Dlouho očekávané referendum je tu. Zásadní změny ústavy mají přeměnit Turecko na prezidentský systém a výrazně posílit pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který by mohl vládnout až do roku 2029.
Už v neděli Turci v referendu rozhodnou o nové ústavě, která má výrazně posílit pravomoci prezidenta. Příznivci změn tvrdí, že to umožní turecké demokracii a státu lépe fungovat. Odpůrci naopak prohlašují, že výsledkem bude "diktatura" a že současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je ve svých projevech stále agresivnější, už nebude moci nikdo kontrolovat. Jak na referendum nahlížejí obyvatelé, zjišťoval reportér Aktuálně.cz ve východotureckém Karsu.
Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
V tureckých provinciích Erzurum, Erzincan a Kars by se za devět let mohly uskutečnit zimní olympijské hry. Prezident Erdogan zvažuje kandidaturu poté, co Turecko neuspělo ve volbách dějiště pro letní olympijské hry v roce 2020.
Třicítce bývalých zaměstnanců turecké mediální skupiny Zaman, která mimo jiného vydávala stejnojmenný list, hrozí až doživotní vězení. Trest pro ně žádá turecká prokuratura kvůli pokusu o převrat. Viní je k příslušnosti ke skupině, která je vedena islámským duchovním Fethullahem Gülenem a podle tureckého režimu buduje paralerní stát. Prokurátor pro všechny obviněné žádá i patnáctileté vězení za členství v teroristické organizaci. Soud by měl v případu rozhodnout během příštích dvou týdnů.
Dárcovské země ve středu v Bruselu na mezinárodní konferenci přislíbily přispět letos šesti miliardami dolarů (152 miliard Kč) na pomoc válkou zmítané Sýrii. Pomoc má být určena nejen obyvatelstvu na syrském území, ale i syrským uprchlíkům usazeným zejména v okolních zemích. Na částku se složí sedm desítek zemí včetně České republiky, která přispěje 224 milionů korun.
Po čtvrtečních střetech mezi příznivci a odpůrci tureckého prezidenta před tureckou ambasádou v Bruselu obvinily belgické úřady dva muže. Na mabasádě probíhalo hlasování o tureckém ústavním referendu. Při střetu bylo zraněno šest lidí, jedna žena utrpěla bodné rány a společně s další osobou skončila v nemocnici.
Turecko čeká v polovině dubna klíčové referendum o rozšíření pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho kritici tvrdí, že tím chce v zemi nastolit autoritářský, nebo dokonce diktátorský režim. A poukazují na nerovné podmínky před samotným referendem. Odpůrci prezidenta Erdogana v něm nejsou vidět v médiích ani na billboardech. Přes 150 tureckých novinářů tamní úřady uvěznily. "Lidé mají strach," říká bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.
Zprávy o počtu zraněných se zatím rozcházejí. Nejkonkrétnější je kurdská agentura, která píše o třech pobodaných Kurdech. Belgický premiér Charles Michel násilnosti odsoudil a jménem vlády přislíbil "nulovou toleranci vůči výstřelkům souvisejícím s tureckým referendem".
Koalice kurdských a arabských bojovníků se chystá na dobytí syrské Rakky, samozvaného hlavního města džihádistů z teroristické organizace Islámský stát. Ve městě, které má asi 200 000 obyvatel, je čeká tuhý odpor. Největší překážku ale nemusejí představovat barikády a tunely, které islamisté ve městě vybudovali. Syrské demokratické síly (SDF) spoléhají na americkou vzdušnou podporu. Proti dobytí Rakky Kurdy se ale staví Turecko, které celou akci blokuje. Bíly dům proto zatím údajně nedal akci s ohledem na svého tureckého spojence zelenou.
První dcera prezidenta USA Ivanka Trumpová upevňuje svou pozici v Bílém domě a stává se z ní jedna z nemocnějších žen v Trumpově administrativě. Je její postavení zcela ojedinělé, nebo se s vlivnými "prvními dcerami" můžeme setkat i v jiných koutech světa? Projděte si přehled.
