Uprchlická krize Evropskou unii nepotopí, bude to euro, není možné držet společnou měnu bez federalizace, říká filozof Václav Bělohradský. Negativní reakce na uprchlíky podle něj svědčí o krizi empatie z utrpení, cestou je prý výchova k ní. Rozdělení a přijetí uprchlíků ale prý není řešení krize. Bělohradský tvrdí, že je třeba obnovit státy, které se rozpadly.
Lidé uvěřili penězům, je to náboženství konzumu, omezuje svobodu člověka, moci konzumních řetězců nelze odolat, říká katolický kněz Petr Piťha. Tvrdí, že každý má svého boha, neexistuje prý člověk, který by nevěřil. Podle Piťhy žijeme ve zmatené a nebezpečné době a válka s radikálním islámem se týká i nás.
Čeští politici jen fňukají, Merkelová se chová zásadově a vedou ji křesťanské hodnoty, základní chyby neudělala, chovala se podle zákona, tvrdí česko-německý politik Milan Horáček. V Německu bylo podle něj hodně muslimů už před lety. Občas se prý dějí vraždy v rodinách, obecně se ale integrace dařila.
Vizionáři v Česku jsou, chybí ale osvícení úředníci, Praha potřebuje moderní architekturu, říká architekt a herec David Vávra. Je mu prý líto, že nebyla postavená Kaplického chobotnice, sám by si ji představoval ještě blíž Pražskému hradu. Divadlo Sklep je pro Vávru terapie, něco jako sauna. Tvrdí přitom, že zkoušeli i scénky s radikálními islamisty, proti kterým se prý musí bojovat stejným kalibrem, jaký používají oni.
Zájemce o byty jsem přestal počítat, i můj nový barák je obsazený, říká Boris Rudý, který v romském ghettu v Předlicích opravuje rozpadlé domy a pronajímá v nich byty. Jak se prý rozkřikne, že domy jsou jeho, nikdo se do nich neodváží vniknout a něco ukrást. Má podle svých slov rád, když mu někdo vyhrožuje, ale násilí neholduje.
Útoky v Německu jsou odsouzeníhodné, byly tam problémové migrantské složky, ale spojovat to vysloveně s migrací nemůžeme, říká muslimka Jana Al Oukla. Dodává, že nelze očekávat, že se všichni uprchlíci integrují, každý má jiný původ, vzdělání nebo sociální návyky. Islám je teď podle ní v kurzu a cokoli se řekne proti němu, je in.
Systém jsem neřešil, dělal jsem muziku, která mě bavila a kterou mi nikdo nezakazoval, říká o přelomu 70. a 80. let zpěvák a skladatel Michal David. Dodává, že nové věci dělat nechce, protože lidi po něm chtějí staré písničky. Dodnes prý úspěch svých hitů příliš nechápe, ale je za něj strašně vděčný.
Pokud dětem nevnutíme nějakou aktivitu, aby měly výdej, tak je nemůžeme pořád omezovat v tom, co můžou jíst, říká k sortimentu potravin ve školách Miroslav Koberna z Potravinářské komory. Každá potravina je podle něj zdravá, záleží pouze na míře, ve které se konzumuje.
Když děláte sochy do veřejného prostoru, tak jsou cesty přijetí díla veřejností strašně komplikované, říká Jaroslav Róna k jezdecké soše Jošta Lucemburského. Dodává, že s kritikou počítal, ale zároveň ho to mrzí.
Jde o to, vyjít ze svého boxu a chtít něco víc, vědomě si nastavovat lehkou vnitřní nespokojenost, říká o snaze měnit se koučka Naďa Grosamová. Lidé jsou podle ní často po porušených novoročních předsevzetích zklamaní ze sebe sama. Grosamová přitom tvrdí, že lidé jako motor pro své zlepšování potřebují toužit, jinak prý jde jenom o litování.
Středověk se choval k ženám jinak než současnost, ale určitě nebyl tak radikální, jako bylo osahávání žen v Kolíně nad Rýnem, říká historik Martin Nodl. České země jsou podle něj extrémně xenofobní a poslední měsíce a roky to ukazují ve své nahotě.
Některé z mailů premiéra, které zveřejnili neonacisté, mě překvapily, třeba komunikace s agenturou STEM je za čarou, je to chyba našeho nakládání s některými materiály, říká ministr obrany Stropnický. Zároveň tvrdí, že útoky na ženy v Německu byly organizované a že je třeba postupovat tvrdě. Evropa si podle něj zvykla na pohodu, teď se ale prý ukazuje, že je třeba víc investovat do bezpečnosti.
Za migrační vlnou je záměr, poslední vývoj nemůže ustát kancléřka Merkelová ani Evropská unie, tvrdí publicista Jan Petránek. Evropa podle něj nemůže být otevřená jako cedník, uprchlíci totiž prý nejsou slučitelní s našimi hodnotami.
Společnost se snaží smrt absolutně vytěsnit, zabít ji a zapomenout, ale ona k lidskému údělu patří stejně jako narození, říká vedoucí hospice Jana Sieberová. Lidé se podle ní nejvíce bojí fyzického utrpení při umírání.
Farmaceutickým firmám by hodně narušilo hospodaření, kdyby byly léky z konopí dostupné, protože nejdou patentovat, tvrdí zakladatel sdružení Konopí je lék Dušan Dvořák. Veřejností podle něj manipulují lidé, kteří jsou spojení se zákonem o konopí a kteří tvrdí, že konopí je marihuana. Většina nemocných přitom prý nechce konopí kouřit.
Soupeření v erotickém průmyslu bylo divoké, byly tam fyzické likvidace a mrtví v nočních klubech, tvrdí bývalý herní novinář a vlastník erotických domén Andrej Anastasov. Inzeruje u něj prý celý segment erotického internetu. Ženy podle něj teď víc v erotice podnikají na sebe, moderní je taky sponzoring.
Myslím si, že se ženy vrátí k ženskosti a umění svádět, ke kouzlu, kterým na muže působí po celá staletí, říká specialistka na rodinné právo Daniela Kovářová. V domácnosti a ve vztazích mají ženy podle ní mnohem víc povinností než muži a dodává, že v rodinách platí právo silnějšího.
Česká republika zaujala v uprchlické krizi parazitní postoj, čekáme, že migranti půjdou jinam, to je nebezpečné, vylučujeme se tím z Evropy, říká filozof Jan Sokol. Představa budování železné opony kvůli uprchlíkům mu nahání strach.
Byly to tři nejvypjatější dny v mém životě, nejdříve nás Lída Baarová vyhodila, říká o natáčení rozhovoru s herečkou dokumentaristka Helena Třeštíková. Neštěstím Baarové byla podle ní skutečnost, že se stala slavnou příliš mladá a že to nedokázala zpracovat, cítila se jako bohyně.
Islámský stát se v minulých letech nerozšířil kvůli svým výjimečným schopnostem, umožnili mu to slabí protivníci, domnívá se arabista Jan Čuřík. Jeho případná porážka podle něj způsobí větší intenzitu sebevražedných útoků v Evropě, Turecku, případně jiných částech světa.
