"Jsem zklamaný, vláda před sebou valí zděděný problém. Už bych nevěřil slibům, že dají po Babišovi něco do pořádku," kritizuje současný kabinet Petra Fialy exministr financí a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Alternativa k současné koalici ale podle něj neexistuje. Že by Kalousek sám chtěl založit vlastní stranu, potvrdit nechtěl. "Ale času mám dost," naráží na svou budoucnost v politice.
“Musíme vybalancovat to, abychom lidem říkali pravdu, ale na druhou stranu nešířili nějakou paniku v tom, že by začali skupovat potraviny a stavět bunkry,” říká ministryně obrany Jana Černochová k tomu, jak by lidem vláda měla vysvětlovat, že je nutné přemýšlet nad možnou obranou země. Jak je na ni Česko připravené? Proč se nedaří omladit armádu? A měla by se změnit zbraňová politika v Česku?
“Riziko je určitě větší než před dvěma lety,” vypočítává ministryně obrany Jana Černochová (ODS), jak se Evropa blíží tomu, aby se válečný konflikt s Putinovým režimem rozšířil mimo Ukrajinu. Modernizace české armády podle ní přichází pět minut po dvanácté a do nohy by se svými výdaji na obranu neměla střílet ani Evropa. “Jsme ve válečném stavu jako kontinent, musíme se podle toho chovat,” říká.
"Demokracie je v ohrožení permanentně a v těžkých dobách zvlášť. Vždy záleží, kolik máte lidí demokraticky smýšlejících a u nás je tato vrstva pořád ještě dosti tenká," říká bývalý politik a filozof Daniel Kroupa ke stavu dnešní společnosti. Co ji ohrožuje nejvíce? Kam může vést popírání historie? A jak se daří společnost kultivovat dnešním politikům, ať už ve vládních nebo opozičních lavicích?
"Je to jako v životě. Člověk vzpomíná na to, co bylo dobré, krásné, příjemné a vytěsňuje to, co bylo špatné. A v mé generaci lidé příliš rychle zapomněli, jak v dobách komunismu prožívali obavy," říká k tomu, jak rychle ztrácíme historickou paměť, filozof Daniel Kroupa. Podle něj je třeba uvědomovat si, že demokracie je v permanentním ohrožení. "Zvlášť v těžkých dobách," dodává expolitik.
"Žádná zázračná zbraň neexistuje a musí jít o systém opatření. Ale že by letos byla Ukrajina odsouzena se pouze bránit, tak tomu není," naznačuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, co by mohlo Ukrajincům pomoci získat převahu v bojích s Ruskem. Podle něj je už Ukrajina mnohem blíže přímým útokům i na Moskvu. Co by znamenaly pro Putinův režim? A jak vážně brát hrozbu útoku Ruska na Pobaltí?
"Není to nová situace. Víme, že prezident Putin minimálně od začátku minulé dekády chystá obnovení ruského impéria. A netají se tím," říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza k tvrzením expertů, že možná hrozí vojenská eskalace proti pobaltským státům. Kdyby Ukrajina ve válce s Ruskem padla, Pobaltí bude podle analytika jasný cíl. "Putin by testoval soudržnost NATO na Estonsku," tvrdí Bříza.
"Opozice a koalice se chovají stejně. Ta míra nevkusu je velká a s tím, co předvedla Alena Schillerová, jsme se setkávali v minulosti napříč politickým spektrem," říká politolog Pavel Šaradín k výroku poslankyně ANO, ve kterém přirovnala předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou k mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Kdo by měl víc vážit slova, je ale podle něj hlavně vláda.
"Ještě před rokem taková videa neexistovala, dnes je velmi jednoduché rozpohybovat obrázek, měnit existující videa nebo vytvořit nová," říká k podvodnému videu s prezidentem Petrem Pavlem a moderátorem Michalem Půrem IT specialista Ondřej Svoboda. Ve falešné reportáži, která obletěla sociální sítě, mluví hlava státu o zázračné aplikaci, díky které si budou občané moci vydělat i statisíce měsíčně.
“Vypadá to, že po 21. prosinci jsme trochu ztratili víru v to, že všichni lidé jsou dobří a že žijeme ve společnosti slušných lidí,” říká k tragické střelbě na filozofické fakultě etik Marek Orko Vácha. Přestože se ve společnosti objevuje kritika ke krokům médií i policie, podle něj jsme si jako národ s událostí poradili dobře. Jak útok Česko promění? A jak velké trauma zanechá?
