Vyšehrad je ještě možná slabý odvar toho, co je součástí fotbalu, ti fotbalisté ten seriál píšou sami svým chováním, oni se mezi sebou takhle baví a vystupují tak, říká režisér a herec Jakub Štáfek o seriálu z fotbalového prostředí. Hlavní postava je prý psána podle řady fotbalistů, kteří promarnili svůj talent v alkoholu, drogách a bujarých večírcích. Pozitivní reakce a velký ohlas diváků ho překvapily.
Byl jsem psychicky na dně, neměl žádné přátele, byl jsem nula. Tak mě manželka poslala na Lysou horu, jinak že se z toho zblázní, a najednou se to zvrátilo, teď jsem šťastný, říká Ján Čupa, který běhá každý den na Lysou horu. Za 4 roky na ní vyběhl víc než 1500krát, to vše přitom polonahý. Jeho tělo prý získalo obrovskou imunitu a roky nebyl nemocný, pocit zimy je podle něj v hlavě. Když se obleče, tak je prý navíc pomalejší. Tvrdí, že získal spoustu přátel a v hlavě je mu 18 let. V přírodě přitom našel obrovskou lásku a bez pohybu nevydrží.
Střelba Barbory Strýcové do odpadkového koše, tanec Daniely Drtinové se Zdeňkem Piškulou nebo páka Martina Veselovského s kulturistou Vojtěchem Koritenským. Ale i mnohem víc. Podívejte se na sestřih upoutávek na rozhovory DVTV. Celý tým přeje vše dobré v roce 2017!
Seriál Semestr je okýnko do života mladých, je to fakt o těch lidech. Nemyslím si, že moc žijeme internetem, je pro nás už neodlučitelný a my se s tím musíme naučit pracovat, říká herečka Anna Linhartová. Samotnou ji trápí, kolik času tráví na chytrém telefonu, ale zároveň se jí prý neklepou ruce, když třeba den nekontroluje Instragram. Nevěří, že by technologiím víc propadla. Tvrdí ale přitom, že si chce smazat profily na všech sociálních sítích.
Hromadění zisku nemůže být cíl sám o sobě, může to být pouze cesta k něčemu, říká byznysmen Sanjiv Suri, který dává až 50 procent výdělku na humanitární účely. Češi podle něj nebyli na podobný přístup zvyklí, ale už si pomalu zvykají. Věří v to, že peníze mají pomoci vylepšit životy a nevydělávat peníze pro peníze.
Nejsem veselý člověk, hodně věcí moc prožívám, nebo je zlehčuji a zesměšňuji, abych si nezadal. Schovávám se za škatulky koktavých a šilhavých, opravdovosti se bojím, navíc už by mi ji ani nikdo nevěřil, říká herec Michal Suchánek. Největší dřina je podle něj vůbec vstát a jít něco dělat, překonat v sobě stud. Není prý opravdový herec a ví, že má limity, které nepřekročí. Je ale moc rád, že mohl dělat seriál Trpaslík. Tvrdí, že by chtěl, aby lidi věděli, že není jen ten primitivní kretén z televize. Z bavení lidí se prý snažil několikrát vykročit, chtěl třeba podnikat, ale vždycky si nabil.
Možná jsem se příliš otevřela čtenářům, ale zpětně jsem toho nelitovala, říká Tereza Boučková, která v knize popsala rozpad své adoptivní rodiny. V nejnovější knize "Život je nádherný" píše o své matce, která trpí Alzheimerovou chorobou.
Jolana Voldánová si tentokrát pozvala na kafe šéfkuchaře a televizního moderátora Zdeňka Pohlreicha.
Je potřeba opravit více věcí, je nutné sem vrátit původního ducha, celé zařízení musí být očištěno a musí mu být vrácena kovářská nádhera, říká orlojník Petr Skála o plánované opravě jedné z nejnavštěvovanějších památek v České republice. Orloj na Staroměstském náměstí je prý nejstarší orloj na světě s původním mechanismem a jeden z mála gotických orlojů, který byl postaven na venkovní budově.
Češi jsou lidé z venkova, plebejský národ, který velké ideály míjely, ale jsme schopní zapálit se do boje. Ve společnosti se vždycky najdou lidé, kteří prokážou statečnost, i víc než my chartisté, říká farář a disident Miloš Rejchrt. Strach je podle něj přirozená obrana a reakce, ale nesmí zdegenerovat v nenávist, to je potom zle. V Česku prý cítí únavu ze svobody a konzumentský vzorec chování. Chceme si totiž užít zboží svobody a blahobyty, ale když není na skladě, tak hledáme nesmyslné cíle a viníme elity. Tvrdí ale, že se v Česku teď děje spousta krásného a je vidět, že něco funguje a rodí se. I třeba v souvislosti s oslavami 28. října.
Realita se někdy vyrovná mým kolážím, lidé se díky nim dozvědí o kauzách. Chci pobavit i upozornit na to, co se ve společnosti děje, říká designér Tomáš Břínek, který stojí za skupinou TMBK. Když mu někdo krade jeho výtvory, tak se prý vzteká jen na oko a ve skutečnosti se tím chlubí. Lidi mu přitom občas píší, že je debil. Tvrdí, že nelituje žádné koláže, kterou udělal, i když některé z nich mohly být trapné. Kvůli jednomu výtvoru se mu přitom ozval vnuk Josefa Lady, spojování jeho krajinek s kokainem prý není v pořádku.
