"Nikdo není zapovězen, to by musel být nějaký absolutní extrém," říká k tomu, s kým si dokáže představit povolební spolupráci, místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, jehož strana opanuje první místo v průzkumech o volebních preferencích. "Extremisticky na mě působí Piráti, jsou to novodobí kolektivisté," opírá se do jedné z vládních stran a dodává, že je kabinet nutné zbavit nekompetentních lidí.
“Pohybujeme se na nejméně příznivém a nejteplejším okraji vějíře možných scénářů,” říká klimatolog Michal Žák k tomu, jak změny klimatu už dnes ovlivňují počasí. Vidíme to i v Česku - kvůli nedostatku sněhu letos pořadatelé zrušili Jizerskou padesátku a s nepřízní počasí se potýkalo i mistrovství světa v biatlonu. Vrátí se ještě opravdová zima? A budeme muset kvůli oteplování proměnit naše životy?
"Obávám se, že je to opravdu trend teplejších zim, kdy je sněhu výrazně méně a jistota slušné sněhové pokrývky už neplatí ani v horských oblastech," říká k extrémně teplému únoru klimatolog a meteorolog Michal Žák. Současná rychlost oteplování podle něj nabírá na obrátkách více, než tomu bylo před deseti nebo dvaceti lety. "Pohybujeme se na nejteplejším okraji vějíře možných scénářů," vysvětluje.
“Spousta rodičů nám psalo, že absolutně netušili, že má v sobě birell alkohol,” vysvětluje vedoucí kampaně Nechmel děti Petr Freimann. Podle něj jde hlavně o etický problém marketingu a měla by být jasně daná informace, že ochucená nealko piva nejsou pro děti vhodná. Mohou být dokonce i zdraví nebezpečná.
"Vytočená Markéta Pekarová Adamová nadává. Jsem člověk z masa a kostí, který má emoce. Jsem často vnímána chladněji, než jaká reálně jsem," říká předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 k nedávným neshodám ve vládě nejen ohledně zmocněnce pro euro, které ji prý opravdu naštvaly. Co to vypovídá o stabilitě kabinetu? A jak vážně bere průzkumy o nebývalé nízké podpoře kabinetu veřejností?
“Umím se pěkně rozčílit, ale také se ve finále snažím, abychom prostě drželi slovo,” říká předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová k tomu, jaké emoce provázely nedávné neshody ve vládě. Kvůli zmocněnci pro euro se kabinet nevyhnul prvnímu dohodovacímu řízení a nejvyšší představitelka dolní komory dokonce varovala před 'slovenským scénářem'. “My to pak nemusíme udržet,” dodává.
Slovenský premiér Robert Fico v posledních dnech výrazně zostřil rétoriku v tématu ruské agrese na Ukrajině. "Dělá z nás černou díru Evropy. Takové výroky nepředvedl v Evropské unii nikdo včetně Viktora Orbána," tvrdí šéfredaktor slovenského serveru Aktuality.sk Peter Bárdy. I přesto podle něj Fico ve skutečnosti žádnou lásku k Rusku necítí, dle Bárdyho jde o čistý politický oportunismus.
“Bolest je složitý fenomén. Není pouze lineární, kdy 'tady něco mám a to mě bolí', ale spíše cirkulární kauzalitou. Je proto třeba vidět i roli psychiky nebo sociálních vztahů, které se do bolesti promítají,” vysvětluje fyzioterapeut Pavel Kolář, o kterém pacienti říkají, že má až nadpřirozené schopnosti. Jaké problémy se mohou “převlékat” za bolest pohybového aparátu? A jak důležitý pohyb je?
“Pacient za námi často přijde s něčím, co vlastně není v kauzalitě nemoci. Jsme pak takovým filtrem, protože pohybový systém ukazuje na onemocnění, které do něj vůbec nepatří,” popisuje fyzioterapeut Pavel Kolář, že bolest zad nebo třeba ramene může být “převlečeným” problémem někde úplně jinde. Do léčby bolesti má proto podle něj často co říct i psychiatr. “Někdy může být čistě emoční," říká.
Ruská agrese na Ukrajině pokračuje už druhým rokem a podle vývoje na frontě to vypadá, že konflikt “zamrzl” v zákopové válce, kde ani jedna strana nemá sílu na výraznější průlom. Podle politologa Jana Šíra, politického geografa Michaela Romancova a novináře Ondřeje Soukupa bude nejspíš nutné hledat onen zlom ve válce jinde než na bitevním poli.
