Kriminalisté podali návrh na obžalobu dvou mužů, kteří podle policie umístili tabule s urážlivými nápisy o Romech v areálu památníku v Letech u Písku. V lokalitě za druhé světové války stál romský koncentrační tábor. Dvaadvacetiletého muže a dalšího o třináct let staršího muže kriminalisté viní z trestného činu popírání a schvalování genocidy.
Ne všem Romům se seriál líbí, napsali mi, že jsem se zaprodal kvůli penězům, celej Chomutov mi ale říká, že jsem úžasnej, že nic nepředstírám, líčí herec Zdeněk Godla, představitel Franty v seriálu ČT Most! Poprvé od natáčení se vrátil do restaurace Severka. Určitě by tu nestrpěli někoho, kdo by mluvil jako diplomat, ten seriál ukazuje lidi tak, jak jsou, tady na severu určitě, říká muž, který má za sebou kriminální minulost. Zkazili mě kamarádi, nechci, aby tu chybu udělaly i moje děti, dodává Godla.
V úterý 15. ledna jde do kin celovečerní dokument Jany Borškové Pasažéři. Režisérka šest let sledovala čtyři děti z dětského domova v Dobřichovicích. S kamerou je doprovázela během jejich prvních roků v reálném životě a natočila velmi silné a často smutné chvíle. Díky tomu, že se stala jejich dobrou známou, přinesla velmi otevřené výpovědi. "Bylo by to dobrý vyrůstat s rodiči, ale víc nám dal pasťák. Doma jsme chodili otrhaní, špinaví, smrděli jsme, nezájem. Chodili jsme všude ven. A teď? Podívej se na mě!" říká jeden z hrdinů filmu svému otci.
Chtěl jsem ukázat paradoxy rasismu i sluníčkářského pohledu, to, že nadáváme na cikány, ale oni jsou pak jediní, kdo má v hospodě na zaplacení, kulisy Mostu jsou autentické, do Severky jsem chodil s tchánem opíjet se levným chlastem, popisuje scenárista Petr Kolečko. Sranda se dá dělat ze všeho, kultura humoru a korektnosti by se měla někam posunout, hlavně věci, které přicházejí z USA, jsou pro mě naprosto neakceptovatelné, tvrdí.
Už nemáme místo, slýchají často romští rodiče, když chtějí zapsat své dítě na běžnou základní školu. Obrátit se proto musí na druhý typ škol, který v Česku postupně vznikl - na segregovanou základku s vysokým podílem romských žáků. Ombudsmanka Anna Šabatová se problémem v minulých měsících zabývala a nyní rozeslala úřadům, obcím a školám seznam doporučení, jak segregaci romských dětí předcházet.
Nemůžu jim odpustit, co mi provedli, bylo mi 21 let, nevyrovnala jsem se s tím dodnes, líčí Elena Gorolová, která bojuje za práva nedobrovolně sterilizovaných žen. BBC ji zařadila mezi 100 nejvlivnějších a nejinspirativnějších žen světa. Už skoro 15 let neúspěšně žádáme o odškodnění, jsem v kontaktu asi s dvěma stovkami žen, říká. Nedobrovolné sterilizace už se neprovádějí, ale diskriminace a rasismus pokračují, romské ženy nemohou obědvat s jinými, jsou v jiných pokojích, tvrdí Gorolová.
Romské a neromské děti chtějí být spolu, ale dospělí je rozdělují. Kdyby to nedělali, za chvilku je tu všechno v pořádku, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpěvačka a muzikantka Ida Kelarová. Sama je podle svých slov přesně vprostřed - po otci je napůl Romka, a cítí proto povinnost pomáhat romským dětem k lepšímu životu. Již osm let tak vede dětský romský soubor Čhavorenge.
Zpracovat téma vztahů mezi bílými a černými tak, aby nevyznívalo černobíle, musí být pro scenáristu docela velké sousto. Autor Okresního přeboru, Čtvrté hvězdy nebo Trpaslíka Petr Kolečko (34) si ho ale stejně ukrojil. V seriálu Most!, který Česká televize odvysílá na začátku příštího roku, se bez servítek pouští do svérázné nátury obyvatel severních Čech a ukazuje, že to s jejich předsudky možná není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Kromě českého rasismu mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz i o vulgarismech v televizním vysílání nebo o přehnané politické korektnosti. „Jsem rád, že žiju v zemi, kde se o věcech dá ještě pořád normálně bavit," říká.
Inkluze v českém školství dávno probíhá, novelizací jen zákon dohnal realitu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Štěpán Drahokoupil z nadace Open Society Fund. Média podle něj rozjela proti inkluzi negativní kampaň, na kterou naskočili politici, kteří chtějí nasbírat laciné body. Trpí tím děti se zvláštními potřebami i jejich rodiče, kteří se bojí reakce okolí.