Doufám, že zátarasů v ulicích bude přibývat, budou chytré a budou i hezké. V Německu selhaly bezpečnostní složky i úřady, kabinu prohledali až po několika hodinách a sejmuli otisky, jednou se to bude ukazovat jako učebnicové selhání, říká bezpečnostní expert Tomáš Pojar. České složky by podle něj zakročily lépe než ty německé. A například kdybychom někoho vyhošťovali, tak bychom ho nechali ve vazbě a nenechali ho běhat po sousedních zemích. Je prý potřeba se z německých chyb poučit. Pojar tvrdí, že Evropa je nebezpečnější než před několika lety. Není ale podle něj nutné ořezávat svobody, je prý třeba dát víc peněz na zajištění bezpečnosti. Dodává, že bychom se měli inspirovat v Izraeli.
Metamfetamin hrál důležitou roli v bleskových válkách. Při přepadení Polska se zjistilo, že pomáhá německým vojákům lépe bojovat, říká autor knihy "Totální rauš. Drogy ve třetí říši" Norman Ohler. Wehrmacht drogy podle něj užíval hlavně proto, že vojáci tak dokázali lépe překonat svůj strach a zvládat fyzickou zátěž při válečném tažení. Dodává, že nacistické Německo si bez drog nejde vůbec představit.
Zvýšená bezpečnostní opatření na vánočních trzích v Česku po útoku v Berlíně, kde neznámý pachatel vjel do lidí kamionem, jsou zřejmá. Turisté ani místní se ale možného teroristického útoku nebojí. Vláda slíbila, že do konce roku zvýší ostrahu míst, kde se budou shromažďovat lidé.
Učitelé žákům nevysvětlují, proč se dané věci učí a jak je použít v běžné komunikaci, domnívá se Stanislav Štěpáník z Pedagogické fakulty UK. Chce proto systém výuky ve školách změnit. Dětem podle něj navíc chybějí pozitivní vzory, protože ani v médiích se nemluví tak, jak by bylo správné. Dodává, že 80 procent maturantů se nedokáže souvisle vyjádřit.
Je geneticky dáno, že o člověka pečuje od narození jedna osoba, pak se mozek vyvíjí správně, to v ústavu nejde, říká autorka dokumentu V nejlepším zájmu dítěte Linda Kallistová Jablonská. Alternativu podle ní nabízí přechodná pěstounská péče a dodává, že na Západě jsou kojenecké ústavy zrušené. Kdyby se podle ní našly peníze na osvětu, co to přechodná pěstounská péče je, bylo by pěstounů víc.
Zajímá nás zpětná vazba od obyvatel Prahy, politici a vedení řady měst se sociálních sítí a kritiky na nich bojí, kvůli tomu to ale musíme dělat, názory lidí město posouvají dopředu, říká správce sociálních sítí hl. m. Prahy Filip Zikmund a dodává, že si váží všech, kteří chtějí Prahu posouvat dopředu. To prý platí i o videích Janka Rubeše. Město by podle jeho názoru podobná videa ale dělat nemohlo. Zpráva CNN o tom, že Praha má jedny z nejkrásnějších vánočních trhů na světě pomůže turistickému ruchu. Praha toho využije i v propagaci na sociálních sítích.
Rusové podporují extremistické a populistické formace po celé Evropě, to jsou produkty ruské hybridní války, žádná fantasmagorie, říká publicista a politik Petr Havlík. Doufá, že budoucí americký prezident Donald Trump bude vůči Rusku ostražitější. Česko podle něj nic hezkého nečeká, politika se údajně stala pouze pokračováním byznysu jinými prostředky. Dodává, že se vrací normalizační mentalita.
Kdyby Václav Havel podruhé nekandidoval na prezidenta, bylo by to lepší a dožil by se vyššího věku. Jeho největším traumatem byl rozpad Československa, byl to jeho Mnichov, říká Havlův tajemník Vladimír Hanzel. Společnost podle něj byla po listopadové euforii Havlem unavená, vnímala ho jako kouzelného dědečka, ale nic nepřijde zadarmo. Někdy se prý jevil jako slaboch, ale v podstatných věcech neustoupil. Hanzel tvrdí, že jediným lídrem v Evropě je teď Angela Merkelová, jiné osobnosti na úrovni Václava Havla tu teď prý nejsou. Kontinent přitom podle něj míří k válce.
Když mě pustili z nemocnice, tak jsem mohl jenom ležet a chvilkama stát. Pořád jsem hypnotizoval běžecké číslo na zdi a říkal si, že k němu musí přibýt další, popisuje ultramaratonec René Kujan, jak se dostal od zlomené páteře k běhání maratonů po celém světě. Nakopla ho údajně slova lékaře, který mu řekl, ať dělá co mu strach a bolest dovolí, že vzdát to může vždycky. Od té doby uběhl například třicet maratonů ve třiceti dnech na Islandu.
