Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila ve středu sankce na dva soudce a dva prokurátory Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury Reuters jde o odvetu za to, že tento tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu. ICC to označil za flagrantní.
Příběh Sergeje Krasnoperova, který během sovětské války v Afghánistánu utekl kvůli šikaně do hor, kde ho zajali mudžahedínové, rezonoval nedávno ruskými médii. "Zacházeli se mnou dobře. Nebili mě, nešikanovali mě," vzpomíná nyní s uznáním 60letý dezertér na své někdejší věznitele. O ruské dezertéry přitom v souvislosti s válkou na Ukrajině není nouze ani nyní.
Vojáci v případu smrti afghánského zajatce nepožádali o pokračování v řízení, věc je tedy skončena. ČTK to řekl jejich právní zástupce Radek Ondruš. Krajský soud v Brně na konci května zastavil stíhání čtyř českých vojáků obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Reagoval tak na aboliční rozhodnutí prezidenta Petra Pavla. Vojáci nicméně přesto mohli trvat na projednání obžaloby.
Prezident Pavel udělil ve středu milost čtveřici vojáků, trestně stíhaných v souvislosti s případem smrti Afghánce Vahidulláha Chána v roce 2018. Hrozil jim až výjimečný trest. Je to rozhodnutí, které jde ve stopách Václava Havla, který v 90. letech podobně omilostnil vojáka mise UNPROFOR v bývalé Jugoslávii.
Polský fotoreportér Mariusz Forecki má dar dostat se na místa, kam to jiní novináři nedokážou. Svědčí o tom třeba fakt, že v první čečenské válce fotil separatistické bojovníky Šamila Basajeva. Dokumentoval mnoho významných událostí v prostoru bývalého Sovětského svazu. Od války v Afghánistánu přes konflikt v Náhorním Karabachu až po zemětřesení v Arménii. Nyní vystavuje v galerii 400 ASA.
Ruská agrese na Ukrajině ukázala mnohým státům, že zanedbávat vlastní armádu v této turbulentní době by se nemuselo vyplatit. Reakce přišla pochopitelně i z Česka, kde se vláda rozhodla více investovat do modernizace a výcvik vojáků byl upraven. "Trošku jsme zanedbali přípravy na konflikt vysoké intenzity, na toho velkého nepřítele," řekl ve Spotlightu velitel 43. výsadkového pluku Petr Matouš.
Někdejší elitní český voják se pře s ministerstvem obrany o peníze za údajné trauma ze služby. Resort mu je odmítá vyplatit, protože ho prý neutrpěl při plnění úkolů. Důstojník byl po návratu z poslední mise hlavním aktérem násilného incidentu, při kterém zranil tři lidi. Jednoho těžce. Soud ho kvůli tomu poslal do vězení. Aktuálně.cz popisuje detaily neobvyklého příběhu.
Elitní 601. skupina speciálních sil má nového velitele. Je jím voják, který dostal za hrdinství při misi v Afghánistánu státní vyznamenání. Navzdory vážnému zranění při nečekaném výpadu Tálibánu vyvedl kolegy z jednotky do bezpečí. Takzvaní speciálové platí za špičku české armády, nasazují se do nejnáročnějších operací. Speciálními silami prošel i stávající náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Politický pat, kdy ani jedna strana neprosadí žádné důležité zákony. Možné omezení americké pomoci válečné Ukrajině. A republikánská vyšetřování dosavadních kroků demokratické administrativy i nejbližšího okolí prezidenta Joe Bidena. Poté, co opoziční republikáni ve volbách před dvěma týdny získali většinu ve Sněmovně reprezentantů, čeká jeho vládu složité období.
Pětašedesátiletý právník Michael Dobronos z Ohia byl celý život republikán a dvakrát hlasoval pro Donalda Trumpa. Teď ale Republikánskou stranu pouští k vodě. Ve volbách do Kongresu, které se v USA konají za dva týdny, dá přednost demokratům.
