Recep Erdogan

V Kolíně demonstrovalo 10 000 Kurdů a alávitů proti Erdoganovi

Proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi v sobotu demonstrovalo v Kolíně nad Rýnem přibližně 10 000 Kurdů a alávitů. Podle policie byl protest pokojný, napsala agentura AP s tím, že akce se zúčastnilo kolem 6000 osob. Demonstranti podle DPA tvrdí, že v Turecku nyní vzniká diktatura a Německo ani Evropská unie z toho nevyvozují patřičné politické důsledky. Protest svolali v Německu žijící alávité, což je náboženská skupina patřící do šíitské větve islámu. V Turecku tvoří po sunnitech druhou nejpočetnější islámskou komunitu.

Erdogan by chtěl rozšířit hranice Turecka, na Balkáně prý mají Turky rádi

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. "Nemůžeme být uzavřeni na 780 000 kilometrech čtverečních," prohlásil turecký prezident na slavnosti u příležitosti 78. výročí smrti zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. "Pokud dnes půjdete do Sýrie, Iráku, Afriky nebo na kterékoliv místo na Balkáně a zeptáte se tamních lidí na jejich názor na Turky, nikdy neuslyšíte výrazy jako útlak a masakry," uvedl Erdogan. Ten se ve své politice odvolává jak na Atatürka, tak i na Osmanskou říši, která kromě dnešního území Turecka zahrnovala v různých dobách i další oblasti Blízkého východu a také Balkánu a severní Afriky.

Příznivec tureckého prezidenta Erdogana se fotí před obrovskou tureckou vlajkou na Taksimském náměstí v Istanbulu

Ankara dala po převratu zatknout tureckého soudce tribunálu OSN, ignoruje jeho diplomatickou imunitu

Turecké úřady zatkly také Aydina Sedafa Akaye, soudce zvláštního orgánu OSN, který převzal agendu tribunálů pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a ve Rwandě. Podle informací od předsedy soudu Theodora Merona je Akay ve vězení, přestože má diplomatickou imunitu. Ankara podle Merona dosud nepovolila zástupcům soudu ho navštívit. "Vyzvali jsme k jeho propuštění a zastavení všech kroků turecké justice vůči němu," řekl Meron.

Erdogan zažaloval opozici za kritiku svých kroků. Těžká urážka prezidenta, píše se v oznámení

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý prostřednictvím svého právníka podal trestní oznámení na opoziční Lidovou republikánskou stranu (CHP) a jejího předsedu Kemala Kiliçdaroglua. Důvodem je to, že o víkendu v prohlášení odsoudili nedávné zatčení poslanců opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Informovala o tom agentura Anadolu. V trestním oznámení Erdoganův právník viní šéfa CHP Kiliçdaroglua z "těžké urážky" prezidenta. Toho se měl mimo jiné dopustit tím, že zatčení opozičních poslanců označil za protiústavní.

Příznivci tureckého prezidenta Erdogana mávají národními vlajkami během demonstrace na podporu vlády na Taksimském náměstí v Istanbulu

Jestli bude Turecko hlasovat o trestu smrti, s EU se může rozloučit, varoval německý ministr

Podle německého ministra spravedlnosti Heika Maase budou okamžitě ukončeny rozhovory o přistoupení Turecka k Evropské unii v případě, že bude turecký parlament hlasovat o znovuzavedení trestu smrti. Podle něj takový postoj sdílí spolkový kabinet. Parlamentní hlasování o znovuzavedení hrdelního trestu nedávno avizoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který věří, že zákonodárci zákon schválí. Maas je znepokojen také dalšími zásahy tureckého režimu – například proti státním zaměstnancům a učitelům – a také zatčením šéfredaktora opozičního tureckého listu Cumhuriyet. "Každý, kdo chce v budoucnu patřit k Evropské unii, musí zaručit svobodu tisku," zdůraznil spolkový ministr spravedlnosti.

