Syrský malíř Abdalla Al Omari se ve svých dílech pustil do světových státníků. Aby odkryl jejich neosobní a odměřenou tvář, maluje je jako uprchlíky. Z ruského prezidenta Vladimira Putina udělal bezdomovce žádajícího o pomoc. Z Donalda Trumpa pak stárnoucího muže utíkajícího před válkou s malou holčičkou v náručí.
Zatykače podle turecké agentury Anadolu souvisejí s vyšetřováním hnutí duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA, kterého Turecko označilo za strůjce loňského červencového pokusu o státní převrat.
Desetitisíce lidí se shromáždily v asijské části Istanbulu na protest proti politice tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Masová demonstrace byla podle agentury AFP vyvrcholením 25denního protestního pochodu lídra nejsilnější opoziční Republikánské lidové strany Kemala Kiliçdaroglua (CHP). Ten se spolu se svými příznivci pěšky vydal z Ankary do Istanbulu, aby protestoval proti zatčení jednoho ze svých poslanců. "Ať si nikdo nemyslí, že tento pochod byl poslední. Je to jen první krok," zvolal Kiliçdaroglu ke shromážděným příznivcům, kteří mu odpovídali skandováním hesla "spravedlnost". Podle AFP jde o nejmasovější protest od roku 2013.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se měl podle předsedy německých sociálních demokratů Martina Schulze vrátit na cestu k demokracii a propustit vězněné opozičníky a novináře. Schulz, který kritizoval i další protivníky liberální demokracie, to v neděli řekl na mimořádném sjezdu SPD v západoněmeckém Dortmundu.
Celkem 731 vojáků z kasáren v západoturecké provincii Manisa museli ošetřit lékaři kvůli otravě jídlem. Více než dvě desítky z nich zůstávají v nemocnici, informoval dnes místní list Hürriyet. Policie již v souvislosti s incidentem zadržela dvě desítky zaměstnanců společnosti, která armádě dodává jídlo. Podle listu se jedná za poslední měsíc už o čtvrtý případ otravy jídlem v některých z tureckých kasáren.
Během květnové návštěvy tureckého prezidenta Recepa Erdogana v USA došlo k prudkému střetu prezidentových strážců s kurdskými demonstranty. Zásah Erdoganovy ochranky byl podle Američanů příliš brutální, a tak na 12 bodyguardů a šest dalších lidí vydali zatykač. Dva z nich už stihli zatknout. Spor by mohl mít mezinárodní důsledky. Nejde o první problém v turecko-amerických vztazích.
Americké úřady vydaly zatykače na 12 členů ochranky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dvě další osoby kvůli násilnostem při demonstraci během Erdoganovy návštěvy Washingtonu. Šéf washingtonské policie podle tiskových agentur označil zásah turecké ochranky za "brutální útok proti pokojným demonstrantům". Policie ve středu v souvislosti s květnovým incidentem zadržela dva muže. Zatykače souvisejí s násilným zásahem proti demonstrantům před washingtonskou rezidencí tureckého velvyslance, kam přišli proti Erdoganovi protestovat turečtí Kurdové. Podle policie proti nim ochranka tureckého prezidenta a další členové Erdoganova doprovodu zasáhli tak brutálně, že bylo zraněno 11 osob.
Dva muže zadržela americká policie v souvislosti s násilím na demonstraci před rezidencí tureckého velvyslance ve Washingtonu během květnové návštěvy prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v USA. Úřady navíc plánují vznést obvinění vůči dvanácti členům ochranky turecké hlavy státu, kteří napadali demonstranty, informovala ve čtvrtek agentura AP. Zda se v případě dvou zadržených mužů - Eyüpa Yildirima a Sinana Narina - jedná o podporovatele prezidenta Erdogana či členy jeho ochranky, policie nesdělila. Podle agentury AP se úřady chystají obvinit dvanáct členů prezidentova doprovodu. Dva lidi včetně jednoho z protestujících už úřady obvinily dříve.
Německo zřejmě stáhne své vojáky z turecké základny Incirlik. Turecko totiž dál odmítá vpustit německé poslance na základnu, ti to ale považují za svou povinnost. Operace bundeswehru schvaluje parlament, a poslanci proto podle ministra zahraničí Sigmara Gabriela musí mít možnost vojáky navštívit. O problému v pondělí jednal se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavoşogluem, spor ale neurovnali.
V pátek začaly boje o město Rakka, hlavní baštu takzvaného Islámského státu. Oznámil to turecký premiér Binali Yildirim. "Operace Rakka, plánovaná dlouho dopředu, začala v pozdních hodinách 2. června. Spojené státy poskytly (Turecku) před spuštěním této operace nezbytné informace v této věci," řekl Yildirim. Turecký prezident Erdogan upozornil USA, že Turecko se nebude podílet na operaci osvobození Rakky po boku kurdských milicí YPG, které sice Spojené státy hojně podporují, Ankara je však považuje za separatisty.
