"Pokud jsem zaměstnaná a zajímá mě, jaké je odměna na podobně složité a namáhavé pozici, tak se budu moci zaměstnavatele zeptat. Kdo se o práci teprve uchází, měl by informaci o základní platové hranici znát dopředu," říká k nové směrnici EU, která bojuje za spravedlivé odměňování v členských státech, ekonomka Lenka Farkačová. Změn by se zaměstnanci a uchazeči o práci mohli dočkat už za dva roky.
"Petr Fiala má v Evropské unii dobrou pozici, protože je předvídatelný, důvěryhodný a konsensuální lídr," říká o premiérovi novinářka Kateřina Šafaříková. Přestože je český předseda vlády v EU tak populární, Češi o dění v unii takový zájem nejeví. Proč? A co v současnosti společenství nejvíce trápí? Je Evropa opravdu jednotná, nebo je rozhádanější, než se zdá? A jak moc jsme závislí na Americe?
"Evropská unie je velmi dobrá adresa v dobrém počasí, ale když počasí není úplně dobré, tak je to pomalý, těžkopádný spolek, který má hlasovací procedury neodpovídající potřebě reality," říká novinářka Kateřina Šafaříková, podle které jsme to viděli především v poslední dvou letech v případě Ukrajiny. Unie má ale podle ní ještě jednu slabinu a tou je závislost na mnohem větším světovém hráči.
"Ve světě, kde se vrací geopolitické soupeření, nemůže Evropa být, jak se říká, vegetariánem ve světě masožravců," říká analytik Petr Boháček, podle kterého by kontinent neměl vůči velmocem být pouze reaktivní, ale měl by zároveň určovat tempo a pravidla hry. Jak může podle něj v Evropě vypadat strategie jaderného odstrašení? A jaký vliv by na naši bezpečnost mělo znovuzvolení Donalda Trumpa?
"Několik let řešíme odpověď na otázku, jestli Evropa bude kolbištěm velmocí, nebo jestli se stane velmocí sama,“ uvádí bezpečnostní analytik Petr Boháček, podle kterého si starý kontinent stále není jistý vlastní pozicí. “Nezbývá moc času na to se rozhodnout, jestli opravdu bude Evropa geopolitickým aktérem, nebo jestli si nechá diktovat velmocemi. Ať už jsou to USA, nebo samotné Rusko,” doplňuje.
“Pokud se ta operace má nějak pojmenovat, tak možná jako velmi tvrdá a troufám si říct, že by mohla probíhat jinak,” kritizuje reportér Hospodářských Novin Pavel "Pawluscha" Novotný různé české i světové iniciativy, které nabádají k zastavení ‘genocidy’ nebo ‘etnických čistek’ v Pásmu Gazy. Taková slova podle něj rozhodně nejsou na místě. “Hrozně jsme zesílili v těch výrazech," říká ve Spotlightu.
"Nikdo jasně nedefinoval, co je tím okamžikem, kdy to má celé skončit. Takhle válka může trvat ve ztenčené intenzitě ještě třeba rok nebo řadu měsíců," říká redaktor Hospodářských novin Pavel "Pawluscha" Novotný ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Kritika postupu Izraele sílí a zvlášť Bílý dům už ztrácí trpělivost. Kam až může válka a humanitární krize v Gaze zajít?
"Cynicky řečeno, všichni jsme čekali, že budou civilní oběti. Když se dobývá takový pás, tak to jinak nejde. Na druhou stranu, nikdo nečekal, že to bude tak drsné," říká k postupu Izraele v Gaze redaktor Hospodářských novin Pavel "Pawluscha" Novotný. Izraelské vedení za to čelí čím dál silnější kritice od mezinárodního společenství.
"Češi jako jedinci dovedou být šťastní a umějí prožít radost. Jakmile jsou ale ve skupině, mají tendenci šířit špatnou náladu a pesimismus, což je pozoruhodné," říká psychiatr Jiří Horáček, podle kterého může člověk z nedostatku pocitu štěstí i onemocnět. Co lidi v dnešní době dělá nešťastnými a znejišťuje je? Jak nával negativních zpráv "přežít" a jak nejistá doba trápí mladé?
"Žijeme v období nejistoty a to se bohužel promítá do stavu psychiky a psychiatrických onemocnění," tvrdí profesor psychiatrie Jiří Horáček. S obavami z toho, co bude, podle něj můžeme všichni pracovat. Největší problém ale dle Horáčka je, že žijeme ve světě, kde je obtížné být v kontaktu pouze sám se sebou. "Zkuste zůstat hodinu sami v místnosti v tichu. To je jeden z nejtěžších úkolů," říká.