Protesty proti tureckému prezidentovi Erdoganovi v irácké Basře

Ambice Turků v Mosulu je nutné mírnit. Hrozí rozpad Iráku, varuje expert

Irácký Mosul, který se desetitisíce vojáků snaží vyrvat ze spárů Islámského státu, je bohatý na ropu. I proto by nad ním turecký prezident Recep Tayyip Erdogan rád získal kontrolu. "Staví to však tak, že v Mosulu žije velká turecká a kurdská menšina. Na Mosul, který byl po rozpadu Osmanské říše okupován Brity, si Turecko stále činilo nárok, ale Společnost národů ho později přisoudila Iráku," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz turkolog, překladatel a bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.

Turecká vláda předloží poslancům znovuzavedení trestu smrti. A já to pak podepíšu, řekl Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan avizoval, že parlament bude hlasovat o znovuzavedení trestu smrti. Návrh pošle do parlamentu vláda. Erdogan si prý je jist, že zákonodárci příslušný návrh schválí, informovala agentura AFP. O návratu nejvyššího trestu do tureckého právního řádu se začalo uvažovat po červencovém neúspěšném pokusu o státní převrat.

Na Slovensku je nejoblíbenější Kiska, následují Obama a Clintonová. Zeman skončil až za Orbánem

Nejoblíbenějším politikem na Slovensku je Andrej Kiska, na druhém a třetím místě se trochu překvapivě umístil Barack Obama následovaný kandidátkou na prezidentku Hillary Clintonovou. Vyplývá to z průzkumu Globsec Policy Institute. Slovenského premiéra, který skončil až na pátém místě, v průzkumu předstihl i Vladimir Putin. Zeman skončil sedmý. Podle průzkumu by také 68 procent Slováků hlasovalo pro setrvání v EU. Naopak jsou značně nevyhranění v otázce, zda patří Slovensko na Západ, či na Východ.

Falešný Forejt vyděsil novináře, "jeho" e-mail obsahoval nejspíš virus

E-mailovou adresu šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta zneužil počítačový virus. Novinářům rozeslal bulharsky psanou zprávu, která kromě jiného odkazuje na sbírku peněz na zabití tureckého prezidenta Erdogana.

V Německu žádají o azyl desítky tureckých diplomatů i s rodinami

Celkem 35 tureckých diplomatů a jejich rodinných příslušníků požádalo v Německu o azyl poté, co v polovině července turecká vláda zmařila pokus o vojenský převrat. Informovalo o tom dnes německé ministerstvo vnitra. Po neúspěšném pokusu o puč Ankara zahájila vlnu čistek namířených proti příznivcům hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého viní ze zosnování převratu. Mluvčí ministerstva vnitra Johannes Dimroth odmítl upřesnit, kolik z žadatelů jsou skuteční diplomaté a kolik rodinní příslušníci, ale i to, zda všichni diplomaté původně pracovali na zastupitelských úřadech v Německu. Turecké velvyslanectví v Berlíně se k případu nevyjádřilo.

Turecko rozšíří bojové operace v Sýrii. Nemáme jinou možnost, tvrdí Erdogan

Podle prezidenta nemá Turecko jinou možnost než vstoupit do pohraničního města Al-Báb, a to navzdory kritice ze strany mezinárodního společenství. Před třemi dny Erdogan řekl, že Turecko bude postupovat v severní Sýrii dále na jih, dokud nevyčistí oblast od teroristů. Tato zóna může prý dosáhnout až 5000 kilometrů čtverečních.

Turecko chce zasáhnout do osvobozování Mosulu a zabránit střetu šíitů a sunnitů. Irák souhlasí

Irák se dohodl s Tureckem na jeho účasti při osvobozování Mosulu od islamistických radikálů, uvedl americký ministr obrany Ashton Carter. Podle Erdogana Ankara do bojů o Mosul určitě vstoupí, kromě toho pošle také humanitární pomoc pro 10 000 uprchlíků, přijímat Iráčany ve velkém si však nemůže dovolit.

Zájem o muslimskou módu roste. Přitahuje i pozornost zavedených značek

Móda pro muslimské ženy je v kurzu. Islámský módní trh by tak mohl podle odborníků vydělat v příštích letech až kolem 500 miliard dolarů (12 bilionů korun). Podle návrháře Osmana Özdemira zažívá tento sektor vzestup již několik let a posílil ho i příchod světových značek na trh.