Vojáci českých speciálních sil i samotná jednotka jsou pro veřejnost uzavřeným světem. Popis bojových operací se ven nedostává. Podplukovník Petr Matouš udělal výjimku, Aktuálně.cz dal u příležitosti vydání své knihy možnost nahlédnout do světa mužů z "šedé zóny" i jejich střetů s teroristy v Afghánistánu. Ostatně i USA zveřejnily detaily ze zákulisí likvidace šéfa al-Káidy Ajmána Zavahrího.
Mají za sebou desítky bojových operací v těch nejdrsnějších klimatických podmínkách. Kromě bojů s islamisty byli ale stejně dobří v pomoci tamním lidem dodávkami potravin či poskytnutím léčby. Velmi si jich cení i američtí velitelé speciálních sil. A přesto čeští speciálové zůstávají pro veřejnost přísně uzavřeným světem. Mlčení prolomil až nyní jeden z nich. Petr Matouš.
Válku fotit nejel. Přesto jsou jeho fotografie upřímným dokumentem o životě lidí, kteří si válku nevybrali, ale přesto v ní musejí žít. Snímky Jiřího Turka z Afghánistánu, vystavené v pražské Leica Gallery, nejsou fotožurnalistickým dokumentem z válečné zóny, ale kladou si za cíl ukázat běžné každodenní radosti a strasti lidí, kteří žijí v oblasti zničené nekonečnými konflikty, boji a násilím.
Při vojenských akcích na Ukrajině dokázal ruský prezident Vladimir Putin doposud před domácím publikem úspěšně skrývat oběti z řad vojáků. Po spuštění masivní invaze už to možné nebude. Kreml proto hraje s jinak pasivními Rusy riskantní vabank, píše v analýze Josef Pazderka.
Téměř před půl rokem z Afghánistánu kvapně odešli američtí vojáci i jejich evropští spojenci a nad státem převzala kontrolu radikální islamistická organizace Tálibán. Od té doby se výrazně zhoršilo postavení žen a dívek, novináři, aktivisté i členové předchozí afghánské vlády jsou stíhání a vražděni. Obyvatele navíc v zimě sužuje hlad.
Před rokem se demokratický kandidát stal prezidentem, protože Američané už nechtěli Donalda Trumpa. Když společný nepřítel zmizel, měl nový šéf Bílého domu naplnit dvě přislíbená očekávání. Být zkušenou, normální hlavou státu. A porazit covid. Ani v jednom bodě zatím nepřesvědčil.
26. září 1996 dobylo islámské fundamentalistické hnutí Tálibán Kábul. Afghánská metropole padla do rukou Tálibánu prakticky bez boje.
V Kubelíkově ulici na pražském Žižkově byla v úterý slavnostně odhalena pamětní deska štábnímu praporčíkovi in memoriam Jiřímu Schamsovi, který byl v roce 2008 těžce zraněn při službě v Afghánistánu. Upoután na invalidní vozík zemřel v roce 2015. "Byť byl handicapovaný, stal se už za svého života legendou. Nejen v armádě, ale i mimo ni," řekl Aktuálně.cz vojenský historik Eduard Stehlík.
Tálibán sliboval vládu národní jednoty se zastoupením etnických menšin a zastánců různých názorových proudů, ale výsledek je opačný. Kabinet, představený tento týden, je přehlídkou nejtvrdších radikálů.
Vzpomínkou na padlé vojáky a slavnostním nástupem na pražském Vítkově česká armáda ukončila své dvacetileté působení v Afghánistánu. Pietní připomínky zahraniční mise, na které sloužilo zhruba 11 500 českých vojáků, se zúčastnili ústavní činitelé, bývalí i současní velitelé nebo zástupci velvyslanectví spojeneckých zemí. Doprovodil ji přelet vojenských letadel a vrtulníků.
