Ministr školství Mikuláš Bek chce, aby se žáci povinně učili anglicky už od první třídy. Druhý jazyk by měli mít povinný od šesté třídy. Podle většiny expertů oslovených v anketě Aktuálně.cz jde o dobrou myšlenku, někteří však zpochybňují, zda je změnu možné provést. Upozorňují také, že na výuku není dostatek jazykářů.
"V předškolní výchově dětí se dá předejít šikaně," říká Kristýna Sovinská z neziskové organizace Učitel naživo. Podle ní velkou roli hraje učitel, který by si měl všímat i prvních projevů. Často učitelé ale naráží na nedůvěru rodičů. "Když přišel tatínek a chlapečkovi řekl, že když na něj bude někdo ošklivý, ať mu dá ránu do nosu, tak to potom jde špatně," doplňuje.
Přezdívá se jí generace sněhových vloček, mluví se o nich jako o přecitlivělých a náročných. "Náročná je doba, ne děti. Možná jsme je jako rodiče nenaučili, jak zvládat stres, protože jsme žili v pohodových časech," říkají odborníci o generaci Z. O tom, v čem je specifická a jak ji lépe připravit na život, mluvili hosté v debatě projektu Chytré Česko.
Počet žáků s nejrůznějšími handicapy roste, místa ve speciálních školách ale nedostačují. Řešením může být zřízení speciálních tříd na běžných základních školách, o to však mnoho obcí nemá zájem. Bojí se i rodiče. Existují však výjimky. Aktuálně.cz navštívilo školu, kde se už osm let daří propojovat výuku žáků se zvláštními potřebami a těch z běžných tříd.
Místo rozšiřování osmiletých gymnázií by měly kraje nabízet více středních škol s všeobecným vzděláním, říká analytik výzkumné organizace PAQ Research Jan Zeman. Zatímco v Česku na ně chodí třetina žáků, ve většině Evropy až polovina. Stávající systém podle něj navíc odrazuje hlavně děti z hůře situovaných rodin.
Rostoucí počet pivovarů v Česku vede k i vyšší poptávce po sládcích. V Říčanech u Prahy už několik let funguje učiliště, které vychovává budoucí pivovarníky. Studenti během praxe pomáhají s výrobou piva, jen menší část ale nakonec v oboru zůstane. "Nejtěžší je vydržet první dva roky. A pak, když to člověka baví, to jde," říká pivní degustátorka Věra Lehovcová.
Školní maturitu by mohla nahradit absolventská práce s obhajobou, podobně jako na vysoké škole. Lépe by propojila teoretické znalosti studentů s praxí. Novinka by se mohla týkat už letošních druháků. Bude ale na jednotlivých školách, zda ji zavedou. Počítá se s tím především u odborných škol, gymnázia nejspíš zůstanou u tradičního zkoušení, očekává náměstek ministra školství.
Ředitel má zásadní vliv na kvalitu vzdělávání i na děti ve škole. O pozici má však zájem jen šestina učitelů, což se projevuje nízkým počtem uchazečů při konkurzech. V polovině případů je dokonce jen jeden. Vyplývá to ze studie Učitele naživo, kterou zpracovala výzkumná organizace PAQ Research.
Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.
Učitelům brání v ambicích stát se řediteli zahlcení administrativou, představy o platu i pochybnosti o férovém výběru mezi kandidáty. Nový výzkum ukazuje, proč čeští učitelé neusilují o ředitelské pozice. Zájem o to vést školu má jen šestina z nich.
Sám v dětství moc štěstí na učitele neměl, což mu profesi ze začátku zprotivilo. Pak si k ní ale našel cestu, když zjistil, že si může se žáky vytvořit vztah plný důvěry. Karel Gamba z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži nyní vyhrál cenu Global Teacher Prize pro nejinspirativnějšího učitele. "Učitelům k dobré práci chybí rok volna, aby se mohli sami rozvíjet," říká pro Aktuálně.cz.
Studenti letos u maturit nejvíce zápolili s anglickými časy či se jmény literárních autorů. Vyzkoušejte si vybrané úkoly z českého jazyka, matematiky a angličtiny, ve kterých chybovali nejčastěji. Úlohy jsou upravené do formy kvízu.
Nejinspirativnějším učitelem roku se stal učitel základů společenských věd a mediální výchovy Karel Gamba. Na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži se věnuje i osobnostně sociální výchově. Získal českou verzi mezinárodní ceny Global Teacher Prize. Porota ho ocenila i za to, že při svých hodinách vytváří prostor pro sebereflexi žáků.
Děti v Česku se potýkají s nadváhou nejvíc na světě, varuje Světová zdravotnická organizace. Část z nich se hýbe jen díky povinnému tělocviku ve škole. Jenže sami učitelé často neví, jak děti ke sportu motivovat, aby je bavil. Školy v Praze 6 zkoušejí jinou cestu než měření výkonů a známkování. Do hodin zvou trenéry, kteří žáky ke sportům, ale třeba i k tanci vedou zábavnější formou.
Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.
Většina neúspěšných uchazečů z prvního kola má ještě šanci se na střední školu dostat. Volných je téměř 26 tisíc míst. Často ale půjde o soukromou školu nebo školu sídlící v jiném městě, než žák bydlí. Aktuálně.cz přináší přehled volných míst pro druhé kolo.
Téměř každý šestý pražský deváťák, který se hlásil na střední školu, se ve středu dozvěděl, že se na žádnou nedostal. Přes 1500 pražských žáků se nyní bude snažit uspět alespoň ve druhém kole. Výběr v hlavním městě ale už bude omezený a míst nemusí být dostatek.
Žáci už znají výsledky prvního kola přijímacího řízení na střední školy. Zhruba šest tisíc z nich se nikam nedostalo. Jak lze postupovat ve chvíli, kdy se nezadařilo a žák se na školu nedostal? Deník Aktuálně.cz přináší nejdůležitější otázky a odpovědi o dalších možnostech, které nyní žáci mají, a termínech.
Dětem se zhoršuje psychické i fyzické zdraví a často jim chybí důležité dovednosti. Na škole v Praze-Kunraticích se tomu snaží předcházet a propojují výuku s dalšími aktivitami. Děti mohou navštěvovat chovatelský kroužek, trénovat aikido nebo se vydat na lesní expedici. Zjistí, co je baví a v čem vynikají. Podle výzkumů propojení učení a kroužků rozvíjí dovednosti i zlepšuje studijní výsledky.
Žáci základních škol se mají nově učit o tématech jako LGBT+ či gender. Předpokládá to návrh na proměnu výuky dějepisu. "Téma LGBT+ patří do popisu dějin, hýbe jím podobně jako politické události. Úkolem je to jen popsat," vysvětluje spoluautor nových osnov. Zdůrazňuje, že nemá jít o ideologii. Děti se mají učit třeba o emancipačních snahách či získávání práv lidí menšinové sexuální orientace.
