


Po uprchlících další Orbánova "oběť". Bezdomovci v Maďarsku už nesmí žít na ulici
V pondělí začne v Maďarsku platit zákaz žít na ulici. Vláda premiéra Viktora Orbána tento zákaz přímo zanesla do ústavy.



V pondělí začne v Maďarsku platit zákaz žít na ulici. Vláda premiéra Viktora Orbána tento zákaz přímo zanesla do ústavy.



Skuteční sirotci se do uprchlických táborů nikdy nedostanou, to jsou děti, které jsou na tom nejhůř, tvrdí novinářka Tereza Engelová. Odmítá názor další novinářky Markéty Kutilové, podle které se o opuštěné děti starají jiní lidé z muslimské komunity. To, že v té společnosti sirotci nejsou, je dezinformace. Sirotkům v Sýrii podle ní hrozí znásilnění, verbování žebracími gangy nebo teroristickými organizacemi, v zemi navíc bují obchod s orgány, říká Engelová.



Slovenská ekonomika či kultura nemůže být ohrožena několika desítkami sirotků, kteří by byli umístěni do slovenských dětských domovů, uvedl také premiér.



Divil bych se, kdyby v uprchlických táborech byli skuteční sirotci, kteří nikoho nemají, sirotci jsou v Orientu definováni jinak než u nás. Migranty sem táhne vize lepšího života, je třeba omezit proudy migrantů a přitažlivost Evropy, tvrdí arabista Petr Pelikán. Dodává, že on sám by raději pomáhal v Sýrii. Jestliže jsou uprchlíci lidé, kteří prchají do bezpečí, tak by jim měly stačit nemocnice, pokrývky a školy. Podle něj nakonec u migrantů v Evropě vítězí loajalita k původnímu společenství než k zemi, která je přijala.



Zpráva institutu ISPI uvádí, že za poslední čtyři měsíce u břehů Libye zemřelo nebo se pohřešuje 867 migrantů.



Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.



Neziskové organizace volají po uzavření uprchlického tábora na ostrově Lesbos. Hlavním důvodem jsou katastrofální životní podmínky, které v táboře panují. Běženci se denně potýkají s výpadky elektřiny, nedostatkem pitné vody, odpadky a násilím, které pramení z nouze. Sledujte videoreportáž z řeckého tábora.



Může Česko přijmout 50 dětských uprchlíků, nebo na to nemá kapacity? Když se tato otázka začala v polovině září řešit, mluvilo se hlavně o běžencích v řeckých táborech. Jedním z nich je Moria na ostrově Lesbos, kde se tísní 9000 lidí. Postaven byl přitom jen pro 3000 uprchlíků, kteří zde měli strávit pár dnů. Realita je ale jiná. Uprchlíci tu žijí i několik let ve špatných hygienických podmínkách. Znásilnění a potyčky jsou skoro na denním pořádku. Nejvíce přitom trpí děti. Prožily válečné trauma, strastiplnou cestu přes Středozemní moře a vyrůstají v nevyhovujících podmínkách. Mají proto sklony k sebevraždě, a to dokonce i děti, kterým je teprve deset let.



Pro muslimskou komunitu je obrovský problém poslat děti někam pryč na převýchovu, říká novinářka Markéta Kutilová. V řeckých táborech je podle jejích informací asi 300 dětí mladších 14 let, nikdo ale netuší, kolik z nich je ze Sýrie. Sama se vrátila z Libanonu, kde je prý situace tristní. USA, Katar i OSN zastavily pomoc a chtějí milion uprchlíků přimět k návratu do Sýrie, asi pětina z nich je ale na černých listinách Asadovy tajné policie, líčí Kutilová. OSN podle ní přestala vydávat potravinové lístky a platit transport dětí do škol.



Je poloviční Rom, jeho manželka je Romka, mají, jak on sám říká, "tmavý děti". Je řidič kamionu a s lidmi, kterým novinář z Prahy často ani neumí položit srozumitelnou otázku, mluví jejich jazykem. A prý právě proto je dvaačtyřicetiletý Jaroslav Miko přesvědčen, že většina českých voličů, včetně těch, co jsou pro hnutí ANO, by neměla s přijetím syrských dětí z utečeneckých táborů v Řecku problém.



Německo čeká debata o tom, jakou roli chce hrát v novém světovém uspořádání, tvrdí v rozhovoru pro Der Spiegel bývalý vicekancléř a ministr zahraničí Sigmar Gabriel.
Bulvární deník Expres, patřící do skupiny Mafra ze svěřenského fondu Andreje Babiše, citoval údajné tvrzení spolupracovnice ČT Markéty Kutilové, že nejsou žádní syrští sirotci. "Samozřejmě že tu jsou," tvrdí novinářka a poslala video z libanonského uprchlického tábora.



Švédsko přijalo v roce 2015 přes 163 tisíc žadatelů o azyl. V přepočtu na obyvatele nejvíce v Evropě. Od té doby přichází ročně kolem pětadvaceti tisíc lidí. Mezi nimi i děti bez rodičů.



Podle českého premiéra Andreje Babiše se debata o uprchlické krizi vrátila tam, kde byla před několika lety. Tedy do doby, kdy mezi jednotlivými státy EU panovaly ostré rozpory v názoru na přijímání migrantů.



Téma možné pomoci syrským sirotkům se ocitne na jednání Poslanecké sněmovny. Pro takové jednání se vyslovilo několik poslaneckých klubů, včetně hnutí ANO, které má zdaleka nejvíce poslanců. Je také jasné, že poslanci budou hlasovat o různých navržených usneseních. První místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová avizovala, že její strana navrhne usnesení, aby vláda přijala padesát dětských sirotků.



Jako kdybychom cítili: to riziko už pominulo, my víme, jak to dopadlo, a tak nemůžeme nic pokazit.



Přihlásily se nám desítky rodin, které jsou ochotny se o 50 syrských sirotků postarat, vzaly by si je pod svoji ochranu, ty děti nemají, kam se v Sýrii vracet. Je to reálné číslo, čekala jsem, že se nad tím premiér zamyslí, ty děti jsou přece ohroženy, říká europoslankyně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL, která přišla s návrhem přijmout pět desítek syrských sirotků do Česka. Dodává, že jsou u nás zařízení pro přijímání azylantů poloprázdná, Česko má podle ní navíc velmi dobré zkušenosti s péčí o děti bez rodičů. Musíme prý EU ukázat, že umíme pomáhat.



"Mám seznam rodin i jednotlivců, nabízí peníze, výuku jazyka nebo chtějí dělat babičky a dědy," říká Hana Pospíšilová z organizace Češi pomáhají. Společně s europoslankyní Michaelou Šojdrovou se chtějí tento týden sejít s premiérem.



Kancléřka vyzvala, aby si evropské země "rozdělily práci" a každá spolupracovala s jinými africkými zeměmi.



Ničí mě u srdce, že si premiér bere nebohé uprchlíky jako rukojmí, tvrdí kandidát Strany zelených na pražského primátora Ondřej Mirovský. Hlavní město by podle něj několik tisíc lidí přijmout zvládlo. Díky našemu projektu rozvoje bydlení se dostane na všechny Pražany a několik uprchlíků se do toho fondu také vejde, je přesvědčený Mirovský. Většina ostatních politiků žije ve spirále mlčení, je pro ně pohodlnější podřídit se většinovému názoru, že uprchlíci jsou něco, co sem nepatří, dodává.