„Nejde o to Rusko napadnout a nejde o to ho zničit. Myslím, že zničení Ruska by svým způsobem mohlo vést k daleko tragičtějším následkům než jenom válka na Ukrajině,“ říká režisér a major v záloze Václav Marhoul k tomu, jak by podle něj mohla vypadat porážka Putinova režimu, který před dvěma lety napadl Ukrajinu. Jeho vyhnání z ukrajinského území si ale umí představit. „A to včetně Krymu,“ říká.
"Nejhorší scénář po zvolení Trumpa? Že se regionální konflikty spojí v jeden velký a Amerika to neutáhne," říká k tomu, jaké výzvy nás čekají dva roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu, politolog Jan Šír ve společné debatě s novinářem Ondřejem Soukupem a politickým geografem Michaelem Romancovem. Jak by změnilo svět, kdyby Rusko vyhrálo? Kde může zaútočit příště? A kde teď Evropa nejvíc chybuje?
"Potvrdilo se to, co jsem věděl od svých kolegů. Můj bezprostřední pocit byl šílený vztek na naše politické elity, protože jsem přesvědčen, že k tomu vůbec nemuselo dojít," hodnotí dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu politický geograf Michael Romancov. V debatě s politologem Janem Šírem a novinářem ČRo Ondřejem Soukupem předpovídají další vývoj války i celé Evropy s Ruskem v zádech.
Možná sledujeme poslední křeč imperiálního koloniálního Ruska, říká politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. Podle něj je Rusko žalářem národů. "Na jeho území je pořád více než sto národnostních skupin, z nichž řada má vlastní tradice. Jde o početné, milionové národy," vysvětluje.
"Není to něco nového. Jaderné technologie se testovaly už v šedesátých letech, jak Sovětským svazem, tak Spojenými státy," říká analytička Pražského institutu bezpečnostních studií Jana Robinson k informaci amerických zpravodajských služeb z minulého týdne, že Rusko pokročilo ve vývoji vesmírných jaderných zbraní, které by v případě nasazení mohly ochromit americké satelity.
"Válku a její absolutně hrůznou podobu je třeba lidem přibližovat a díky tomu i v nich vzbuzovat empatii a vůli dál pomáhat," říká režisér a major v záloze Václav Marhoul k tomu, jak moc si Češi uvědomují realitu dění na Ukrajině napadené Ruskem. Proč by za obránce dnes už nešel bojovat a jak jinak je podporuje? A reflektuje současný film dostatečně, co se odehrává ve světě?
"Zničení Ruska by mohlo vést k daleko tragičtějším následkům, než je válka na Ukrajině. Stát by se rozpadl a je nutné si uvědomit, že tam jsou tisíce jaderných hlavic, které by se v tu chvíli dostaly mimo kontrolu," upozorňuje režisér Václav Marhoul, že není v našem zájmu, aby Ruská federace zcela zkolabovala. Nicméně porážka na Ukrajině by pro ni nebyla fatální. "Ale to Putin nedopustí," říká.
"Není vrah jako vrah. Někdo vraždu cíleně naplánuje, někdo se nechá najmout a pak jsou vraždy v afektu, kdy se manželé pohádají a jeden vezme nůž. Většinou se trefí přímo do srdce," popisuje kriminalista Jan Štoček, který vyšetřoval orlické vraždy, vraha Ivana Roubala, ale sehrál roli i v případu kanibala Ladislava Hojera. Dá se spáchat dokonalá vražda? A jak se metody kriminalistů mění?
"Kdyby mi někdo řekl, že má za sebou pět vražd, tak jsem se na něj bál i podívat, abych něco nezkazil," popisuje vyšetřování vraha a kanibala Ladislava Hojera kriminalista Jan Štoček, který v případu sehrál svoji roli. V rozhovoru popisuje, že se mu Hojer přiznal už na chodbě, pak svoje doznání popřel. "Trvalo to mnoho hodin, ale nakonec to zopakoval," vzpomíná vyšetřovatel.
Okolo milionu a půl Palestinců se nyní ukrývá na jihu Pásma Gazy ve městě Rafáh, kam jim v předchozích měsících doporučovaly evakuovat se izraelské jednotky. Izrael ale nyní varuje, že i zde chce provést pozemní operaci. "Označovat současnou situaci v Rafáhu za humanitární katastrofu je podle mě velký eufemismus," říká v rozhovoru politoložka Univerzity Karlovy Zora Hesová.