Turci žijící v cizině začali v pondělí hlasovat v referendu, které má rozhodnout o prezidentských pravomocích. Pokud by lidé schválili změnu ústavy, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Turečtí politici navštěvovali v minulých týdnech evropské země, aby přesvědčili místní Turky k hlasování pro změnu ústavy. Němci nebo Nizozemci jim to však zakázali, což mezi státy vyvolalo roztržku.
Parlamentní volby v Bulharsku vyhrají buď bývalí komunisté nebo proevropští populisté. O vládě ale rozhodne buď menší nacionalistická strana nebo proruská strana turecké menšiny. Proruský postoj bulharských socialistů je hlavně kouřová clona zkorumpované domácí elity, která chce získat co nejvíc peněz z veřejných projektů, říká bulharský expert.
Podle tureckého prezidenta Erdogana je Evropa fašistická a krutá jako před druhou světovou válkou. Po referendu o posílení pravomocí hlavy státu chce vztahy s ní přehodnotit. Dodal také, že už se Turecko nenechá vydírat zrušením přístupových rozhovorů. Místopředseda Křesťanskodemokratické unie Volker Bouffier na to reagoval slovy, že Erdogan a jeho vláda nejsou už v Německu vítáni a jeho návštěva by byla vážnou bezpečnostní hrozbou.
Volba Martina Schulze do čela německých sociálních demokratů jim dává reálnou šanci na vítězství ve volbách poprvé po 15 letech. Mezi ním a současnou kancléřkou Angelou Merkelovou je vidět rozdíl hlavně v kritice zahraničních politiků. Merkelová je v hodnocení jiných státníků opatrná, zato Schulz označuje současné vůdce USA, Polska, Maďarska a Turecka za nepřátele svobody.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan osočil německou kancléřku Angelou Merkelovou z nacistických praktik. "Právě se dopouštíš nacistických praktik," použil podle agentury AFP v televizním projevu neformální tykání. "Proti komu? Mým bratrským tureckým občanům v Německu a bratrským ministrům," dodal. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v reakci uvedl, že Erdogan překročil přípustnou mez. Diplomatickou při původně rozpoutal zákaz agitace tureckých ministrů na německém území. Ti chtěli německé Turky přesvědčit k hlasování pro změnu turecké ústavy v dubnovém referendu. Posílily by se tak Erdoganovy pravomoci.
Poté co prezident Erdogan označil dnešní Němce a Nizozemce za fašisty a byl uvězněn německo-turecký novinář, se vztahy mezi Tureckem a ostatními evropskými zeměmi prudce zhoršily.
Turecko se nejprve rozkmotřilo s Nizozemskem a Německem. A teď si našlo nový cíl: oznámilo omezení spolupráce s Rakouskem jako partnerskou zemí NATO. Chce tak potrestat Rakousko jako člena Evropské unie za jeho návrhy na zákaz agitace tureckých politiků v zemi a na ukončení jednání o vstupu Turecka do unie. Znamená to, že Turci zřejmě omezí účast na zahraničních misích, kde bude i Rakousko.
Evropská unie nedodržela jediný slib z migrační dohody, kterou uzavřela s Tureckem. Tvrdí to turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik. Podle něj naopak Ankara své závazky dodržovala, a tak by měla smlouvu přehodnotit. "Nevidím jediný důvod, proč by mělo Turecko dál dohodu dodržovat," prohlásil Çelik. Podle něj je jasné, že unijní státy neumožní Turecku bezvízový styk. Výměnou za to přitom Turecko zastavuje běžence ze Sýrie při cestě přes moře do Evropy. Mezi Tureckem a Evropskou unií se v posledních dnech vyostřují vztahy. A to hlavně po roztržce s Nizozemskem, které turecký prezident Erdogan nařkl z "nacistických tendencí".
