
Generální tajemník NATO Mark Rutte mluvil v americké televizi Fox News o zvyšování rozpočtu aliance. V rámci rozhovoru se vysmál ruskému ministrovi zahraničí, když upozornil na extrémně dlouhé období, po které Sergej Lavrov post zastává, a jednou větou ho nemilosrdně zhodnotil. Ruská odpověď na sebe nenechala čekat.
Návrat studené války na finsko-ruské hranici: Finsko po vstupu do NATO masivně posiluje obranu, staví zátarasy a zvyšuje počet záložníků až na milion. Rusko zase obnovuje sovětské základny, hranice je uzavřená, obchody vylidněné a region přichází o stovky milionů eur ročně. Nejistota, rozdělené rodiny i ekonomické ztráty. Hranice, která dřív téměř neexistovala, je znovu neprostupnou bariérou.
V noci na 26. června vypukl ve vojenském areálu v německém Erfurtu požár, který zničil šest vojenských nákladních automobilů a poškodil další dvě. Incident, který nese všechny znaky cílené sabotáže, vyvolal obavy z pokračující ruské podvratné činnosti na území Evropské unie.
Kreml navyšuje zásoby svého hlavního bojového tanku, který by mohl použít pro případný konflikt s NATO. Výroba T-90M se navzdory sankcím zvýšila ze sedmdesáti kusů v roce 2022 na letošních více než 200 kusů. Je to dost válečných strojů na to, aby nahradily ty, o které Rusko přichází na Ukrajině.
Japonský premiér Šigeru Išiba čelí kritice uvnitř své Liberálnědemokratické strany (LDP) za neúčast na nedávném summitu NATO v nizozemském Haagu, píše dnes agentura Kjódó. Spojenectví s aliancí je přitom v zemi vnímáno za klíčové v obraně před Čínou, která je čím dál aktivnější v oblasti Indopacifiku.
Když jde o přežití Severoatlantické aliance, musí se i ostřílení diplomaté stát psychology. Přesně to teď zažívá v pořadí čtrnáctý generální tajemník NATO Mark Rutte – muž, jehož hlavním úkolem není jen řídit 32člennou Alianci v době rostoucí globální nestability, ale především udržet Donalda Trumpa spokojeného.
Od Laponska na severu Finska až po východ Polska se začíná rýsovat výbušná železná opona. Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko na začátku letošního roku oznámily, že opustí Ottawskou úmluvu z roku 1997, která zakazuje používání protipěchotních min. Očekává se, že do konce června všech pět zemí formálně oznámí OSN své odstoupení, což jim umožní tyto zbraně vyrábět, skladovat a rozmisťovat.
Summit NATO v Haagu skončil. Členské státy se přihlásily k zvýšení výdajů na obranu - nově mají činit pět procent HDP. V prohlášení spojenci potvrdili "železné odhodlání" k principu kolektivní obrany dle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Summit též deklaroval pokračující podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Na místě byl s českou delegací i poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Spojenci z NATO se ve středu na summitu v Haagu zavázali, že do roku 2035 zvýší své roční výdaje na obranu na celkem pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Potvrdili také svůj závazek ke kolektivní obraně s tím, že "útok na jednoho je útokem na všechny".
Summit NATO v Haagu se nesl ve znamení okázalé královské nádhery. Donald Trump dorazil jako hlavní hvězda večera, vítán červeným kobercem, livrejovaným personálem i slavnostní večeří v paláci Huis ten Bosch, kde nechyběla ani prezentace královské DNA. Oslavy spojily politickou váhu s opulentností nizozemské monarchie.
Středobodem summitu Severoatlantické aliance v Haagu je americký prezident Donald Trump, kterého všichni zahrnují komplimenty, a dokonce dostal možnost přenocovat v sídle nizozemského krále Viléma-Alexandra.
Během nadcházejícího spojeneckého summitu v Haagu členské země NATO ohlásí, že jejich obranné výdaje stoupnou do roku 2035 na pět procent hrubého domácího produktu. Snad kromě Španělska, které má s takovým růstem problém. Pro Českou republiku to znamená, že ze současných 177 miliard bude muset do obrany jít 400 miliard korun ročně. Právě nyní úředníci počítají, jak astronomické částky docílit.
Před několika dny varoval šéf německé rozvědky, že Rusko může vyslat "zelené mužíčky", známé už z invaze na Krym v roce 2014, do nejsevernější pobaltské země, do Estonska. O tom, jestli je to reálná možnost, zda se dá věřit článku pět, který by měl zajistit bezpečnost států NATO, a proč je rád za Trumpův tlak na Evropu, jsme mluvili s estonským ministrem zahraničí Margusem Tsahknou.
