Na obrazovce telefonu se objevuje tvář blízkého člověka. Volající říká, že se stala nehoda, je v tíživé situaci a okamžitě potřebuje peníze. Za falešným videem ale stojí podvodníci. "Díváte se na někoho, kdo vypadá jako vy, ale uvnitř cítíte, že to vy nejste. Je to dost nepříjemné," popisuje Matyáš Boháček falešné video, ve kterém se objevil. Studiu podvrhů se věnuje a sám je pro výzkum vytváří.
Je zapálený pro svůj obor a toto nadšení se snaží přenést i na žáky a studenty. Objíždí školy a ukazuje, že zabývat se vesmírem není "raketová věda". "Děti na to palici mají, jen ji využívají na studium práv nebo ekonomiky. Je potřeba je nahecovat k tomu, aby ji využily pro technický obor," říká odborník na astronomii Jan Spratek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ministerstvo školství chce do konce roku rozhodnout, jak se změní výuka na základních školách. Na poslední chvíli ale ještě dělá změny a přepracovávají se vzdělávací obory. Ministr Mikuláš Bek trvá na navýšení úrovně v matematice i angličtině. Místo větší volnosti ke školám míří také detailnější popis toho, co má žák umět. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak změny v reformě hodnotí experti i učitelé.
Mezi osobnostmi, které prezident letos vyznamenal, byla i Lucie Hyblerová. Zakladatelka platformy Breakfaststory, která cateringovými službami a sociálním e-shopem pomáhá seniorům či hendikepovaným. Je také dobrovolnicí programu Den pro školu. A právě při návštěvě jedné ze škol se setkala se studentem, který ji na vyznamenání navrhl. Promluvili o tom v rozhovoru pro Nadaci České spořitelny.
Ministerstvo školství připravuje posunutí povinné výuky angličtiny ze třetí do první třídy, druhý cizí jazyk by se měl místo osmé třídy učit už v šesté. Některé oborové organizace jako EDUin nebo Asociace ředitelů se změnami nesouhlasí. Oslovení odborníci z univerzit to naopak vítají. "V nižším věku se děti jazyk učí přirozenou cestou," řekli v debatě projektu Chytré Česko na Aktuálně.cz.
Moderní technologie zjednodušují každodenní život a otevírají možnosti, které by ještě před pár lety působily jako sci-fi. Přesto se do škol často nedostávají. Mobily, rozšířenou realitu a s nimi spojenou kybernetickou bezpečnost lze přitom snadno zařadit do výuky. Někde to mají na starost sami studenti, kteří učí mladší žáky o rizicích na internetu. Ne všechny školy ale projektu fandí.
Solární panely v oblečení, šaty, trička či kabelky vyrobené na 3D tiskárně či oblek sbírající lidské teplo. Tak vypadá budoucnost módy podle Linette Manuel, která se věnuje vzdělávání studentů v technologiích. Své výtvory zhotovené pomocí 3D tiskárny nyní představila na konferenci Future Port Youth v Praze.
Devátý ročník ocenění Global Teacher Prize opět hledá učitele základních či středních škol, kteří pomáhají svým žákům objevit svoji hodnotu a zažít úspěch. Nominovat učitele je možné do 20. prosince. Sami se pak mohou přihlašovat do 12. ledna 2025.
Sedm procent žáků nedokončí střední školu a dalších 22 procent lituje špatně zvoleného oboru, zjistilo ministerstvo školství. Změnit by to mohlo kariérní poradenství na školách. Potíž je však v tom, že většinou o budoucím směřování dítěte rozhodují rodiče.
O tématech, jako je první sex, intimní hygiena nebo antikoncepce, se děti z dětských domovů dozvídají různě. Většina má základní povědomí ze školy, část od rodiny. Přesto jim zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Vychovatelů se ale často stydí zeptat a odpovědi radši hledají na internetu. Organizace Freya navštívila tři dětské domovy, aby zjistila, co všechno děti vědí a co by je zajímalo.
V Česku se těší do školy jen devět procent dětí. Pocit spokojenosti ovlivňuje nedůvěra k vrstevníkům či stres, ukázala nová studie. Čím jsou starší, tím víc pro ně škola přestává být zajímavá. "Je to jako ptát se dospělých, zda se těší do práce. Zároveň bych to nebrala tak, že většina dětí ve škole trpí," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz školní psycholožka Eliška Haladová.
Základní školu v olomoucké části Droždín navštěvuje zhruba 80 dětí. Láká na rodinné prostředí s nižším počtem dětí ve třídě. Hlásí se do ní i přespolní, škola musí každoročně část zájemců odmítnout. "Rodiče vnímají, že máme nějaký směr, jsme osobití," říká ředitelka. Podle plánu ministerstva školství by ale škola měla přestat fungovat samostatně. Stejně jako téměř dva tisíce dalších.
David Fiedler měl vysněnou práci v zahraničí, přesto ho už v 19 letech postihl syndrom vyhoření. "Nedokázal jsem vstát z postele, nemohl jsem ani zvednout ruku. Tělo mi dávalo najevo, že je něco špatně," popisuje. Problémy si dlouho nepřipouštěl. Svoji zkušenost s vyhořením v nízkém věku se později rozhodl přetavit v pomoc.
Působí roztěkaně, není sociálně zralé a připravené na školu. Podobně vypadají doporučení psychologické poradny, aby dítě nastoupilo do první třídy o rok později. Odklad má skoro čtvrtina dětí, nejvíc v Evropě. Vláda ve středu schválila novelu, která má praxi zásadně omezit. Shodli se na ní politici všech stran. "Má to ale rizika, může narůst neúspěšnost dětí na základní škole," varuje analytik.
Videohry u dětí podněcují násilí nebo vedou k závislosti, tvrdí kritici. Mohou být ale také prospěšné, některé školy je už používají při výuce. Na základní škole v krkonošském Vrchlabí pomocí her přibližují žákům historická období nebo rozbíjí mýty. Podle odborníků mohou digitální hry dětem pomoci zažít pocit úspěchu i lépe navazovat vztahy. Nejvíce pomáhají dětem s horšími známkami.
Ředitele dělá dobrým lídrem to, jak se chová ke kolegům i žákům. Na konferenci FutureEdu se na tom shodli pozvaní ředitelé škol. "Děti nás zrcadlí. Ředitel ve škole nejvíc klima ovlivňuje tím, jaký je," uvedla ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová. Na konferenci zaměřené na leadership, tedy vůdcovstí, vystoupili čeští a britští experti v oblasti vzdělávání.
Školy už několik let mají prostředky pro výuku finanční gramotnosti. Podle ekonoma Michala Skořepy však reálný přínos pro děti často troskotá na lidech. "Řekl bych, že to bude jako jinde, tedy otázka generační obměny, kdy mladí učitelé budou více otevření novinkám a dětem tyto informace o ekonomice a financích snáze předají," říká Skořepa.
V Česku chybí žáci ve škole častěji, než je běžné v zahraničí. Zameškají zhruba deset procent výuky, u deváťáků je to až 15 procent. Vědec Dominik Dvořák z Univerzity Karlovy upozorňuje, že důvody mohou být hlubší než jen "záškoláctví z lenosti". Na vině může být neřešená šikana, psychické potíže i nedůvěra rodičů ve školní systém. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak problémy odhalit.
Učitelka střední školy v Londýně Lucy Crehanová prožívala rozčarování z britského školství a neustále se měnící politiky. Rozhodla se proto odjet do zemí, jejichž studenti patří ke světové špičce ve čtení, matematice i přírodních vědách. Crehanová vystoupí 17. září v Praze na konferenci FutureEdu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem úspěch spočívá a jak změnit i české školy.
Od smrti prvního českého prezidenta Václava Havla uplyne letos 13 let. Jeho životní příběh teď slouží žákům k tomu, aby pochopili, co jsou lidská práva. A to zábavným způsobem, během kterého si v Knihovně Václava Havla uvědomí, co všechno pod pojem lidských práv spadá.
