Náčelník generálního štábu Karel Řehka má zato, že Rusko a celá jeho společnost se připravuje na válku s Evropou. Podle něj je proto nutné protivníka přesvědčit, že země Severoatlantické aliance jsou ochotné pro svou obranu použít sílu. "Ukrajina nám ukazuje, že se Rusku dá postavit," prohlásil Řehka ve svém poměrně burcujícím projevu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Prague Defence Summit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vystoupil jako hlavní řečník na Pražském obranném summitu, kde se mimo jiné diskutovaly otázky evropské obrany, podpory Ukrajiny a strategie ohledně rostoucí hrozby ze strany Ruska. V posledních měsících Rutte opakovaně varoval před ruským zbrojením. „Strašení má Rutte trošičku v popisu práce,“ komentuje bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.
Premiér Petr Fiala (ODS) přijal na úřadu vlády generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Marka Rutteho. Zhruba hodinové jednání se bude týkat evropské bezpečnosti, obranné spolupráce, mírových jednání a pomoci Ukrajině. Před schůzkou se Fiala a Rutte společně zúčastnili prostřednictvím videokonference jednání takzvané koalice ochotných v Paříži.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dorazil ve čtvrtek do Prahy a hned ráno se ostře pustil do Moskvy a Pekingu. Upozornil na to, že obě země se stále zřetelněji sbližují a zbrojí obrovským tempem především proto, aby zvýšily svůj vliv ve světě. "Rusko je a bude destabilizačním prvkem v Evropě i v celém světě," varoval účastníky Rutte.
Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené navýšit jejich počet, pokud to Varšava bude chtít, prohlásil americký prezident Donald Trump při návštěvě polské hlavy státu Karola Nawrockého v Bílém domě. Informují o tom agentury PAP a Reuters.
Jsou dva lidé, kteří zásadně přispěli k tomu, aby Evropané konečně začali investovat do obrany tak, jak mají: Vladimir Putin a Donald Trump, konstatuje bývalý ředitel sekce pro obranu, politiku a strategii na ministerstvu obrany Jan Jireš. Naznačuje přitom, že desítky let zanedbávání této oblasti nejdou smazat lusknutím prstu.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který žije od roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. Ve vzácném vystoupení, které zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Podle amerických a evropských představitelů se nad východním Německem v posledních měsících opakovaně objevují průzkumné drony, které sledují logistické cesty využívané k přepravě vojenského materiálu na Ukrajinu. Úřady se domnívají, že jde o součást širší snahy Moskvy získat zpravodajské informace a případně připravit půdu pro sabotáže.
Podle serveru Politico evropští lídři diskutují o vytvoření až 40 kilometrů širokého nárazníkového pásma mezi ruskými a ukrajinskými frontovými liniemi, které by v rámci poválečných bezpečnostních záruk střežily západní jednotky. Analytik Lukáš Visingr však upozorňuje, že Kreml podobné scénáře kategoricky odmítá a na Západě zase chybí politická vůle vyslat vojáky i přes ruský nesouhlas.
Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 000. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.
Optimismus Donalda Trumpa o rychlém ukončení války na Ukrajině naráží na chladnou reakci Moskvy. Zatímco západní spojenci jednají o bezpečnostních zárukách, podle šéfa ruské diplomacie nebudou mít tato opatření bez zapojení Ruska žádný význam. Vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, jak navrhuje Západ, by se podle něj rovnalo zahraniční intervenci.
Prezident Donald Trump v pondělí přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v oválné pracovně Bílého domu k zásadnímu jednání o ukončení války na Ukrajině. Mezi diplomatickou vážností a Trumpovým osobitým stylem se za účasti předních evropských lídrů odehrávalo napjaté vyjednávání. Svět sleduje, zda se podaří dosáhnout průlomové dohody a jaký bude další osud Ukrajiny.
V pátek se v Anchorage sejdou Donald Trump a Vladimir Putin, aby rozhodli o dalším vývoji války na Ukrajině. Ve hře je mír, příměří i riziko nové eskalace. Evropské státy ladí strategii jen na dálku, doma čelí jejich lídři propadům popularity. Vojáci na frontě mezitím čekají, zda jim diplomacie přinese úlevu, nebo další těžké měsíce bojů. Svět zadržuje dech před možným historickým okamžikem.
Bezmála 70 procent Ukrajinců upřednostňuje co nejrychlejší ukončení bojů. Pouze 24 procent jich podporuje pokračování války až do vítězství, zatímco v roce 2022 tento postoj zastávala jasná většina (73 procent). Ukazuje to nejnovější průzkum amerického Gallupova ústavu.
Necelých 90 milimetrů může pomoci ochránit evropské země před ruským útokem. To je totiž rozdíl mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě. "Infrastrukturní projekt století" Rail Baltica, který má širokorozchodné tratě v Estonsku, Lotyšsku a Litvě propojit s evropskou železnicí a kromě cestujících rychle převážet i vojáky, se však potýká s potížemi a jeho dokončení vázne.
Estonské hraniční město Narva patří k místům, kde se podle některých analytiků Rusko chystá zaútočit na Pobaltí. Bezpečnostní analytik Mark Kohv to ovšem v nedávném komentáři rozporuje s tím, že nejsevernější pobaltská země je mnohem lépe připravená, než byla Ukrajina v roce 2014. A navíc je členem NATO.
Minulý týden přiletěl do Litvy z Běloruska vojenský dron. Nejnovější vyšetřování ukázalo, že stroj, který se ztratil z radarů, a trvalo několik dní, než jej litevské úřady našly, s sebou nesl výbušniny.
Moskva směřuje k výraznému posílení své vojenské síly a změně obranné doktríny. Země, která vede agresi na Ukrajině, se chystá zavést celoroční brannou povinnost. Spolu se zvýšenými výdaji na obranu jde podle analytiků o signál, že se připravuje na budoucí konflikt s Evropou a státy NATO.
Evropské silnice, mosty a železnice nejsou v současnosti schopny zajistit rychlý přesun vojenské techniky a jednotek v případě ozbrojeného konfliktu s Ruskem. V rozhovoru pro deník Financial Times to uvedl evropský komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas.
Západní armády uvízly ve způsobu uvažování z dob druhé světové války, varuje bývalý velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. Pokud se Ukrajina a její spojenci rychle nepřizpůsobí proměně moderního válčení, hrozí, že se konflikt protáhne až o desetiletí.
