Podporu Turecku jako strategickému partnerovi v NATO potvrdil v úterním telefonickém rozhovoru s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle turecké agentury AA rozhovor trval téměř hodinu a proběhl v "pozitivním" duchu.
Turecký prezident Erdogan po loňském vojenském puči výrazně posiluje svoje pravomoci. Pokud mu je v dubnovém referendu Turci schválí, zavládne podle české politoložky Lucie Tungul v zemi diktatura. Erdogana doposud v jeho autokratických tendencích brzdila mimo jiné snaha Turecka vstoupit do EU. Po zmrazení přístupových jednání s Bruselem ale ztrácí prezident podle Lucie Tungul zábrany. A může jako odvetu pustit do Evropy skoro pět milionů syrských uprchlíků, které má zatím Turecko na svém území. "Reálné to je," říká česká politoložka v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Turecká policie pozatýkala během víkendu kolem 400 lidí kvůli podezření z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Tyto zásahy zintenzívnila po sérii ničivých atentátů, které otřásly Istanbulem a dalšími městy v posledních dvou letech. Zároveň ale v zemi pod vlivem loňského puče sílí i zátahy vůči jakýmkoli kritikům režimu tureckého prezidenta Erdogana. Ten na jaře chystá referendum o dalším posílení svých pravomocí a taky prodloužení svého mandátu. "Pokud mu změna ústavy projde, bude to už diktatura," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz česká politoložka Lucie Tungul, která žije dlouhodobě v Istanbulu.
Podle britské premiérky Theresy Mayové musí Turecko i po pokusu o státní převrat dodržovat lidská práva. Turecko a Británie se rovněž dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která se bude po odchodu Británie z Evropské unie zabývat obchodními vztahy mezi oběma zeměmi.
Desítky tureckých vysoce postavených vojáků žádají o azyl v Německu. Tvrdí, že jsou po pokusu o armádní puč v zemi pronásledovaní. Berlín dal najevo, že je zpátky do vlasti nepošle. Turecko přitom naléhá na Řecko, aby mu vydalo zpět osm vojáků, kteří ze země uprchli rovněž po pokusu o puč. Vojáky, jenž Ankara považuje za pučisty, odmítl vydat řecký nejvyšší soud.
Nejvyšší soud v Řecku ve čtvrtek rozhodl, že Turecku nevydá vojáky, kteří ze země uprchli loni po nepodařeném pokusu o vojenský převrat. Informovala o tom agentura AFP. Osm členů turecké armády uteklo loni v červenci přes hranice v helikoptéře. Ankara je podezírá z účasti na pokusu o puč, oni sami to však odmítají.
Turecký prezident Recep Erdogan se loni usmířil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a tiše přebírá styl jeho režimu. V zemi se dostávají lidé do vazby i za to, co sdílejí na sociálních sítích. Tamní parlament nově Erdoganovi schválil uspořádání referenda o výrazném rozšíření prezidentských pravomocí. Kladný výsledek lidového hlasování je přitom téměř jistý. Turecký prezident tak může díky změnám vládnout až do roku 2029 a systém jeho kontroly je čím dál slabší.
Turecký parlament v noci na čtvrtek odhlasoval sedm z 18 článků nového ústavního zákona, který posílí prezidentovy pravomoci. Jde o hlasování ve druhém čtení, které je rozděleno na etapy. Definitivně o ústavní změně rozhodne třetí kolo hlasování a pak se k výsledku bude konat referendum. Prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi dává změna podle agentury Reuters šanci zůstat v úřadu do roku 2029. Pro sedm článků, o nichž se hlasovalo, zvedlo ruku více než 330 poslanců, což je požadovaná většina pro schválení ústavních změn. O zbylých 11 článcích a pak o celém balíčku se bude hlasovat podle tureckého tisku do konce týdne. Referendum by se mělo konat na jaře.
Turecký parlament v prvním čtení schválil návrh ústavní změny zákona, která by stávajícímu prezidentovi Erdoganovi posílila jeho pravomoci a umožnila by mu zůstat v úřadu teoreticky až do roku 2034. Kromě toho by směl zůstat členem politické strany a vydávat vlastní dekrety. Pokud poslanci zákon odhlasují, musí reformu ústavy ještě v referendu schválit voliči.
Jednání o sjednocení Kypru budou pokračovat 18. ledna na expertní úrovni. Konference zatím skončila bez dohody. Zástupci řecké a turecké části ostrova si vyměnili jednotlivé návrhy map, jak by mohl být Kypr rozdělen. Prezident řecké části ostrova však řekl, že dohoda nebude, dokud na severu Kypru zůstane turecká armáda. Ankara ale na setrvání svých 30 000 vojáků na ostrově trvá.
