Zvládání stresu, znalost cizích jazyků nebo úspěšnost v dosavadní kariéře. To je podle vojenského pilota a možná prvního českého astronauta Aleše Svobody jen část předpokladů pro to, aby člověk uspěl mezi konkurencí a mohl se ucházet o místo na letu do vesmíru. "Rád bych se podíval na Měsíc, ale spokojím se i s oběžnou dráhou," říká muž, který už jednu šanci na vesmírnou cestu měl.
"Rodiče zbavujeme kompetencí, které tam někde jsou. Je potřeba si na ně posvítit a možná jim s nimi pomoct," říká ředitelka nadace Krok domů Klára Chábová o tom, že se v Česku často do náhradní péče dostávají děti, které by v ní skončit nemusely. S tím souhlasí i Robert Ferenc, který si dětským domovem prošel. Proč se to děje? A jak by mohl stát pomáhat, aby děti mohly zůstat se svými rodiči?
"Když si děláme takové soukromé průzkumy v domovech, tak opravdu třeba polovina dětí, které tam dneska jsou, by mohla být doma, pokud bychom dokázali nabídnout podporu biologické rodině," kritizuje ředitelka nadačního fondu Krok domů Klára Chábová. Vadí jí, že stát často odebírá děti tam, kde by se dalo rodině nějak pomoci. To by ale mohl změnit zákon, o jehož přijetí nyní usiluje.
“Posádka Apolla 15 se rozhodla obejít NASA, na Měsíc je dopravit tajně a prodat bez jejich vědomí,” mluví filatelista David Kopřiva o unikátních dopisních obálkách, které se prolétly vesmírem. Před několika týdny sám jednu koupil. Jeho rukama ale prošly poklady jako legendární Modrý mauricius a vlastní i adresní štítek z Titaniku. Je filatelie byznys? A je dobré staré známky nevyhazovat?
“K filatelii často patří kontroverzní příběhy, je to odraz dobové situace. To všechno se hodnotí a přitahuje poptávku,” říká filatelista a poradce v oblasti investic David Kopřiva o obálce, která se “tajně” dostala na Měsíc s posádkou Apolla 15. Astronauti, kteří ji tam dopravili, z toho nakonec měli pěkný problém. “Pro NASA to byla obrovská ostuda,” tvrdí muž, který jednu z nich vlastní.
Ukrajinci, kteří stojí proti mnohonásobné přesile ruských vojáků, se začínají potýkat s nedostatkem mužů schopných boje. Od začátku ruské invaze tvořili páteř armády hlavně čtyřicátníci, tedy starší muži a vojáci, a podle politologa z FSV UK Jana Šíra i skuteční patrioti. "Ti, co měli vůli bojovat, už na frontě jsou. Teď musí Ukrajinci verbovat i ty, co bojovat nutně nechtěli," říká ve Spotlightu.
Domácí mistrovství světa v hokeji skončilo pro Českou republiku nejlépe, jak mohlo. Hokejisté pod vedením Radima Rulíka vybojovali po 14 letech zlaté medaile a podle šéfkomentátora redakce sportu České televize Roberta Záruby na tom mají velký podíl i posily z NHL. "Myslím si, že bez nich by to bylo mnohem těžší," hodnotí v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
„Člověk není designovaný, aby trávil denní režim v podzemí. Je to náročné, ale je to moje srdcová záležitost,“ říká architektka pražského metra Anna Švarc, která v jeho útrobách tráví většinu dne. Pražské metro v květnu oslavilo 50 let. V roce 1974 vyjel ze stanice Kačerov linky C první vlak. Jak se metro proměnilo a kterou stanici by Švarc doporučila turistům? A dočkáme se spojení až na letiště?
"Nejraději mám Malostranskou. Je na pomezí rušné ulice, městské části, ale zároveň je takovou vstupní branou do klidové zóny před Valdštejnskou jízdárnou," říká architektka metra Anna Švarc o stanici pražské podzemky, která je podle ní nejhezčí. Skryté architektonické podklady lidé ale najdou třeba i na stanici Želivského. V jednom ohledu je dokonce pražské metro světovým unikátem.
V rámci předvolebního seriálu rozhovorů pořadu Spotlight s lídry a kandidáty do europarlamentu byla součástí i anketa, která měla za cíl ukázat názorové ukotvení jednotlivých politiků a přiblížit jejich možné budoucí fungování na evropské scéně. Hosty byli Marcel Kolaja (Piráti), Petr Mach (SPD), Alexandr Vondra (ODS), Danuše Nerudová (STAN) a Jaroslav Bžoch (ANO).
