Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se nemusí omlouvat exhejtmanovi Davidu Rathovi za své výroky, které pronesla v České televizi. Bradáčová v Otázkách Václava Moravce označila Rathův občanskoprávní spor se státním zástupcem Petrem Jirátem za obstrukci v korupční kauze kolem bývalého hejtmana. Nejvyšší soud nyní Rathovo dovolání proti dřívějšímu rozsudku odmítl.
Nejvyšší soud odmítl dovolání Radúze Šafránka, a potvrdil tak osmnáctiletý trest vězení za vraždu bývalé přítelkyně. Podle pravomocného verdiktu Šafránek dívku ubodal v arboretu Mendelovy univerzity v obvodu Brno-sever. Výsledek dovolacího řízení sdělila Eva Sigmundová, mluvčí Krajského soudu v Brně, který případ řešil jako první instance. Šafránek u soudů v Brně i Olomouci vinu popřel. Podle verdiktu jej však spolehlivě usvědčuje řetězec nepřímých důkazů. Ani soudci Nejvyššího soudu nenašli důvod k zásahu. "Nejvyšší soud v celkovém výsledku uvádí, že se s opakovanými výhradami obviněného vyčerpávajícím způsobem vypořádal soud prvního stupně a posléze i soud odvolací," stojí v usnesení.
Brněnský lékař chtěl milionové odškodné kvůli tomu, že po údajné šikaně od ředitele nemocnice musel podat výpověď a nemohl najít odpovídající zaměstnání. Nemocnice se za šikanu nejdříve omluvila, pak ji ale začala popírat a omluvu označila za chybu své bývalé advokátky. Soudy řeší případ už čtrnáctým rokem a konec je stále v nedohlednu. Lékař i šikanující ředitel již mezitím umřeli. Ačkoliv se podle statistik soudy zrychlují a rozsudek padne v průměru za 197 dní, v tomto případě se čekání na definitivní verdikt ještě protáhne. Soudy se totiž případy šikany na pracovišti a jejího odškodnění teprve učí řešit.
Případem Američana Kevina Dahlgrena, který podle pravomocného rozsudku zavraždil v Brně čtyři lidi, se bude zabývat Nejvyšší soud. Obhájce Richard Špíšek dokončil Dahlgrenovo dovolání. Navrhne v něm Nejvyššímu soudu, aby Američan místo výkonu trestu zamířil do zabezpečovací detence, a to zvláště s ohledem na jeho psychický stav, případně aby dostal mírnější trest vězení. Dovolání tak nepolemizuje s rozhodnutím o vině. "Chceme, aby byl klient umístěn nikoli do výkonu trestu, ale přímo do zabezpečovací detence, případně aby mu byl uložen mírnější trest než trest doživotí," řekl Špíšek. Dahlgren v květnu 2013 zabil v Brně-Ivanovicích všechny členy rodiny, u níž dočasně bydlel.
Nejvyšší soud se zastal muže, který marně žádal odškodnění za úraz, který se mu stal na služební cestě. Muž na lyžařském zájezdu v Itálii doprovázel zákazníky, kterým se měl po celou dobu pobytu věnovat. Na sjezdovce upadl, když se vyhýbal jinému lyžaři. Tři měsíce byl v pracovní neschopnosti. Obvodní soud původně tvrdil, že výprava do Itálie sice byla pracovní cestou, pád na sjezdovce ale nepovažoval za pracovní úraz.
Podle Úřadu městské části Praha 6 se ruský anarchista Igor Ševcov natáčením sprejování na zeď ruzyňské věznice nedopustil přestupku. Ševcov byl původně odsouzen k tříletému zákazu účasti na demonstracích, poté se jej zastal Nejvyšší soud, který jeho případ předal právě Praze 6. "Jednání nebylo vyhodnoceno jako přestupek, věc byla tedy po prověření odložena," uvedl mluvčí městské části Ondřej Šrámek.
Generálům, kteří se za nezákonné stíhání dožadovali odškodného ve výši 16 milionů, soud ve čtvrtek přiznal jen asi desetinu. Proti rozsudku se odvolají. Rostislav Mazurka a Radoslav Rotrekl byli v roce 2012 pravomocně odsouzeni za sporné nákupy propagačních dárků - ručníků, čepic či osušek. V roce 2014 však Nejvyšší soud rozsudek zrušil s tím, že žádný předpis tomuto nákupu nebránil.
Jiří Ambrož vychovává se svým dánským manželem dvě děti. Porodila jim je náhradní matka. Který z mužů je biologickým otcem, pár neví a vědět nechce. Zatímco v Kalifornii, kde rodina žije, mají děti právně dva otce, v Česku měli dosud jen jednoho. Ústavní soud v pondělí rozhodl, že jejich situací se znovu musí zabývat Nejvyšší soud a měl by páru vyhovět, protože nejlepší zájem dítěte má přednost před abstraktními principy. "Myslím, že je to dnes dobrý den pro nás, ale i pro celou Českou republiku," říká po verdiktu Jiří Ambrož v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Dvanáct a půl roku za mřížemi si odpyká muž, který vyhodil svou družku z okna. Po pádu z pětimetrové výšky si žena vážně zranila nohu. Útok se odehrál loni v lednu v Orlové na Karvinsku. Muž podle verdiktu žádal svědky, aby nevolali policii, a družku nutil, aby řekla, že vypadla sama při mytí okna, anebo ji po návratu z vězení zabije.
