Českému hokejistovi Dominikovi Hrníčkovi lékaři diagnostikovali rakovinu varlat, když mu bylo 28 let. Na to, že je něco v nepořádku, přišel sám. "Dozvědět se takovou diagnózu byl velký šok. Vůbec jsem to nečekal. Proč by se mi mělo něco takového dít? Žiju hezký život, sportuju, neholduju alkoholu, nekouřím," diví se sportovec. Nemoc je zákeřná v tom, že ohrožuje především chlapce a mladé muže.
Pár minut telefonního hovoru stačí unikátní české aplikaci k rozpoznání počínající Parkinsonovy nemoci. Speciální software analyzuje během rozhovoru řeč volajícího a dokáže při tom odhalit i nepatrné změny v hlase, které předznamenávají nástup choroby. Na vývoji aplikace pracuje tým vědců a lékařů z Národního ústavu pro neurologický výzkum, 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Střevní mikrobiom je v posledních letech čím dál populárnější téma. Panují kolem něho ale mýty a nepravdy. Například nechat si udělat probiotika na míru jsou podle mikrobioložky z IKEM Moniky Cahové vyhozené peníze. V rozhovoru pro Aktuálně.cz dává mimo jiné návod, jak podpořit střevní bakterie bez nákladných vyšetření.
Zdraví 11 milionů dětí ve východopákistánské provincii Paňdžáb je ohrožené kvůli znečištění vzduchu, které se v zemi v posledních letech změnilo na páté roční období. Varování vydal Dětský fond OSN (UNICEF) a citovala z něj agentura AP.
Jirka vysvětluje věci a dělá to tak dobře, že za to nedávno dostal Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Stejnojmenný kanál na YouTube založil datový novinář Jiří Burýšek před třemi lety. Rozšiřuje tak obzory svého publika, vyvrací mýty a upozorňuje na podvody. Na jednom videu někdy pracuje i dvě stě hodin, ale zdá se, že se mu pečlivost a sázka na kreativitu vyplácí.
V soutěži Sestra roku 2024 zvítězila ve dvou kategoriích. Odborná porota jí udělila Čestné ocenění za celoživotní dílo a lidé ve veřejné anketě cenu Sestra mého srdce. Záchranářka Ilona Vintrová ve zdravotnictví pracuje čtyřicet let a v současnosti má čtyři povolání. "Potřebovala bych, aby měl den o hodně víc než čtyřiadvacet hodin," říká ve Spotlightu News.
Postavit se na káru za šestispřeží psů, kteří dohromady váží více než 200 kilogramů a běží rychlostí přes 35 kilometrů v hodině, chce kus odvahy. Kuráž ale Lucii Schönové nechybí. "Už jako dítě jsem byla kamikadze, v té rychlosti není čas se bát," popisuje čerstvá vítězka mistrovství Evropy s tím, že během závodní kariéry měla už tolik úrazů, že se jí radši zbavila i zdravotní pojišťovna.
Rajský plyn se využívá v lékařství jako anestetikum, stále častěji ho ale lidé zneužívají jako drogu. Zejména mladí ho vdechují pro navození chvilkového pocitu euforie. Využívají toho, že je látka běžně dostupná, prodává se jako šlehačkové bombičky. Znovuobjevený trend ale přináší vážná rizika - úrazy, udušení, poškození mozku nebo dokonce smrt.
Penicilin a jeho léčivé účinky objevil v roce 1928 britský mikrobiolog Alexander Fleming, vítězné tažení penicilinu však začalo až o něco později, protože vědec z plísně zprvu nedokázal izolovat účinnou látku. Čistý penicilin získali teprve v roce 1940 patolog Howard Walter Florey a chemik Ernst Boris Chain. V této době se o penicilin zajímali i čeští vědci.
Všechno začalo běžným sportovním vyšetřením před třemi lety. Nekuřačka Ilona Mančíková chtěla znovu uběhnout půlmaraton, ale při tréninku se překvapivě lehce zadýchávala. Test kapacity plic byl prvním signálem toho, že se něco s jejím zdravím děje. Trvalo několik dalších měsíců, než tehdy třiačtyřicetiletá podnikatelka díky vyšetření zjistila, že má zhoubný nádor.