"Ukrajina určitě přešla do defenzívy, o osvobozování okupovaných území nemůže být řeč," popisuje současnou situaci na válečné frontě politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. "Ukrajinci jakkoliv přecházejí do obrany, tak minimálně v Charkově nezvládli postavit první obranou linii, protože Rusové prošli minimálně přes státní hranici," dodává.
"Jakub Voráček je zábavný a uvolněný, ale pozor, zároveň je velmi ukázněný, protože komentování zápasu má svá pravidla a on je všechna dodržuje," popisuje komentátor ČT Robert Záruba. V rozhovoru se vrací i k finálové trefě Davida Pastrňáka, kdy ho postihl zvláštní nepopsatelný stav, či k momentům na stadionu, kdy se Voráček hodlal pustit do slovenských komentátorů na vedlejším stanovišti.
Šéfkomentátor redakce sportu České televize Robert Záruba se v rozhovoru Spotlightu mimo jiné vrací k finálovému zápasu šampionátu se Švýcarskem, který komentoval s bývalým hokejistou Jakubem Voráčkem a popisuje, jak měl jeho kolega málem konflikt se sousedním komentátorským stanovištěm, kde seděli slovenští novináři. "Kubovi se zdálo, že nám málo fandí, tak to chtěl řešit," líčí Záruba.
"Pokud bude škola dneska tvrdit, že u nich šikanu nemají, tak je to stejně stupidní, jako kdyby tvrdili, že nepotřebujeme penicilin, protože nebudeme nemocní. Je to prostě nesmysl," tvrdí ředitel organizace Aisis Milan Kotík. V Česku se s různou formou šikany setkalo 20 až 40 procent dětí, a to nemusí jít o konečná čísla. V čem se prostředí škol zhoršilo nebo změnilo? A jak šikanu odhalit?
"Že na 43 procentech základních škol a 37 procentech středních neřešili ani jeden případ šikany? Většinou se zjistí opak. Škola to buď neřeší, nebo vědomě či nevědomě zakrývá," tvrdí Milan Kotík, šéf organizace Aisis, která se věnuje prevenci šikany. Podle něj je "stupidní", pokud školy tvrdí, že u nich šikana není. "Jako by řekli, že nepotřebují penicilin, protože nebudou nemocní," přirovnává.
Sportovní reportérka České televize Darina Vymětalíková během mistrovství světa zpovídala hokejisty o přestávkách a bezprostředně po zápasech přímo na stadionu. "Od prvního zápasu s Finskem jsem z týmu cítila jinou atmosféru než v minulosti. Češi nebyli ani jednou v krizi," srovnává novinářka rok 2024 s minulými šampionáty.
“Je pro mě těžké se smiřovat s tím, co se na Slovensku už roky děje, proto tam tolik let nežiji,” říká zpěvačka se slovenskými kořeny Katarína Kubošiová alias Katarzia. Podle ní slovenští politici některým společenským skupinám ubližují a lidé jsou z toho opravdu smutní. Jak hluboké rýhy jsou ve slovenské společnosti? A proč má pro umělce smysl se zajímat o politiku a aktivně do ní vstupovat?
"Lidé z toho jsou myslím opravdu smutní. Obzvlášť v umění anebo emoční lidi to vede až k tomu, že si nad tím nejednou doma popláčou," říká k frustraci ve slovenské společnosti zpěvačka Katarzia. Protože je pro ni těžké se smiřovat s tím, co se roky na Slovensku děje, žije už mnoho let v Česku. "Jako umělec i jako člověk si tady přijdu daleko lépe přijatá," vysvětluje hudebnice ve Spotlightu.
Ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 prožívala rusistka Alena Machoninová v Moskvě a spolu s ostatními spoluobčany nevěřícně kroutila hlavou nad zprávami z bojiště. "Říkali jsme si, že to možná tak daleko nedojde. A ráno jsme se dozvěděli, že se bombarduje Kyjev. Bylo to něco nepředstavitelného," říká v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
"Jako politička v Evropském parlamentu fungovala dobře, ale často jsme se neshodli na některých tématech, takže z tohoto hlediska nám chybět nebude," říká kandidát do Evropského parlamentu za ANO Jaroslav Bžoch o Ditě Charanzové, která se jako další viditelná tvář rozešla s hnutím expremiéra Andreje Babiše. Co by chtělo ANO v Evropě prosazovat? Jak by řešilo migraci anebo Green Deal?
