Analytik Soner Cagaptay, ředitel tureckého výzkumného programu ve Washingtonském institutu blízkovýchodní politiky, označuje istanbulský atentát za vyhlášení války Turecku Islámským státem. Erdogan podle něj bude nucen "něco udělat". V Sýrii mají ale Turci příliš mnoho nepřátel.
Uprchlíci ze Sýrie by mohli získat turecké občanství, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj by mělo tamní ministerstvo vnitra brzy zveřejnit podrobnosti. Prezident neupřesnil, zda se to bude týkat všech syrských občanů zaregistrovaných v Turecku jako uprchlíci. Jasná nejsou ani kritéria pro udělení občanství ani doba, kterou procedura bude trvat. "Považujeme vás za své bratry a sestry, nejste daleko od své vlasti, ale pouze od svých domovů a své půdy, protože Turecko je také vaše vlast," řekl Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se snaží narovnat pokřivené vztahy s Ruskem. Erdogan napsal prezidentovi Putinovi dopis u příležitosti Dne Ruska, který se slaví 12. června. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou na bodu mrazu od loňského listopadu, kdy turecká stíhačka blízkosti turecko-syrské hranice sestřelila ruský bombardér. Ankara doufá, že obě strany obnoví vzájemné dobré vztahy.
Sociální sítě nejsou jen "žrout času" pro více než miliardu lidí, ale stávají se rovněž důležitým politickým a diplomatickým nástrojem. Statistikám vévodí americký prezident Barack Obama, ukázala nová analýza činnosti světových lídrů nazvaná Twiplomacy. Podle jejích autorů ale - na rozdíl od jiných - opomíjí vytváření vzájemných vztahů s dalšími vlivnými uživateli Twitteru.
Poté, co Německo dle očekávání přijalo rezoluci, na jejímž základě označilo vyvražďování Arménů Osmanskou říší za genocidu, snesla se z úst tureckého prezidenta vlna kritiky na německé poslance. Erdogan řekl, že poslanci s tureckými kořeny, kteří pro rezoluci hlasovali, by si měli udělat krevní testy, zda jsou vůbec Turci. Německá kancléřka Angela Merkelová jeho kritiku odmítla a označila ji za nepochopitelnou. "Poslanci německého parlamentu jsou bez výjimky svobodně volenými zákonodárci," dodala kancléřka. na sama by upřednostnila, kdyby mezi Armény a Turky začaly probíhat přímé rozhovory.
Spolkový sněm přijal rezoluci, která označuje masakry Arménů - spáchané Turky v roce 1915 v průběhu první světové války - za genocidu. Proti byl jediný z přítomných zákonodárců. Turecký prezident i premiér s předstihem varovali, že takový krok může poškodit vztahy obou zemí. A Ankara vzápětí z Německa odvolala velvyslance. Přitom Německo je jednou ze zemí, které výrazně těží z dohody mezi Tureckem a EU o omezení přílivu uprchlíků do Evropy.
Podle tureckého deníku Hürriyet chce turecká armáda ve spolupráci s Američany vypudit Islámský stát z takzvané manbidžské kapsy východně od Aleppa. Zatím není řeč o nějakém podrobném plánu nasadit velké pozemní síly. Podle Američanů je nutné v boji s džihádisty spoléhat na Kurdy, protože Arabů je málo.
Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan v souvislosti s rezolucí o genocidě Arménů vyzval německou kancléřku Angelu Merkelovou k zachování zdravého rozumu. Ankara totiž nadále odmítá masakr Arménů Osmanskou říší v roce 1915 označovat jako genocidu. Při hromadném vyvražďování přišlo o život asi 1,5 milionu lidí a oficiálně jej za genocidu uznává i Evropský parlament, desítky velkých zemí či papež František. Erdogan vyjádřil nad přijetím rezoluce, která by oficiálně incident jako genocidu uznala, v tureckém tisku znepokojení, zvláště když je v současné době Turecko spojencem Německa v řešení migrační krize.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odsoudil antikoncepci a rodičovské plánování. Během vystoupení v Istanbulu vyzval ženy, aby zvyšovaly počet obyvatel Turecka. "Říkám to jasně. Zvýšíme množství našeho potomstva. Slyšíme o antikoncepci, rodičovském plánování. Žádná muslimská rodina nemůže takto uvažovat. V tomto rámci připadá hlavní povinnost matkám," uvedl v projevu. Dodal, že mu to "říká jeho bůh, jeho drahý prorok". Muslimský prezident a otec čtyř dětí již dříve prohlásil, že Turkyně by měly mít nejméně tři děti, a antikoncepci označil za "zradu". V minulosti rozzlobil feministky tvrzením, že ženy si nejsou rovny s muži.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odsoudil americkou podporu kurdským bojovníkům v Sýrii, kde byli američtí vojáci přistiženi s insigniemi kurdských milicí YPG. Ty Ankara označuje za teroristické. Erdogan zdůraznil, že USA jakožto spojenci Turecka v NATO nemohou posílat svoje vojáky do Sýrie s insigniemi. Podle něj není mezi kurdskými povstalci a teroristickým Islámským státem rozdíl. Ankara řadí YPG k teroristickým organizacím. Milice jsou podle ní napojeny na Stranu kurdských pracujících (PKK), proti níž turecká armáda bojuje od roku 1984. Turecko tvrdí, že Kurdové v Sýrii bojují o rozšíření územních zisků. Washington naopak považuje YPG za cenného spojence v boji proti IS.