Anatomie není jen nutný základní kámen výuky mediků. Je to dynamický svět, kde se teorie setkává s praxí, a místo, které formuje moderní medicínu. Poznatky, jež studenti a lékaři získávají v anatomických ústavech, představují cestu k inovativním diagnostickým a léčebným metodám. K tomu jsou třeba těla dárců. Jak mrtví pomáhají živým?
Ačkoli exotické nemoci nejsou tou nejčastější komplikací při pobytu v zahraničí, lidé z nich mají hrůzu. Jedno malé štípnutí infikovaným hmyzem anebo hlt kontaminované vody může vést k několikaměsíční rekonvalescenci a v těžkých případech i smrti. Ostatně je to právě komár, který patří mezi největší zabijáky na světě. Podívejte se, jaké nechtěné "dárečky" si můžete přivézt ze zahraničních cest.
David Fiedler měl vysněnou práci v zahraničí, přesto ho už v 19 letech postihl syndrom vyhoření. "Nedokázal jsem vstát z postele, nemohl jsem ani zvednout ruku. Tělo mi dávalo najevo, že je něco špatně," popisuje. Problémy si dlouho nepřipouštěl. Svoji zkušenost s vyhořením v nízkém věku se později rozhodl přetavit v pomoc.
"Svoboda je klíčové slovo pro můj život. Proto ji chceme dávat i dětem, aby si mohly ve svých pokojíčcích dělat, co chtějí," říká Sáva Střelec, který se Štěpánem Malým vede firmu dětského herního nábytku Antonie Emma. Za úspěšnou firmou přitom na začátku stál jeden osobní bankrot a společné cestování po Albánii.
Představte si, že většina populace náhle oslepne. Zážitková inscenace divadla Pomezí vás uvrhne přesně do takového světa. Jako divák se stanete součástí skupiny, která poslepu putuje světem rozpadající se společnosti odkázána na milost a nemilost svého okolí. Zbystřete své zbývající smysly, nastražte uši a ponořte se do světa inspirovaného románem Johna Wyndhama Den trifidů.
Obličejová jóga umí zázraky. Když si herečka Marta Dřímal Ondráčková vyzkoušela účinky cvičení, začala o svých zkušenostech natáčet videa na sociální sítě a dnes pořádá vlastní lekce. "Problém západní medicíny je v tom, že řeší důsledky, a nikoliv příčiny. Správným cvičením a masážemi se dá nahradit i facelift," vysvětluje lektorka, která na internetu vystupuje pod označením #udrzksicht.
"Stigma, že děláme z lidí závislé, se za posledních 5 až 10 let změnilo," říká psychiatr Jan Vondráček působící v týmu odborníků, kteří na Psychedelické klinice Psyon poskytují ketaminem asistovanou terapii. Podle něj více než drogy ohrožuje Čechy alkohol. "Tendence sáhnout po alkoholu, když je nám zle, je varovný signál. Je to 'red flag', že máme problém," popisuje v rozhovoru.
Kašel a neustupující vysoké horečky trápí v posledních týdnech čím dál více Čechů. Nakažlivý zápal plic je přitom v tomto období neobvyklý. Letos má navíc podle lékařů dramatičtější průběh.
Stále častější vlny veder mohou být zdraví nebezpečné. Nová česká studie ukazuje, že horko zvyšuje pravděpodobnost úmrtí až o 40 procent vyšší, a to nejen u rizikových skupin. Do té patří senioři a lidé s chronickými onemocněními. Věk ale není jediným faktorem, výrazně nejohroženější jsou podle vědců rozvedené ženy žijící v Praze.
Lidé jsou od přírody zvídaví tvorové. Pídění se po odpovědích na otázku "Jak se to mohlo stát?" nám proto nedá spát. Čím těžší je se dobrat vysvětlení, tím víc dané téma fascinuje. Projděte si galerii záhadných a nevysvětlitelných jevů, nad nimiž si lidstvo láme hlavu mnohdy i celá staletí. Mají nějaké logické vysvětlení?