Rusko je připraveno prodat Turecku moderní rakety protivzdušné obrany S-400. Ve čtvrtek to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. O prodeji ruských zbraní hovořil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s Putinem minulý měsíc v Soči. "Posuzovali jsme možnost prodeje systémů S-400, jsme k tomu ochotni," řekl Putin. "Jsme připraveni dodat tyto nejnovější a nejúčinnější zbraně. Prezident Erdogan o tom ví, vědí o tom i naši a turečtí vojáci," řekl podle agentury TASS. V březnu se v moskevských médiích objevily zprávy, že Rusko zahájilo dodávku protivzdušných systémů S-400 do Číny. O nákupu prý uvažuje také Indie. V Rusku pluky vyzbrojené systémy S-400 například chrání Moskvu před raketovým útokem.
Turecko stále brání přístupu německých poslanců na tureckou leteckou základnu Inçirlik. To se však může změnit, pokud Berlín podnikne "pozitivní kroky", vzkázal Německu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Turci poslancům odepřeli vstup v polovině května po několika roztržkách mezi oběma zeměmi. "Vidíme, že Německo podporuje všechno, co je proti Turecku, (...) pokud v budoucnu podniknou pozitivní kroky, můžeme to přehodnotit," řekl ministr.
Evropská unie Turecku dlouhodobě vyčítá nedodržování lidských práv a porušování svobody slova, což je jedním z důvodů, proč se jednání Turecka o jeho vstupu do EU vlečou již od roku 2005. Na schůzce prezidenta Erdogana, předsedy Evropské rady Donalda Tuska a předsedy Evropské komise (EK) Jeana-Clauda Junckera se však obě strany shodly na nutnosti pokračování vzájemné spolupráce.
Teroristický útok v Manchesteru před blížícími se britskými volbami může pomoci premiérce Therese Mayové, která se prezentuje jako silná vůdkyně v těžkých časech. Předvolební boj se ale nejspíš po pár dnech opět vrátí k sociálním a ekonomickým tématům a k brexitu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Bílém domě řekl svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, že Spojené státy nabízí jeho zemi podporu v boji proti Islámskému státu ale i bojovníkům ze Strany kurdských pracujících (PKK). Turecký prezident naopak šéfa Bílého domu ujistil, že jeho země bude bojovat proti všem teroristickým skupinám v regionu.
"Mám skvělé informace, každý den dostávám skvělé informace," řekl v Bílém domě americký prezident Donald Trump ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi. Pak ale dodal něco, co nevědí ani američtí spojenci v NATO. Informaci, kterou Spojeným státům jako přísně tajnou předala spřátelená rozvědka, píše americký list Washington Post. Rusové prozrazení tajných informací odmítají jako lež. Sám Trump přitom připouští, že k "nějaké" výměně skutečně došlo.
Turecko chce pokračovat v přístupových jednáních s Evropskou unií. V dopise zaslaném Evropské unii to napsal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. "Naše země, která byla historicky, zeměpisně a kulturně po staletí součástí Evropy, si přeje pokračovat v jednání o vstupu do EU," napsal Erdogan. Některé členské země EU vyzývají k ukončení přístupových jednání s Ankarou, která začala před 12 lety. Kritiku od Bruselu vyvolal tvrdý postup turecké vlády po loňském potlačeném pokusu o převrat a také letošní referendum, které posílilo prezidentovy pravomoci. Před ním Erdogan ostatně říkal, že přehodnotí vztahy s EU. Turecko navíc zvažuje obnovu trestu smrti, což je pro unii nepřijatelné.
V Turecku má ve středu začít soud s dvojicí Čechů, kteří byli loni zadrženi pro podezření z terorismu. Turecká prokuratura pro ně požaduje sedm a půl až 15 let vězení. Oba Češi uvádějí, že jsou humanitárními aktivisty. Od svého zadržení čekají na soud ve vazbě. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas byli podle místních médií zadrženi loni v listopadu, když se snažili nelegálně překročit turecko-syrskou hranici u Haburu v jihovýchodním Turecku. Oba čelí obvinění z příslušnosti k ozbrojené teroristické organizaci kvůli úzkým stykům s kurdskými povstalci v Sýrii a v Turecku. Ankara všechny kurdské ozbrojené síly označuje za teroristické.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan telefonicky blahopřál nově zvolenému francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, jehož vítězství označil za naději pro budoucnost EU. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na zdroj z Erdoganova úřadu. Turecký lídr, jehož vztahy s evropskými politiky se zhoršily v souvislosti s nedávným referendem o posílení jeho pravomocí, s Macronem hovořil o důležitosti zlepšení vztahů unie a Turecka. Oba politici se podle Reuters shodli na tom, že se sejdou během květnového summitu NATO v Bruselu.
Ve čtyřech syrských oblastech by měly vzniknout takzvané “bezpečnostní zóny”. Dohodli se na tom zástupci Ruska, Íránu a Turecka během jednání v Astaně. V těchto zónách by mělo dojít k zastavení bojů mezi syrskými rebely a armádami, které podporují prezidenta Asada. Představitelé syrské opozice se ale k dohodě nepřipojili a radikální hnutí k ní ani nebyla přizvána.
