Architektka Jiřičná: Praha je ve svěrací kazajce. Na něco se nemůžu ani dívat

"Způsobem, jakým se plánuje, je tady člověk pořád ve svěrací kazajce. Tím, že se otevře svobodná situace, tak vznikne architektura dobrá i špatná. Ale v historii to vždycky tak bylo, že se zachová to, co je lepší," říká architektka Eva Jiřičná k tomu, že by Praha měla být po roce 1989 víc "odvážná" a přestat se tak pietně chovat ke komunistické architektuře. Co změnit? A za co by ji pochválila?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?

0:32-2:50 Je Praha podle architektky Evy Jiřičné dobré a přátelské místo pro život? Kde se podle ní žije líp - v Praze, nebo v Londýně?

2:50-5:35 O tom, co je podle Jiřičné v pražské architektuře největší dluh a před jakou stavbou si vždy musí zakrýt oči.

5:35-10:32 Co by podle ní Praze prospělo? Jak přistupuje k budovám, které vznikly v době socialismu, a co doporučuje navštívit cizincům v Praze?

10:32-16:56 V čem je největší rozdíl mezi její prací v Česku a v zahraničí? Na realizaci jakého projektu čekala na povolení až 17 let, a i přesto to nevzdala? Proč jsou podle Jiřičné první projekty pro architekta strašně důležité? Také o tom, že nemá osobní zájem dělat výškové budovy, ale nemůže jim odepřít jedno velké pozitivum. Jak vůbec vnímá kritiku a různé reakce politiků a veřejnosti směrem k architektuře?

16:56-21:02 Neobávala se na začátku své kariéry být ženou v oboru, kde dominovali muži? Jaký byl její první projekt v Anglii?

21:02-23:15 O tom, proč ráda využívá materiály jako sklo a kov a v čem mohou být specifické skleněné schody.

23:15-25:15 Líbí se jí návrh přestavby odbavovací haly pražského hlavního nádraží? Proč nemá ráda dřevo, které v projektu hraje hlavní roli?

25:15-27:19 O tom, jak probíhal výběr českého pavilonu pro EXPO v Ósace a čím porotu zaujal vítězný projekt.

 
Následující videa