Německý satirik za urážlivou báseň o Erdoganovi souzen nebude, rozhodla prokuratura

Německá prokuratura zastavila trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna kvůli posměšné básni o tureckém prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi. Nejvyšší turecký představitel požadoval umělcovo potrestání. Úřad státního návladního v Mohuči ale v úterý podle agentury DPA v souvislosti s tímto případem oznámil, že satirikovu "trestnou činnost nelze s potřebnou jistotou prokázat". Böhmermann na konci března ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl báseň, která obsahovala řadu vulgarismů a líčila tureckého prezidenta Erdogana jako člověka, který porušuje lidská práva, ale také jako někoho, kdo provozuje sex se zvířaty či sleduje dětské porno.

Čistky v Turecku po nezdařeném puči pokračují. Úřady odvolali ze služby 12 tisíc policistů

Kvůli nezdařenému puči v Turecko úřady postavily mimo službu bezmála 13 tisíc vojáků. Odvolali je kvůli podezření z napojení na hnutí, které podle úřadů za nezdařeným pučem stojí. Kvůli pokusu o puč byl v Turecko propuštěno či odvoláno na 100 tisíc státních zaměstnanců včetně policistů, vojáků, soudců nebo učitelů.

Bratr duchovního, kterého Erdogan viní z převratu, byl zatčen. Někdo ho udal

Kutbettin Gülen byl zadržen v provincii Izmir u jednoho ze svých příbuzných. Po nezdařeném puči už turecké úřady odvolaly více než 80 000 státních zaměstnanců včetně policistů, vojáků, soudců a učitelů. Kvůli vyšetřování bylo zadrženo 32 000 osob.

Turci zatkli kvůli vyšetřování letního puče 32 tisíc lidí. Víc než dvojnásobek jich obvinili

Celkem čelí trestnímu stíhání okolo 70 tisíc lidí, kteří jsou podezřelí z napojení na duchovního Fethullaha Gülena, který žije ve Spojených státech a jehož příznivce Ankara dlouhodobě pronásleduje. Viní ho z organizování červencového puče. Duchovní jakýkoli podíl na letních událostech odmítá. Před časem naopak obvinil ze zosnování vojenského převratu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který si podle Gülena chtěl tímto způsobem upevnit moc.

Britský ministr Johnson v Turecku urovnával vztahy. Mám tureckou pračku, pochlubil se

Britský ministr zahraničí Boris Johnson si jako své první místo pro oficiální návštěvu vybral Turecko, které paradoxně v minulosti razantně kritizoval. Johnson zaujal básní o Erdoganovi v pěti verších, kde prezidenta zkombinoval s divokým oslem a kozou. "Jsme ve Spojeném království rádi, že jsme jedním z největších příjemců tureckého zboží," řekl Johnson novinářům. Politik také žertem vyjádřil naději, že se britští turisté - kteří v létě tradičně zaplňují turecké pláže u Středozemního moře - letos chovali slušně.

Německá televize žaluje Ankaru. Turecká vláda novinářům zabavila video z rozhovoru s ministrem

Novinář Deutsche Welle Michel Friedman dělal rozhovor s tureckým ministrem mládeže a sportu Akifem Kiliçem začátkem září. Dotazoval se ho přitom i na rozsáhlé vládní čistky po nepovedeném pokusu o vojenský převrat a na kontroverzní výroky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana o postavení a roli žen ve společnosti. Ministr nechal novinářům zabavit paměťovou kartu z videokamery.

Turečtí akademici vyhození po puči z práce chtějí do Česka. Jednají s nimi univerzity v Praze a Brně

Turečtí akademici, kteří přišli o práci v důsledku neúspěšného pokusu o puč, žádají o pomoc české vysoké školy. Dvanáct univerzitních profesorů z Turecka se obrátilo na pražskou Karlovu univerzitu, která jejich žádosti posuzuje. Další Turci chtějí vyučovat na brněnské Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Vedení fakulty už na svém jednání schválilo, že se učitelům ve složité situaci pokusí pomoct. Na české univerzity se s prosbou o poskytnutí práce tureckým pedagogům obrátil už v létě vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek.