Severokorejští vojáci bojující po boku ruských sil v Kurské oblasti omylem zabili osm příslušníků ruské jednotky, tvrdí ukrajinská rozvědka. Za selháním měla stát jazyková bariéra, která má armádě Kremlu a jejich spojencům na bojišti dělat značné problémy. Přesně toho se vojáci agresora obávali už v říjnu, kdy prosakovaly první informace o nasazení Severokorejců do ruské války.
"Tenhle rok byl poslední, kdy se ještě tak nějak můžeme vymlouvat, že je to pořád 'dobré' a tu Ukrajinu podporovat jen tak ze setrvačnosti a lenivě," varuje historik a ukrajinista David Svoboda, podle kterého se schyluje k období, které se bude "na Wikipedii vyjímat". Co se podle něj v příštím roce jasně ukáže a proč podle něj v Evropě hrozí konflikt nízké intenzity a občanské nepokoje?
Kamera zachytila okamžik, kdy ruského náčelníka radiační, chemické a biologické ochrany ruských ozbrojených sil Igora Kirillova zabila dálkově odpálená bomba připevněná na elektrické koloběžce. Silný výbuch smetl generála i jeho asistenta poté, co společně vyšli ze dveří bytového domu na moskevské Rjazaňské třídě.
“Je jich určitě málo a nemyslím, že s tím v dohledné době můžeme něco dělat,” říká ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení hasičů Miroslav Lukeš, jak je to s úkryty pro Čechy v případě válečného konfliktu. Jak by měly vypadat ty improvizované a co by měli obyvatelé v případě propuknutí války dělat? Co je náš největší prohřešek, pokud jde o přípravu na krize nebo živelné katastrofy?
Poté co v dubnu 1993 čečenský prezident Džochar Dudajev rozpustil parlament i vládu a ustavil prezidentskou správu, vypukly v této ruské autonomní republice boje mezi znepřátelenými skupinami. Ruský prezident Boris Jelcin pohrozil výjimečným stavem a po několika ultimátech překročila před 30 lety, 11. prosince 1994, ruská vojska čečenské hranice.
Odpálení experimentální balistické střely Orešnik na Ukrajinu bylo propagandistickou operací, kterou ruská armáda a zpravodajské služby připravily tak, aby znovu vyvolaly strach v zemích Západu, sdělily zdroje blízké Kremlu listu The Moscow Times. Součástí akce měl být i hojně medializovaný telefonát při brífinku tiskové mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové.
Rusko přišlo od začátku války na Ukrajině o podstatnou část bojové techniky. Podporu mu poskytla Severní Korea, která Kremlu údajně poslala své klíčové raketové systémy a houfnice. Jde o zbraně, které může Moskva použít k bombardování měst v první linii, jako je třeba Charkov.
Zhruba 150 tisíc Ukrajinců, kteří před válkou utekli na západ země, se rozhodlo vrátit na Rusy okupovaná území. Pro většinu z nich bylo téměř nemožné začít nový život, říká ukrajinský poslanec za vládní stranu Sluha národa Maxim Tkačenko. Na vině je podle něj stát, který uprchlíkům nedokázal poskytnout dostatečnou podporu nebo rovné pracovní příležitosti.
Válka mi připomíná jeden nekonečný den. Skoro nespím, přiznává v exkluzivním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz starosta Kyjeva a bývalý šampion v boxu Vitalij Kličko. Jeden z nejznámějších ukrajinských politiků otevřeně popisuje, jaké šrámy na něm zanechala téměř tři roky trvající válka a co je pro něj emocionálně nejobtížnější.
Nejméně 15 lidí zabil a 63 dalších zranil mohutný izraelský vzdušný úder, který v sobotu brzy ráno zasáhl centrální část Bejrútu.
Ruské ministerstvo obrany připravilo předpověď globální vojensko-politické situace do roku 2045, tvrdí agentura Interfax-Ukraine, která se odvolává na zdroje z ukrajinských tajných služeb. Podle tohoto dokumentu Kreml počítá s plánem, jak připravit Ukrajinu o nezávislost. Moskva údajně hodlá tento scénář předat do rukou nové americké administrativy.
Ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková varuje před ustupováním ruskému prezidentovi Putinovi. Poslední údery na Ukrajinu podle ní ukazují, že Rusko o mír nestojí. "Nechce válku jen s námi. Chce světový konflikt, chce zbortit mezinárodní řád,” řekla v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Vyhodili ji z auta na dálnici, sexuálně zneužili, bili a dvakrát unesli. Renomovaná americká válečná fotografka Lynsey Addariová byla svědkem těch nejkrutějších válečných praktik a od začátku ruské invaze také pravidelně jezdí na Ukrajinu. Své zážitky z válkou svírané země popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev označil zvýšení ruského vlivu v Baltském moři za klíčový vojenský a bezpečnostní cíl Ruska. V pondělním rozhovoru pro ruský list Kommersant prohlásil, že Amerika a její evropští spojenci moře "militarizují", což je podle něj dlouhodobá strategie Západu. "Musíme zvýšit svůj vliv," tvrdí.
Analytici z Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že smýšlení ruského vůdce Vladimira Putina o případných mírových jednáních s Ukrajinou nezměnil ani údajný plán zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, který tvrdí, že boje ukončí. Cíle Ruska na "úplnou kapitulaci Ukrajiny" zůstávají nezměněny. Zprvu pozitivní vzájemné vzkazy mezi Putinem a Trumpem tak začínají narážet na geopolitickou realitu.
Výdaje, které dává Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina na zbraně a munici, Moskvě pomohly udržet si převahu na ukrajinském bojišti. Stále více se však odrážejí v podobě prudce rostoucích cen zboží denní potřeby, napsal britský list Financial Times.
Ruští vojáci často nemohou odejít z války na Ukrajině, a to ani v kritických případech, kdy v boji utrpěli vážná zranění. Jsou totiž vázáni smlouvou, která to znemožňuje. Portál Meduza na základě zjištění ruských nezávislých novinářů ze sdružení Bereg přinesl příběh dezertéra a bývalého člena Wagnerovy skupiny Andreje. "Říkali nám, že jsme užitečnější mrtví," tvrdí.
Dvanáctiletá Jana se, stejně jako čím dál více mladých Rusů, ve volném čase věnuje nevšednímu koníčku. S maskou na tváři skáče, běhá či kluše, jako by byla čtyřnohé zvíře. Populární kvadrobik, jak se aktivitě říká, se stal trnem v oku kremelského režimu i tamních duchovních. Ti v něm vidí ohrožení “tradičních” ruských hodnot i prvky satanismu a chtějí ho zákonem zakázat, informovala agentura AFP.
Zvolený americký prezident Donald Trump bude mít díky republikánské většině v Senátu a pravděpodobně i ve Sněmovně téměř neomezenou moc, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz americký historik Alexander Motyl. Pokud ze své pozice začne ustupovat Vladimiru Putinovi, může to podle něj mít velké dopady. "Je na čase, aby Evropa brala svou bezpečnost a obranu vážně. Trump to jasně ukázal a má pravdu," míní.
Rusové se na bojišti snaží schovat do "plášťů neviditelnosti". Tyto tepelně izolační oděvy by měly vojákům umožnit nepozorovaně unikat ukrajinským termokamerám. Ukazuje se však, že tyto pokusy o maskování agresorům často nevychází a končí pro ně tragicky.