Istanbul - Pokud Evropská unie neumožní Turkům slíbené zavedení bezvízového styku, Ankara zablokuje uplatňování migrační dohody s Evropskou unií, pohrozil v úterý prezident Recep Tayyip Erdogan. Během tiskové konference po humanitárním summitu OSN v Istanbulu si také postěžoval, že Turecko stále nedostalo od EU slíbené miliardy eur na náklady spojené s pobytem blízkovýchodních uprchlíků na tureckém území.
Německá kancléřka Angela Merkelová jednala v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Kromě hlubokého znepokojení z připravovaných ústavních změn v Turecku vyjádřila neústupný postoj k podmínkám, které se země zavázala splnit, aby získala bezvízový styk s Evropskou unií. Turecko podle ní musí splnit i revizi protiteroristických zákonů, které ale Ankara měnit odmítá. Zdůraznila ale také svou podporu březnové dohodě EU s Tureckem o omezení migračního toku do Evropy.
Poradce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pohrozil vypovězením dohod mezi Tureckem a Evropskou unií, a to včetně té o celní unii. Stane se tak, bude-li EU v jednáních s Ankarou používat taktiku dvojího metru. Yigit Bulut to řekl v rozhovoru pro televizní stanici TRT Haber a věnoval se v něm hlavně budoucí ekonomické politice Turecka. EU se v březnu dohodla s Ankarou na postupu, podle kterého jsou zpět do Turecka posíláni všichni migranti, kteří připluli na řecké ostrovy. Výměnou Unie mimo jiné slíbila vzít za každého Syřana jiného uprchlíka z táborů v Turecku, zrychlit jednání o bezvízovém styku a otevřít nové kapitoly vlekoucích se tureckých přístupových jednání.
Novým předsedou turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) byl v neděli na jejím mimořádném sjezdu jednomyslně zvolen blízký spolupracovník prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dosavadní ministr dopravy Binali Yildirim. To mu automaticky zajišťuje i funkci předsedy vlády, jejím sestavením ho večer podle očekávání pověřil prezident Erdogan. V rámci svého projevu sdělil, že prioritou jeho vlády je změna ústavy a zavedení prezidentského systému, o nějž dlouhodobě usiluje současná hlava státu. Kromě toho mluvil i o tom, že jako premiér hodlá pokračovat v boji proti kurdským povstalcům a že si chce s Evropskou unií vyjasnit její postoj k migrační politice.
Turecký parlament v pátek schválil ústřední bod vládou navrhovaných změn ústavy, které budou znamenat zrušení imunity zhruba pro čtvrtinu poslanců. Nová pravidla mají postihnout přinejmenším 138 z 550 zákonodárců, vůči nimž ve sněmovně leží podněty k trestnímu stíhání, uvedla agentura DPA. Nejvíce zasaženou stranou bude opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), která může přijít až o 50 z 59 poslanců. Vláda a prezident Recep Tayyip Erdogan totiž zástupce HDP obviňují z podpory terorismu. Parlament ještě musí rozhodnout o dalším článku a poté odhlasovat novelu jako celek, aby mohla definitivně vstoupit v platnost.
Vedení turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) informovalo, že jediným kandidátem na předsedu, a tudíž i nového premiéra země, bude dosavadní ministr dopravy Binali Yildirim. Ten má bližší kontakty s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem než bývalý premiér Ahmet Davutoglu, který podal demisi před dvěma týdny. Nesouhlasil s armádní ofenzivou na jihovýchodě země proti kurdským rebelům, ani s pronásledováním novinářů kritizujících prezidenta.
Německý moderátor Jan Böhmermann, který v básni plné vulgarismů zesměšnoval tureckého prezidenta Erdogana, nesmí veřejně opakovat verše této básně. Rozhodl o tom hamburský soud předběžným opatřením. Podle soudu má i satira své hranice. Nesmí jít o čisté hanobení a porušování lidské důstojnosti, což se v některých pasážích Böhmermannovy básně stalo. Böhmermannův právní zástupce označil rozhodnutí soudu za "chybné".
Oficiální účet ruské ambasády ve Velké Británii zveřejnil tweet o dodávkách kamionů plných chemických zbraní extremistům u syrského Aleppa. Zprávu doplnil o obrázek z oblíbené počítačové hry Command & Conquer. Tweet se hned stal terčem posměšků na Twitteru, za pár hodin získal více než tisíc retweetů. Lidé začali zprávu doplňovat o další "důkazy", například fotografii teroristů z Lega či ukázku ze hry Wolfenstein, která potvrzuje přítomnost fašistů na Ukrajině.
Nejméně pět zraněných si ve čtvrtek vyžádal pumový útok v Istanbulu. Podle místních televizních stanic NTV a CNN-Türk explodovala bomba nastražená ve vozidle. Turecko je v poslední době cílem vlny útoků, které mají na svědomí buď odbojní separatističtí Kurdové, či radikálové hlásící se k organizaci Islámský stát (IS). Turecko pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vede proti oběma skupinám od loňského léta ozbrojený boj. Například v úterý si nastražená výbušnina vyžádala tři mrtvé a 22 zraněných v Diyarbakiru na jihovýchodě Turecka, kde žijí převážně Kurdové.
Německý soud v Kolíně nad Rýnem se v úterý podle agentury DPA postavil na stranu šéfa jednoho z největších evropských nakladatelství Axel Springer Mathiase Döpfnera ve sporu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten Döpfnera pohnal před soud kvůli tomu, že se nakladatel nedávno v otevřeném dopise přihlásil k básni německého satirika Jana Böhmermanna, která Erdogana zesměšňuje.