Nahlédněte do ostravské osady Bedřiška, kde bok po boku žijí Romové s ostatními a bojují s radnicí i s nepřizpůsobivými rodinami.
Ostravská osada Bedřiška leží v malebné přírodě stranou od ruchu velkoměsta. Radnice obvodu Mariánské Hory a Hulváky by tu ráda viděla rezidenční bydlení pro rodiny s dětmi a poukazuje na špatný stav celé lokality. S tím však nesouhlasí místní a už řadu let o záchranu domovů bojují. Romové tu s ostatními vycházejí, začali žít komunitně a vytlačili odsud nepřizpůsobivé rodiny, které sem radnice umístila. Nyní se za Bedřišku postavil ostravský magistrát, vyhráno ale ještě není.
Handicapované nebo chudší děti nejsou hloupé. Potřebují možná jenom víc času, tak je neodsunujme hned na začátku jejich života na druhou kolej jen proto, že neudělají nějaký test nebo neumí spisovně mluvit, říká Michal Mižigár v DVTV Apel.
Ať si Zeman sundá brýle, je 21. století, myslí si, že před námi jsou koně a za námi kočár, říká Štefan Pongo, Rom žijící v Británii. Pracuje tam jako řidič kamionu a stojí za aktivitou Romů, kteří se rozhodli sdílením fotografií ze svého zaměstnání reagovat na výroky prezidenta Miloše Zemana. Jsou lidé, kteří parazitují na systému, ale to nejsou jen Romové, já dělám 250 hodin měsíčně, 45 % Romů pracuje v Čechách, 45 % je v zahraničí a 10 % jich nepracuje, tvrdí Pongo. Fotek pracujících Romů prý dostal už přes sedm tisíc.
Jde o "bonmot" na úrovni pracovních táborů.
Je poloviční Rom, jeho manželka je Romka, mají, jak on sám říká, "tmavý děti". Je řidič kamionu a s lidmi, kterým novinář z Prahy často ani neumí položit srozumitelnou otázku, mluví jejich jazykem. A prý právě proto je dvaačtyřicetiletý Jaroslav Miko přesvědčen, že většina českých voličů, včetně těch, co jsou pro hnutí ANO, by neměla s přijetím syrských dětí z utečeneckých táborů v Řecku problém.
Příběh romského klavíristy Tomáše Kača vypadá jako z nějakého velkofilmu. Na jeho začátku je chudá romská rodina s dvanácti dětmi ve starém novojičínském činžáku. Příběh pokračuje konzervatoří, HAMU a nejslavnější školou soudobé hudby - Berklee College of Music v Bostonu. Následuje happy end. Hlavní hrdina vyprodá nejproslulejší koncertní síň na světě a natáčí v hollywoodských studiích. Nyní si odskočil z Ameriky do Česka dotočit své debutové album My Home.
"Vystavíme vesnici pro lůzu" či "Jen deratizační prostředky na tu havěť nestačí", hlásají předvolební plakáty v Mostě. Politici před volbami rozdmýchávají nenávist vůči obyvatelům z vyloučených lokalit. Sdružení Mostečané Mostu, za nímž stojí bytové družstvo Krušnohor podnikající s byty ve městě, láká voliče na to, že "lůze" vystaví holobyty za městem. Za problémy přitom stojí také byznys s chudobou, kdy podnikatelé levně nakoupili byty a nyní vydělávají na lidech pobírajících dávky.
Uskupení Otevřená radnice Most, které vede do voleb bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Karel Novotný, se brání, že slogan naráží na štěnice, potkany nebo šváby, kteří se prý v mosteckých domech přemnožili.
Vepřín stál na místě bývalého romského koncentračního tábora. Peníze na sanaci areálu dostane Muzeum romské kultury. Ministerstvo kultury počítá také s archeologickým průzkumem.
"Nesmí mít pětky, neomluvené hodiny, musí být vzorem pro další Romy," mluví jasně Ida Kelarová. Do svého dětského romského sboru Čhavorenge už osm let schraňuje talentované děti z chudých slovenských osad i českých ghett a ukazuje jim jiný život, než jaký znají od rodičů. "Čhavorenge je pro mě jako rodina, teta Ida nám ukazuje cestu," opakují různé děti stejnou větu. Vpravdě jedinečný projekt, snažící se vymanit romské děti z kruhu chudoby a izolace, si vzala pod křídla Česká filharmonie. Nedávno natočili první společné CD a vyrazili na první zahraniční cestu. Ne vše jde ale růžově. Děti slýchají nadávky, zažily i střelbu. A nakonec ani plánovaný obří koncert v Bukurešti nedopadl, jak měl.
