Zvolený americký prezident Donald Trump v úterý večer vyhlásil řadu nominací na členy své budoucí administrativy včetně nového ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa či ministra obrany, jímž se má stát moderátor stanice Fox News a veterán Pete Hegseth.
Ministerstvu zahraničí zbývá jen pár týdnů na to, aby představilo a odtajnilo citlivý materiál. Ministr Jan Lipavský už dříve slíbil, že během podzimu vládě předloží dokument, který reviduje současné vztahy mezi Prahou a Pekingem. "Narovnání" se připravuje v situaci, kdy tajné služby stále razantněji varují před čínským vlivem v Česku.
V Litvě dva týdny po parlamentních volbách vznikla nová vládní koalice pod vedením Gintautase Paluckase. Vítězní sociální demokraté v pondělí koaliční smlouvu podepsali s Demokratickou unií "Za Litvu" a loni založenou populistickou stranou Úsvit Němenu (Nemuno Aušra). Informovaly o tom agentury. Předseda Úsvitu Němenu Remigijus Žemaitaitis je souzen kvůli údajným antisemitským vyjádřením.
Zatímco ve Spojených státech ve středu mířil k vítězství v prezidentských volbách Donald Trump, zhruba ve stejné době se v Německu rozpadala vláda kancléře Olafa Scholze.
"Domnívám se, že bych situaci, do které se koalice Spolu dostala, nepřipustil. Možná bychom už nevládli, protože tím, že jsem byl trochu důraznější, přísnější a dělal jsem méně kompromisů, tak jsem nevládl tak dlouho," hodnotí expremiér Mirek Topolánek současné vládní uskupení. Jakou radu dal Petru Fialovi a má současná vláda šanci ještě obrátit kurz, který do voleb favorizuje hnutí ANO?
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve čtvrtek odvolal tři ministry za Svobodnou demokratickou stranu (FDP). Funkcí zbavil ministra financí Christiana Lindnera, ministra spravedlnosti Marka Buschmanna a ministryni vzdělání a výzkumu Bettinu Starkovou-Watzingerovou. Německo tak nyní má menšinovou vládu tvořenou sociálními demokraty (SPD) kancléře Olafa Scholze a stranou Zelených.
Berlín postihlo politické zemětřesení, konec rozhádané vládní trojkoalice je ale dobrou zprávou pro Německo, píší dnes v komentářích německá média. Řada z nich kritizuje kancléře Scholze, který svedl vinu za konec vládní spolupráce sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) na ministra financí Christiana Lindnera. Podle nich přitom nese velký díl viny kancléř sám.
V Německu se ve středu rozpadla vládní koalice. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že požádal prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera o odvolání ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou nejmenší koaliční strany FDP. Ve vládě zůstane jeden její člen - ministr dopravy Volker Wissing, z FDP ale odejde.
Německý kancléř Olaf Scholz se ve středu už podruhé sešel s vrcholnými zástupci stran vládní koalice, ministrem hospodářství Robertem Habeckem a ministrem financí Christianem Lindnerem. Třetí večerní schůzka rozšířená o další představitele sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP) by podle médií mohla rozhodnout o budoucnosti německé vlády, která se zmítá v hluboké krizi.
Necelá třetina Čechů si myslí, že totalitní režim před rokem 1989 byl lepší než ten současný, vyplývá z analýzy agentury STEM. Podle spoluautorky šetření Jitky Uhrové se do názorů společnosti nejvíce promítá pocit ze současné politické reprezentace. "Lidé hodně kritizují to, že politici nejednají striktně v zájmu občanů, ale spíše hledí na svůj prospěch," říká analytička Uhrová ve Spotlightu News.
Slovenská opozice se opět pokouší odvolat ve sněmovně ministryni kultury Martinu Šimkovičovou, kterou kritizuje kromě jiného za personální výměny v klíčových kulturních institucích. Dostatek hlasů na prosazení svého návrhu ovšem opoziční strany nemají.
Ještě donedávna byla pro vládní politiky sociální síť TikTok něčím zakázaným. Zatímco předseda ANO Andrej Babiš a další opoziční poslanci tady tepou vládu a získávají příznivce, vláda z bezpečnostních důvodů na TikToku nebyla. Podle informací Aktuálně.cz ale nyní přístup mění. O založení svého profilu na čínské síti, před kterou experti dlouhodobě varují, uvažuje i premiér Petr Fiala.
Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal v úterý server The Moscow Times. Portál, zakázaný ruskými úřady, se odvolává na vysvětlující poznámky k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu.
Nečekané odvolání Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj a následná tvrdá politická přestřelka mezi Piráty a vládou ukázala, že pětikoalice nebyla až tak jednotná, jak premiér Fiala tvrdil. Politický komentátor Václav Dolejší nicméně vidí jako hlavního vítěze celé kauzy Andreje Babiše, který se vrací na scénu silnější než kdy dřív. "Hnutí výrazně posílilo," vysvětluje ve Spotlightu.
"Fialovi určitě teče do bot. Už delší dobu je zklamaný a neklidný z toho, že vláda má velmi nízké preference a on sám prostě dělá sedm dní v týdnu, maká a může se přetrhnout. Má možná trochu pocit ukřivděnosti," říká politický komentátor Václav Dolejší k současné vládní krizi. Uvědomuje si podle něj premiér, že způsob odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše byla chyba? A jak na to odpovědí voliči?
Členové Pirátů schválili v internetovém hlasování odstoupení strany od vládní koaliční smlouvy s koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Starosty a nezávislými (STAN). Pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících, informovali Piráti v tiskové zprávě. Jejich počet tedy jasně překročil nutné tři pětiny.
Diskuse nad hospodařením s veřejnými prostředky se podle Heleny Horské, hlavní ekonomky české Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Petra Fialy, často zužuje na státní rozpočet. Pomíjejí se tak souvislosti. "Bez reformy důchodového systému, sociálních dávek, zdravotnictví, školství, ale i reformy samospráv to nezvládneme," říká ekonomka Helena Horská.
"Krajské volby ukázaly, že Piráti jsou už asi odsouzeni k zániku. Je otázkou, jestli má smysl, aby Ivan Bartoš (Piráti) setrval ve vládě, když rezignoval na post předsedy," hodnotí oznámení Petra Fialy o odvolání ministra pro místní rozvoj hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). "Po prohraných komunálních volbách dostávají Piráti další ránu," říká ve Spotlightu News.
Vláda ve středu rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18 900 korun na 20 800 korun.
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s růstem výdajů na důchody a sociální dávky, většími výdaji na stavbu dopravní infrastruktury či s větší podporou kultury. Snížit by se naopak měly výdaje na podporu podnikání, výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch nebo české příspěvky mezinárodním organizacím. Vyplývá to z návrhu rozpočtu jednotlivých kapitol.
