Recep Erdogan

Turečtí policisté zatýkají účastíky nepovolené prvomájové demonstrace v Istanbulu.

Čistky a represe v Turecku po referendu sílí. Prezident Erdogan ale proti sobě sjednocuje opozici

Postavit se veřejně proti tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi je čím dál větší riziko. V nedávném referendu posílil své formální pravomoci a podle kritiků v zemi zavádí autokratickou moc. Lidem, kteří se Erdoganovi otevřeně postaví, hrozí v Turecku obvinění z terorismu, vězení nebo propuštění ze zaměstnání. Rostoucí vliv prezidenta a jeho vládní strany AKP ale taky sjednocuje tureckou opozici. Problém jsou pro Erdogana i nové hospodářské problémy Turecka, které přicházejí po letech ekonomického růstu.

Erdogan se stal znovu členem AKP, strana si ho zřejmě zvolí i za předsedu. Umožnilo to referendum

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se znovu stal členem vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Vrchní představitelé partaje nejprve v úterý rozhodli, že mu obnoví členství. Krátce nato Erdogan podepsal dokument o svém návratu k AKP na ústředí strany. Očekává se, že AKP 21. května opět zvolí Erdogana svým předsedou. Obnovu členství mu umožnily ústavní změny, které Turci odhlasovali v nedávném referendu. Díky nim se rozšíří pravomoci prezidenta. Opozice ale stejně jako pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označila referendum za protiprávní kvůli započítání hlasů v neoznačených obálkách.

V Turecku přituhuje. Úřady zablokovaly Wikipedii, čistky dál pokračují

Turci od sobotního rána nemají přístup k Wikipedii. Tamní telekomunikační úřad spustil filtry, které brání lidem, aby se dostali na stránky této internetové encyklopedie. Odvolal se přitom na zákon, který umožňuje zakázat přístup na webové stránky, jež jsou považovány za obscénní nebo za hrozbu pro veřejný zájem či národní bezpečnost. V minulosti už turecké úřady blokovaly také sociální sítě Facebook nebo Twitter. V sobotu navíc došlo v Turecku k další rozsáhlé čistce, když bylo propuštěno více než 3900 zaměstnanců státní správy, armády a četnictva.

Příznivci tureckého prezidenta Erdogana mávají národními vlajkami během demonstrace na podporu vlády na Taksimském náměstí v Istanbulu

EU by měla pozastavit jednání o vstupu Turecka, zní z Bruselu. Turci se cítí zrazeni

Poslanci z Evropského parlamentu usilují o to, aby byla úplně zastavena jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Už v listopadu minulého roku vyzval parlament k dočasnému zmražení přístupových jednání. Důvodem má být červencový pokus o vojenský puč v Turecku a nově také referendum, ve kterém si Turci odhlasovali posílení prezidentských pravomocí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc nyní zvažuje také hlasování o znovuzavedení trestu smrti. Evropský parlament sice nemá při debatách o vstupu nové země do EU hlavní slovo, i jiní evropští představitelé či instituce ale zaujímají podobný postoj.

Na maďarsko-srbské hranici se už tyčí i druhá řada plotu, který má zabránit přílivu běženců

Maďarsko dokončilo stavbu plotu, který má zabránit přílivu ilegálních migrantů do země. Na hranici se Srbskem je už hotová i druhá řada tohoto oplotění, dlouhá je 155 kilometrů a dosahuje výšky tří metrů. Oznámil to maďarský premiér Viktor Orbán. První linie bariéry vznikla už na podzim v roce 2015 kvůli tehdejší uprchlické vlně. Evropská komise Maďarsko za jeho protiimigrační rétoriku dlouhodobě kritizuje.

Ivanka Trumpová s manželem Jaredem Kushnerem

První dcera Ivanka už vytlačila první dámu. Teď zastoupí Trumpa v cizině. Zisk z toho má její firma

Ivanka, dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa, má svoji kancelář v Bílém domě, kde má oficiální funkci otcovy poradkyně. Spolu se svým manželem Jaredem Kushnerem mají velký vliv na Trumpova rozhodnutí. Zároveň je ale Ivanka spolumajitelkou a hlavní tváří modní značky Ivanka Trump, kterou založila v roce 2007. Podle kritiků jde o jasný konflikt zájmů. Čína například udělila ochranné registrace značce Ivanky Trumpové ten samý den, kdy hostil Trump na Floridě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. U slavnostní večeře s nimi seděli i Ivanka a Jared. V Berlíně se zúčastní Ivanka Trumpová summitu W20 (Women 20).