Ústavní soud v Česku přiznal dvěma homosexuálním mužům rodičovská práva, která mají podle kalifornského soudu. Čechoameričan a muž původem z Dánska spolu žijí v Kalifornii, podle tamního práva jsou manželé. V roce 2012 uzavřeli smlouvu s náhradní matkou, která donosila embryo vzniklé umělým oplodněním vajíčka anonymní dárkyně. Soud v Los Angeles v souladu se smlouvou oba muže určil jako rodiče.
Vrchní soud v Praze začne již podruhé projednávat případ Marka Dalíka poté, co jeho původní verdikt zrušil Nejvyšší soud. Vrchní soud podle něj nedoložil, že při odsouzení použil pro Dalíka výhodnější výklad trestního zákona. I když má přitom Vrchní soud použít případný příznivější výklad, není vyloučeno, že původní čtyřletý trest zvýší. Proti verdiktu podal totiž dovolání i Nejvyšší státní zástupce, který čtyřletý trest vězení považoval za nepřiměřeně nízký a i jemu Nejvyšší soud vyhověl. Vrchní soud musí při dalším verdiktu důkladně odůvodnit, pokud dá Dalíkovi opět trest pod spodní zákonnou hranicí pěti let.
Společné prohlášení proti změně soudních systémů v Polsku podepsali předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Dolní komora polského parlamentu, Sejm, ve čtvrtek schválila kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky i ze strany Evropské komise.
Bývalý ředitel České televize a krátce také ministr kultury ve vládě Jiřího Rusnoka Jiří Balvín chce, aby Nejvyšší soud zrušil verdikt, který jej za korupci při prodeji zámečku Českého rozhlasu poslal na deset měsíců podmíněně do vězení a přikázal mu uhradit i čtvrtmilionovou pokutu. „Byli jsme odsouzeni bez jediného důkazu, vše jsou to spekulace,“ uvedl Balvín, který podal proti loňskému verdiktu dovolání. To na stůl nejvyššího soudu v Brně dorazilo tento týden. Prvoinstanční soud Balvína nejdříve osvobodil s tím, že nejsou důkazy. Městský soud ale osvobozující verdikt zrušil a přikázal prvoinstančnímu soudu trojici obžalovaných odsoudit.
Nejvyšší soud Spojených států ve středu odmítl zablokovat mírnější výklad protiimigračního dekretu prezidenta Donalda Trumpa. Díky tomu nadále mohou získávat víza prarodiče z vybraných šesti převážně muslimských zemí, kteří cestují do USA za svými příbuznými. V případě dočasného zákazu vstupu uprchlíkům souhlasil soud s přísnějším postojem Trumpovy administrativy. Nejvyšší soud nicméně prohlásil, že platnost dnešního verdiktu může být zvrácena, neboť stejné záležitosti se zároveň věnuje i federální odvolací soud v San Francisku.
Na Ústavní soud se obrátila Nadace knížete Lichtenštejna. Důvodem je její spor se státem o vlastnictví lesů v okolí Říčan. Sporné pozemky byly v katastru nemovitostí zapsány na nadaci, která je dědicem knížete Františka Josefa II. Ten se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů.
V noci ze čtvrtka na pátek vstoupil v platnost americký protiimigrační dekret. Ten do USA dočasně zakazuje vstup lidem z šesti převážně muslimských zemí. Zastavuje taky přijímání všech uprchlíků. Americký nejvyšší soud, který v pondělí dekret odblokoval, ale uvedl, že zákaz se nesmí vztahovat na lidi, kteří mají důvěryhodný vztah s osobou nebo institucí v USA. Rozdílný výklad, na koho se tato výjimka vztahuje, povede podle amerických právníků k novým soudním sporům. V zemích, na které se zákaz vztahuje, žadatelé o víza často netuší, jak si nová pravidla vykládat.
Nejvyšší soud dal příkaz k propuštění Kamila Jirounka, který si odpykával 6,5 roku ve vězení za padělané směnky v hodnotě 127 milionů korun. Důvody propuštění ani podrobnosti k rozhodnutí ale zatím soud nezveřejní. Jirounek patří k zakladatelům petrochemické firmy Oleo Chemical. Původně dostal osm let vězení, loni v prosinci mu odvolací Vrchní soud v Praze trest o dva roky zmírnil. Jirounek vinu popíral, prý nevěděl, že směnka je falešná, a v žádném řízení ji neuplatnil.
Již devět let se soudí ministerstvo financí s bývalým ředitelem České konsolidační agentury Zdeňkem Čápem o to, zda má nárok na odchodné ve výši přes pět milionů korun. Ty získal po svém odchodu z čela instituce, jež koncem roku 2007 zanikla a přetvořila se v samostatný odbor. Čáp po odchodu z funkce totiž dál pracoval pro ministerstvo. To poté začalo vyplacenou sumu vymáhat zpět – podle něj totiž nárok na odchodné nemá, když o práci nepřišel. Soudy již jednou řekly, že musí odchodné odevzdat, protože je získal v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ale případ vrátil k novému projednání a soudy musí znovu zvážit, zda Čáp mohl vědět o tom, že na odchodné neměl nárok.
Případ exhejtmana trvá pět let, justice pomalá. Soudy jsou každý pes jiná ves. Důvěru veřejnosti nebudí. Kdyby však Rath vyklouzl, bylo by hůř.
Byť dal Nejvyšší soud za pravdu ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi a potvrdil, že usvědčující odposlechy v korupční kauze Davida Rath byly nařízeny v souladu se zákonem, a mohou být tedy použity k jeho odsouzení, bývalý středočeský hejtman boj nevzdává. A chce se odvolat k mezinárodním soudům.