“Máme právo i povinnost, abychom ideálně v celém životě nelhali. Je to právo řidiče tramvaje, lékaře i politika. A českou politickou veřejnost musíme neustále kultivovat,” říká o jednání vicepremiéra Mariana Jurečky, který mlžil ohledně konání večírku po střelbě na filozofické fakultě, etik a teolog Marek Vácha. “Jako společnost jsme obstáli,” dodává k tomu, jak si s událostí poradili Češi.
"Jednoznačně nejvýznamnější problematickou látkou je u nás alkohol a vždycky bude. U asi 1,3 milionu Čechů lze jeho užívání považovat za rizikové," popisuje adiktolog Aleš Kuda, jaká závislost v Česku dominuje. Na vzestupu je ale jiná a podle něj daleko nebezpečnější věc - lidé totiž stále častěji nadužívají léky. Jak takovou závislost poznat a jak se léčí? A proč jde o velmi náročnou léčbu?
"Potenciál vytvořit si závislost máme všichni, ale záleží na životním období. Obecně se říká, že nejrizikovější pro vznik závislosti je věk mezi patnácti až pětadvaceti lety," upozorňuje adiktolog Aleš Kuda. Ačkoliv alkohol z návykových látek mezi Čechy vede, podle něj teď Češi stále více propadají jiné závislosti, která začíná už v našich lékárničkách. Stále více z nich totiž zneužívá léky.
"Ukrajinci to začnou Rusům vracet. (...) Je otázkou času, kdy třeba Moskva zažije blackout," předpovídá vojenský analytik Lukáš Visingr jednu z možných odvet Ukrajiny za útoky na její území. Podle něj protivzdušná obrana země prošla obrovským posílením a Rusko se ji teď snaží vyčerpat. "Je otázka, jestli tenhle kalkul vyjde," tvrdí.
"Nechtěla jsem věřit tomu, že se něco takového děje na půdě naší univerzity," říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková k tomu, jaké první emoce pocítila ve chvíli, kdy se v prosinci dozvěděla, že na jedné z fakult došlo k bezprecedentnímu útoku. Co se po něm nejen na pražské škole změní a jak navrátit studentům znovu pocit bezpečí? A jak hodnotí postup policie a komunikaci s univerzitou?
"Je to velmi vážné zranění. Léčit se budeme měsíce a myslím, že celý náš akademický život bude tou událostí poznamenán," říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková k tomu, jak změnila akademickou obec prosincová střelba na filozofické fakultě. Hlavním úkolem univerzity je podle ní teď zajistit bezpečné prostředí pro ty, kteří se na její půdu budou vracet. "Nepůjde to najednou," říká.
"Američané by chtěli zlepšovat ekonomickou situaci. Jenže je rozdíl v tom, co si lidé přejí a co jsou strany schopné reálně prosadit," říká o jednom z důležitých témat nadcházejících prezidentských voleb v USA novinář Voxpot Matěj Schneider. Utkají se ve volbách prezident Joe Biden a exprezident Donald Trump? A co by znamenalo, kdyby soudy Trumpa do prezidentského klání nepustily?
"Je to obrovské dilema a přiznávají to i ti, kteří Trumpa v lásce nemají. Mají pochybnosti, zda je to nejlepší řešení," říká novinář Matěj Schneider k dění ve státě Colorado, který chce diskvalifikovat Donalda Trumpa z účasti v primárkách před prezidentskými volbami v USA. Rozhodnutí teď řeší Nejvyšší soud. "Hodně těžko se mi to představuje, že by řekl, že Trump kandidovat nemůže," dodává expert.
Na změnu počasí kvůli klimatické změně je potřeba se připravit, nabádá biometeoroložka Dagmar Honsová. "Jak politicky, tak ekonomicky, ale i z pohledu našeho žití. My bychom vlastně měli žít podle počasí," varuje před změnami, které nás podle ní možná již brzy čekají. Jak budou konkrétně vypadat a jak se změní život třeba u nás v Česku? A s jakou přesností vůbec můžeme počasí předpovídat?
Bez klimatizace to nepůjde, pylová sezona už bude v podstatě celý rok a budou věci, které budeme muset navždy vyřadit z šatníku. Podle biometeoroložky Dagmar Honsové se klimatická změna možná brzy jasně propíše do toho, jaké extrémy počasí budeme zažívat. A to stále častěji. "My bychom vlastně měli začít žít podle počasí," nabádá s tím, že je nejvyšší čas začít se na novou realitu připravovat.