“Je to velká zpráva, ale zatím nevíme, jakých politiků se celá akce týká,” upozorňuje novinářka Deníku N Zdislava Pokorná na fakt, že česká vláda zařadila na sankční seznam zpravodajský web Voice of Europe po tom, co od BIS zjistila, že se jeho prostřednictvím Rusko snažilo ovlivňovat evropské volby. Jak síť fungovala? A kdo všechno od ní dostal peníze?
“V Česku se podařilo odhalit některé předávky peněz a jména jednotlivých politiků byla předána tajným službám v daných zemích,” říká novinářka Zdislava Pokorná ke zprávě BIS, na základě které česká vláda zařadila na sankční seznam zpravodajský web Voice of Europe, protože se jeho prostřednictvím snažilo Rusko ovlivňovat evropské volby. Svou roli ve vlivové síti přitom sehráli i politici v Česku.
"Nemám žádné očekávání. Nevěřím, že bude jiný," říká k víkendovému vítězství Petera Pellegriniho v prezidentských volbách na Slovensku bývalý slovenský ministr zahraničí Milan Kňažko. Šéfa vládní strany Hlas nazývá "Ficem s lidskou tváří" a nabádá opozici, aby bojovala za předčasné volby. Jak moc Pellegriniho výhra Ficovu pozici posílí? A jakou paralelou by mohl být slovenský scénář pro Česko?
“Pellegrini je Fico s lidskou tváří. Čtyřicet let jsem se v Československu styděl za to, kdo nám vládne. A ten pocit hanby se do mě opět vkrádá,” říká bývalý slovenský ministr zahraničí Milan Kňažko k víkendovému vítězství Petera Pellegriniho v prezidentských volbách na Slovensku. Takovému množství lží, které směřovaly vůči jeho rivalovi Ivanu Korčokovi, podle něj nebylo snadné čelit.
“Po útoku na Crocus City Hall to bude pro cizince v Rusku nebezpečné. Zpřísňuje se vstup do země i sledování jejich pohybu,” říká historička Daniela Kolenovská k tomu, co Rusko čeká po teroristickém útoku blízko Moskvy. Země podle ní chystá také utužení trestního práva. Zavede se znovu trest smrti? Jak číst výsledky posledních prezidentských voleb? A co Rusko čeká, až Putin jednou skončí?
“Velká část Rusů je přesvědčená o tom, že velké zemi lze vládnout jenom se speciálními kompetencemi, nadáním a informacemi. A to nepřísluší běžnému člověku,” říká historička Daniela Kolenovská k tomu, zda by mohl být v Rusku demokratický režim. O podporu Putina v posledních prezidentských volbách podle ní nešlo. Důležité bylo, že systém je schopen dodat výsledky na zakázku.
"Jestliže dnes někdo odchází do penze, dostává v čistém téměř 60 procent bývalé průměrné mzdy. Ale víme, že změny by měly vést k tomu, že zhruba do 10 až 15 let poměr klesne někam k padesáti procentům," říká bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, komu se oddalování penzijní reformy "prodraží". Proč ji už nemáme? A jak moc si může Česko ekonomicky vyskakovat v době, kdy stále bojuje s propady?
"Pokud nebudou udělány změny, tak se to prodraží pro ty, kteří jsou dneska 'mladí', tedy pracující kolem 30 až 40 let. Ti budou platit pořád stejně, možná ještě víc, ale hlavně dostanou méně ve vztahu k tomu, kolik zaplatili," říká bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok k tomu, jak nutné je tlačit na změnu systému důchodů. To, že k žádné radikální změně za 35 let nedošlo, nazývá "tragickým osudem".
"Češi jedí málo ovoce a zeleniny, asi i nadbytek soli a vysokou konzumaci červeného masa, to jsou obecné trendy. Je ale těžké říct, co z toho je ten největší problém," říká nutriční epidemioložka Eliška Selinger k tomu, že špatná strava u nás může za předčasná úmrtí častěji než třeba cigarety a alkohol. Jak jíst zdravě a vyhnout se průmyslově zpracovanému jídlu? A platí, že jsme to, co jíme?
"Špatná strava je zodpovědná za velký podíl předčasných úmrtí, tedy těch, kterým by bylo možné zabránit. Je to dokonce mnohonásobně významnější faktor než nedostatek pohybu, a dokonce i kouření a alkohol," varuje nutriční epidemioložka Eliška Selinger. U Čechů jsou problém například uzeniny i moc soli. Jíme ale i podstatně méně ovoce a zeleniny, než je třeba.