Turečtí poslanci se ve středu porvali během jednání o kontroverzním balíčku ústavních změn. Podle záběrů televize CNN Türk během rvačky mezi zákonodárci vládních a opozičních stran padaly i pěsti. Opozičním poslancům se nelíbilo to, že jejich vládní kolegové své hlasy ukazovali, přestože se má o ústavních změnách hlasovat zásadně tajně, což vedlo k obvinění, že jsou pod tlakem. V případě schálení ústavních změn by se výrazně rozšířily pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Turecko učinilo krok ke kontroverzním změnám ústavy, které prosazuje prezident Recep Tayyip Erdogan. Parlament v noci na úterý odsouhlasil debatu o reformě, která by zemi posunula k prezidentskému systému, napsala agentura DPA. Souhlas s debatou vyslovilo 338 z 480 přítomných poslanců. Vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP), která má 316 mandátů, tak pomohla opozice, neboť pro otevření diskuse o změnách bylo nutné nejméně 330 hlasů. Reforma obsahuje 18 článků. O každém z nich se bude diskutovat i hlasovat zvlášť. Turecká státní agentura Anadolu očekává, že porady potrvají zhruba dva týdny, teprve poté se uskuteční finální hlasování o reformě jako celku.
Prezident Erdogan využíval Islámský stát jako politický nástroj v zahraničí i uvnitř země, začíná se mu to vymstívat, příznivci Islámského státu jsou v Turecku, bezpečnostní situace je měsíc od měsíce horší, zajistit bezpečí bude pro Erdogana stále větší oříšek, říká novinářka Tereza Engelová o situaci v Turecku a dodává, že nedávná vražda ruského velvyslance v Ankaře měla vliv na pozici Turecka vůči Rusku, turecký prezident si prý nyní rozhodně nemůže vůči Rusku vyskakovat. V Sýrii podle ní směřuje vše ke konci války, Islámský stát sice znovu získává velké území a je padesát kilometrů od Damašku, podle Engelové se ale většina stran bude chtít dohodnout na míru.
Spojené státy málo pomáhají v boji proti džihádistům z Islámského státu (IS), stěžuje si Turecko. Podle mluvčího tureckého prezidenta Erdogana jde zejména o období posledního měsíce a půl. Ankara prý také očekává, že USA ji plně podpoří v boji o syrský Al-Báb. Ten leží u turecké hranice na trase, která je pro IS životně důležitá pro dopravu zásob a posil do Sýrie.
Turecký parlamentní výbor v pátek schválil návrh ústavních změn, které mají posílit pravomoci prezidenta a de facto změnit současný parlamentní systém na systém prezidentský, informovala agentura AP. Ústavní výbor o návrhu jednal 17 hodin a v lednu by o něm měl rozhodovat celý zákonodárný sbor. Turci by pak o změnách měli hlasovat na jaře v referendu.
U Istanbulu začal první velký proces, kdy před soudem stojí údajní červencoví pučisté. Obžaloba viní více než dvacet policistů z toho, že neposlechli rozkazy, aby během převratu hlídali palác tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Některým policistům hrozí až doživotí. Turecko kvůli puči pozatýkalo na 40 tisíc lidí a další desítky tisíc lidí přišly v práci o místo. Duchovní Fethullah Gülen, kterého Erdogan označil za strůjce pokusu o puč, obvinění odmítl.
Turecká policie v uplynulém týdnu zadržela či zatkla takřka 2200 lidí, které podezřívá z vazeb na teroristy, kurdské radikály nebo hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Nejvíce zadržených se týká vyšetřování Gülena, kterého Ankara považuje za strůjce červencového neúspěšného pokusu o státní převrat a proti jehož přívržencům provádí rozsáhlé čistky. Turecké ministerstvo vnitra uvedlo, že v této souvislosti zadrželo a předvedlo k výslechu takřka 1100 lidí, dalších 426 zatklo. Dalších asi 500 lidí úřady zadržely kvůli možnému napojení na kurdské povstalce, zhruba stovku pak kvůli podezření na vazby s teroristickým hnutím Islámský stát.
Ještě v roce 2004 se prezentoval jako osvícenec a reformista. Jednoznačně chtěl Turecko zavést do Evropské unie. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ale později radikalizoval a projevil se u něj hlad po moci. Pro většinu Turků představuje Erdogan politika jasných slov i silných gest. Konzervativně smýšlející občané jej vnímají jako otce národa. Erdogan nekouří, nepije a jako silně věřící muslim navštěvuje pravidelně páteční modlitby.
Rusko se rozloučilo se zavražděným velvyslancem Andrejem Karlovem, kterého v pondělí zastřelil v Ankaře turecký policista. Prezident Putin zahájil ve čtvrtek v Moskvě na ministerstvu zahraničí ceremonii, kterou odpoledne uzavřela zádušní mše odsloužená přímo pravoslavným patriarchou Kirillem. Karlov dostal od Vladimira Putina posmrtně čestný titul Hrdina Ruska, nejvyšší vojenské vyznamenání v zemi. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov o mrtvém diplomatovi prohlásil, že "zemřel na bojové pozici". Jeho vražda vztahy mezi Tureckem a Ruskem zatím příliš nezhoršila, může ale být impulsem k tvrdšímu potlačování opozice v Turecku.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana stojí za vraždou ruského velvyslance hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena. Turecká vláda hnutí dlouhodobě viní z pokusu ji svrhnout. Velvyslancův vrah v posledním půlroce pracoval jako ochranka na několika akcích s účastí Erdogana. K vraždě velvyslance Karlova se přitom už přihlásila teroristická organizace Armáda dobytí.
