Pět dnů po nepodařeném pokusu o vojenský puč v Turecku vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan výjimečný stav. Získává tak možnost vládnout bez parlamentu, omezovat práva a svobody a vydávat dekrety. Může také pokračovat v čistkách, během kterých již postavil mimo službu na 60 000 státních zaměstnanců.
Syrský prezident Bašár Asad obvinil svůj turecký protějšek Recepa Tayyipa Erdogana, že pokusu o puč zneužívá k nastolení "extremistické agendy Muslimského bratrstva". "Je to nebezpečné pro Turecko i pro země, s nimiž sousedí," prohlásil. Syrský prezident podle informací na svém Twitteru mluvil s kubánskou tiskovou agenturou. Asad a Erdogan bývali blízkými spojenci, jejich vztahy se ale zhoršily poté, co v Sýrii v roce 2011 vypukla občanská válka. Damašek viní Ankaru, že podporuje povstalce a pouští zahraniční džihádisty do Sýrie.
"Svobodné plebejství" se na českých univerzitách ujalo. Svobodu přejí i svým tureckým (muslimským) kolegům, kteří čelí pronásledování.
Donald Trump se v rozhovoru pro The New York Times vyjádřil, že by se USA možná nepřipojily k ochraně států NATO, které by byly napadeny Ruskem. Zároveň dodal, že rozhodnutí o ochraně pobaltských států proti ruské agresi by záleželo na tom, do jaké míry tyto státy dodržují své závazky vůči USA. V rozhovoru rovněž ocenil tureckého prezidenta Erdogana za to, jak se vypořádal s pučem. Na středečním republikánském sjezdu Mike Pence oficiálně přijal post Trumpova viceprezidenta.
Prezident Erdogan chce otázku vydání duchovního Fethullaha Gülena z USA do Turecka oddělit od dalších vztahů s USA. Řekl to v rozhovoru pro televizi al-Džazíra. Podle něj do pokusu o převrat, za jehož strůjce považuje právě Gülena, byly zapojeny i jiné země, odmítl ale nějakou konkrétně jmenovat. Prohlásil také, že Turecko zůstane systémem parlamentní demokracie a že vztahy s Washingtonem musí zůstat pozitivní.
Po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu, která jednala o situaci v zemi po pátečním zmařeném pokusu o puč, ve středu večer vyhlásil turecký prezident Erdogan tříměsíční výjimečný stav. Podle agentury DPA může nyní Erdogan vládnout pomocí dekretů.
Na začátku čistek se režim zbaví slušných soudců a prokurátorů. Nahradí je lidmi, kteří budou žalovat a soudit po erdoganovsku.
Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nadále demonstrují za jeho podporu. V úterý vyšlo do ulic Ankary několik stovek lidí, kteří požadovali znovuzavedení trestu smrti. Erdogan v posledních dnech zopakoval, že vláda bude o trestu smrti jednat s opozicí. Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.
Turecký pokus o vojenský převrat je zlom. Před našima očima začíná velmi složitá a pro bezpečnost světa mimořádně důležitá geopolitická hra. V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to upozorňuje bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.
Po pokusu o převrat bylo v Turecku propuštěno 15 200 zaměstnanců ministerstva školství. Podle předchozích zpráv se propouštění ve státní správě týkalo více než 9000 lidí, které vláda podezírá z vazeb na pučisty. Ze zosnování puče, který byl nakonec neúspěšný, ale vyžádal si životy 232 osob, obvinil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan duchovního Fethullaha Gülena. Ten žije dlouhodobě v USA, ale podle Erdogana vybudoval v Turecku "paralelní stát".
Puč v Turecku je dalším varováním: jedině jednotná Evropská unie může přežít. Držet při sobě, pěstovat demokracii, nehádat se.
Dramatická páteční noc změnila podobu Turecka. Nepovedený puč části armády proti Erdoganově vládě probíhal od večerních pátečních hodin do sobotního odpoledne. První výstřely se v ulicích Ankary rozezněly před desátou hodinou večerní. Druhý den před polednem byly už oficiálně vydané zprávy o počtu obětí, které během pokusu o převrat zemřely. Projděte si rekonstrukci pokusu o vojenský převrat v Turecku minutu po minutě.
Turecko v noci z pátku na sobotu zažilo pokus o vojenský puč. Prezident Erdogan snahy armády potlačil a svou pozici naopak posiluje - bezpečnostní složky po stovkách zatýkají pučisty. Dění v zemi sledujeme v online reportáži.
Značná část Turků sdílí Erdoganovy názory na směřování země. S tím by se nevypořádal žádný státní převrat, píše v analýze politolog Emil Aslan.
Turecko zažilo dramatickou noc z pátku na sobotu, během níž se část armády pokusila o státní převrat. Co se v zemi, která je klíčová například pro boj s terorismem, děje? Jaké to bude mít důsledky? Vše důležité najdete v naší online reportáži.
S 510 600 vojáky v činné službě je turecká armáda početně druhou největší v rámci NATO po americké armádě. Armáda tohoto klíčového člena Aliance, který má 80 milionů obyvatel, už provedla třikrát státní převrat, a to v letech 1960, 1971 a 1980. V roce 1997 pak přinutila nenásilnou cestou k odstoupení vládu orientovanou na islamizaci země.
Je nejdůležitější, aby byl v Turecku zachován demokratický režim, shodují se v reakcích čeští politici. A to nejen kvůli tomu, že Turecko má druhou největší armádu v NATO a je významným spojencem. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD dopoledne prohlásil, že to, co se stalo, je znepokojující. "Změna vlády musí v demokracii probíhat pouze demokratickým způsobem, násilí a zbraně nemají v politice demokratické země své místo," řekl premiér
Pokus o převrat v Turecku tuto zemí na oslabí a destabilizuje. "Tedy i jižní křídlo Aliance," domnívá se bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. Fakt, že puč jeho organizátorům nevyšel, podle generála ještě nic neznamená. "Turecko v každém případě čeká ostrý boj o držení moci. A ten je vždy spojen s nemalými riziky pro vývoj a směřování této pro nás důležité spojenecké země," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Dramatický apel prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, tanky v ulicích, obsazená média. Turecko zažilo dramatickou noc z pátku na sobotu, během níž se část armády pokusila o státní převrat. Co se v zemi, která je klíčová například pro boj s terorismem, děje? Jaké to bude mít důsledky? Vše důležité najdete v naší online reportáži.
Část turecké armády v pátek večer zveřejnila prohlášení, že se ujímá moci v zemi a vyhlásila v celém Turecku zvláštní stav. Podle premiéra Binaliho Yildirima se jednalo o "ilegální akci mimo velení" ze strany armádní skupiny, prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval obyvatele, aby vyšli do ulic a protestovali proti převratu. Na mnoha místech v Ankaře, Istanbulu a jinde byla v noci na sobotu slyšet střelba a silné detonace, bojovalo se o strategické objekty, tanky operovaly také v blízkosti parlamentu. Situace je značně nepřehledná, byť premiér již ohlásil, že pokus o puč byl potlačen a situace je pod kontrolou. České ministerstvo zahraničí v současné době důrazně varuje před cestami do Turecka.