Turecké letectvo zaútočilo na kurdské pozice v Iráku a Sýrii. Ankara je označila za hnízda teroristů

Terčem tureckého útoku byly pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), která působí na severu Iráku a Sýrie. Zasaženi byli také iráčtí pešmergové. Oddíly pešmergů pomáhají irácké armádě v boji proti islámským radikálům. Turecká armáda označila pozice PKK na severu Iráku a v Sýrii za "teroristická hnízda".

Francouzský politolog mluvil o atentátu na Erdogana. Čelí kvůli tomu vyšetřování turecké prokuratury

Někdejší francouzský diplomat a nyní politolog Philippe Moreau Defarges čelí vyšetřování turecké prokuratury kvůli svému komentáři, že Turkům po kontroverzním referendu zbývají jen dvě možnosti: občanská válka, nebo atentát na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V pondělí o tom informovala turecká státní tisková agentura Anadolu. Turci 16. dubna v referendu těsnou většinou 51,4 procenta hlasů rozhodli o rozšíření pravomocí hlavy státu, o které Erdogan usiloval. Defarges, který působí ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI), se na Twitteru omluvil. Svá slova označil za nevhodná a nesprávně vyložená.

Poslali jste teprve čtvrtinu dohodnutých peněz na migranty, vzkazuje Evropské unii Erdoganův mluvčí

Z Evropské unie přišlo na účet turecké vlády podle vyjádření Ankary zatím jen 790 milionů eur. To je asi čtvrtina prostředků ze slíbených tří miliard eur, které měla EU poslat Ankaře v rámci loňské migrační dohody. V pondělí o tom informoval mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin, kterého citovala agentura Reuters. Mluvčí také uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zažádá o obnovení členství ve vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). To mu umožňuje změna ústavy, kterou Turci schválili v referendu 16. dubna.

Diktatura bude v Turecku po volbách za dva roky, teď si zavřelo dveře do Evropy, tvrdí Kučera

Turecké referendum platí, volební komise nevyslyšela požadavky opozice na jeho zrušení

Turecká opozice neuspěla se svým požadavkem na zrušení výsledků nedělního ústavního referenda, které považuje za zmanipulované. Volební komise o těchto požadavcích hlasovala a žádosti zamítla. Podle serveru listu Hürriyet není možné podat proti rozhodnutí ústřední volební komise odvolání k ústavnímu soudu, rozhodnutí komise je konečné. Turci v nedělním referendu těsnou většinou 51 procent hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří prezidentovy pravomoci.

Uprchlíci vyráží z Turecka do Řecka, listopad 2015

Zrušte nám víza, nebo pustíme uprchlíky do Evropy, hrozí znovu Turecko

Poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan těsně zvítězil v referendu o ústavních změnách, zesílily obavy, že by mohl vypovědět loňskou dohodu se zeměmi Evropské unie o zastavení migrace.

Putin gratuloval Erdoganovi k výsledku nedělního referenda

Ruský prezident Vladimir Putin blahopřál svému tureckému partnerovi Recepu Tayyipu Erdoganovi k výsledku referenda o zásadní ústavní změně v Turecku. V telefonickém rozhovoru diskutovali rovněž o vzájemných vztazích a syrském konfliktu. Telefonát potvrdil ruským novinářům bez dalších podrobností mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle tureckých zdrojů citovaných agenturou Reuters si oba státníci vyměnili názory na možnost urychlení normalizace vzájemných vztahů, které předloni narušilo sestřelení ruského bojového letounu nad syrsko-tureckou hranicí. Kreml referendum v Turecku nijak veřejně nekomentoval. Peskov minulý týden hlasování označil za vnitřní záležitost Turecka.

Německo po tureckém referendu vrací Erdoganovi srovnávání s Hitlerem

Německo-turecké elity druhé a třetí generace tureckých imigrantů jsou z Erdoganova pohledu nebezpečné, protože mají evropské politické představy, píše pro Aktuálně.cz Jaroslav Šonka.

Diktatura bude v Turecku po volbách za dva roky, teď si zavřelo dveře do Evropy, tvrdí Kučera

Erdogan vedl diskreditační kampaň proti opozici, ty, co volili NE označil za teroristy. Turci hlasovali pro nebo proti Erdoganovi, mnoho z nich si ale neuvědomovalo, že hlasují o změně ústavy, tvrdí profesor turkologie Petr Kučera působící na Hamburské univerzitě. Dodává, že Turecko si teď zavřelo dveře do Evropy a že Evropská unie se dosud nechala vydírat kvůli uprchlické krizi. Dohoda o migraci s Tureckem je přitom podle jeho názoru oboustranně výhodná, Turecko si za přijímání uprchlíků nechává slušně zaplatit.

Turecký prezident Erdogan mluví ke svým příznivcům před svou rezidencí v Istanbulu

V Evropě se na muslimy díváme skrz prsty. I to pomohlo Erdoganovi těsně vyhrát

Hodit Turecko přes palubu znamená vykašlat se na zhruba 23 milionů lidí s názorem, který se dost podobá tomu našemu.

Donald Trump pogratuloval Erdoganovi k vítězství v referendu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem blahopřál Recepu Tayyipu Erdoganovi k vítězství v nedělním ústavním referendu o posílení prezidentových pravomocí a poděkoval mu za podporu amerického úderu v Sýrii. Oznámil to Bílý dům. USA napadly střelami tomahawk základnu syrského vládního letectva v reakci na použití otravného plynu v provincii Idlib. Agentura AP upozornila, že telefonát se uskutečnil, přestože mezinárodní pozorovatelé a opoziční strany kritizovaly četné vady během hlasování v tureckém referendu, včetně rozhodnutí volební komise akceptovat hlasovací lístky i bez úředního razítka, které vyžaduje zákon. Washington referendum nekomentoval.

Turecké referendum kritizují i nezávislí pozorovatelé. Nepřijatelné, vzkázala Ankara

Hlasování a sčítání hlasů po nedělním referendu o ústavní reformě provázely podle tureckých opozičních stran podvody. Místopředseda Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan řekl, že je jeho strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu. Volební komise totiž do výsledku nechala započítat i lístky bez oficiálního razítka. Průběh hlasování navíc kritizovali i nezávislí pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Turecko po referendu, lidé v Istanbulu slaví vítězství

"Bůh je veliký, Erdogan je skvělý." Prezidentovi příznivci si slibují Turecko nezávislé na Západu

Turci si odhlasovali změnu ústavy a posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho příznivci hned po skončení referenda vyšli do ulic, kde skandovali "Bůh je veliký". Hlasování často chápali jako něco, co zvýší nezávislost Turecka na Západu, který mu podle nich nepřeje jeho úspěchy. Erdogan ale nyní mluví o obnovení trestu smrti a ukončení snah o vstup do Evropské unie. V Turecku končí jedna kapitola dějin, která začala schválením první ústavy moderního tureckého státu v roce 1921.

Erdogan posílí, Turci v referendu těsně podpořili změny ústavy. Uspěl i v zahraničí

Po sečtení téměř všech hlasů mají příznivci změn zatím 51,4 procenta. Hlasovat mohly i téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí - například v Německu podpořilo Erdogana 63 procent účastníků referenda. Hlavní opoziční strana, Republikánská lidová strana, si stěžuje na neregulérnost hlasování.

Chceme silné Turecko, podpoříme Erdogana proti nepřátelům. Změna ústavy má při sčítání většinu

Podle turecké televize NTV zatím při sčítání hlasů odevzdaných v dnešním referendu vedou zastánci ústavních změn, jejich náskok se ale snižuje. Po sečtení 98 procent hlasovacích lístků má reforma posilující postavení prezidenta 51,3 procenta hlasů. Poslední volební místnosti se uzavřely v 16 hodin středoevropského času, ve více než třetině provincií na východě země už o hodinu dříve. Nejdůležitější referendum moderní historie Turecka sleduje přímo na místě náš zpravodaj.