O současném ruském režimu neměl iluze nikdy, když se ale Vladimir Putin začal na konci 90. let angažovat ve vysoké politice, nevěstilo to podle Martina Dorazína nic dobrého. "Když je v čele státu člověk původem z KGB, tak to nedopadne dobře, je to prostě had, který bude škodit. Ale ten rozsah jsem si nedokázal představit," říká v rozhovoru pro Spotlight zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu.
Architekti Adam Gebrian a Pavel Hnilička, šéf IPR Praha Ondřej Boháč, umělec Vladimir 518 a další hledali na první veřejné debatě Spotlight Public cestu, jak vytvořit dokonalé město. Podle Hniličky je sice utopií, ale musíme se snažit k němu přibližovat. Ať už zlepšením stavebního řízení, péčí o veřejný prostor, nebo obyčejnou "láskou" k místu, kde žijeme, shodli se účastníci debaty.
Architekti Adam Gebrian a Pavel Hnilička, šéf IPR Praha Ondřej Boháč, umělec Vladimir 518 a další hledali na první veřejné debatě Spotlight Public cestu, jak vytvořit dokonalé město. Podle Hniličky je sice utopií, ale musíme se snažit k němu přibližovat. Ať už zlepšením stavebního řízení, péčí o veřejný prostor, nebo obyčejnou "láskou" k místu, kde žijeme, shodli se účastníci debaty.
Necelá třetina Čechů si myslí, že totalitní režim před rokem 1989 byl lepší než ten současný, vyplývá z analýzy agentury STEM. Podle spoluautorky šetření Jitky Uhrové se do názorů společnosti nejvíce promítá pocit ze současné politické reprezentace. "Lidé hodně kritizují to, že politici nejednají striktně v zájmu občanů, ale spíše hledí na svůj prospěch," říká analytička Uhrová ve Spotlightu News.
"Nemůžou se postarat o rodinu a nevědí, co s nimi bude. Když se kvůli tomu takový chlap 'hromotluk' rozbrečí, to jsou pro mě momenty, které jsou nejsilnější," říká novinář Martin Dorazín o svých zkušenostech z Ukrajiny, kde se vydává i do těch nejohroženějších míst. Nejen z nich vznikl dokument Válečný zpravodaj, který zachycuje život novináře ve válečné zóně. V čem je ta ukrajinská jiná?
"Strach nesmí člověka úplně ochromit a znemožnit mu pohyb. Viděl jsem ale i případy, že člověk úplně strhnul a prostě zůstal stát," říká o důležitém pravidle, se kterým jezdí i do nejnebezpečnějších částí Ukrajiny, novinář Martin Dorazín. Z válkou zmítané země už přinesl stovky hodin rozhovorů a teď o něm vznikl dokumentární film Válečný zpravodaj, který zachycuje život novináře ve válečné zóně.
"V Praze mi chybí odvaha stavět a dotahovat velké věci," říká ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka na debatě Spotlight Public. Podle šéfa IPR Praha je ale větším problémem, že takovým počinům brání systém. "Jakmile se kopne do země, tak jsme vyhráli," komentuje Ondřej Boháč. Kdo může nejvíce ovlivnit to, jak česká města vypadají, a co lidem nejvíce brání, aby se do nich stěhovali?
"V Praze chybí desítky tisíc bytů. Kdybychom jich do města dali dvacet tisíc, tak zmizí," říká ředitel IPR Ondřej Boháč k jednomu z velkých problémů hlavního města. Společné s architektem Pavlem Hniličkou a šéfem Raiffeisen stavební spořitelny Pavlem Čejkou se na debatě Spotlight Public shodují, že situaci komplikuje problematické stavební řízení i rychlý přísun nových lidí do metropole.
"Abychom zastavili změnu klimatu, bude to trvat. Minimálně do té doby se teplota bude zvyšovat a katastrofy a extrémy budou přibývat," říká popularizátor ochrany klimatu Petr Daniš k nedávné studii Oxfordské univerzity o stavu klimatu, dle které jsme vstoupili do kritické fáze. Kolik času před nezvratnou tragédií zbývá? A proč je iluze, že Češi jsou na tom, pokud jde o emise, lépe než třeba Čína?
"Některé věci už nepůjde odvrátit a víme, že se bude dále oteplovat minimálně nějakou dobu. Tedy dokud stále přidáváme do ovzduší emise skleníkových plynů, které jsou hlavní příčinou změny klimatu," říká popularizátor ochrany klimatu Petr Daniš k nedávné studii Oxfordské univerzity o stavu klimatu, dle které jsme vstoupili do kritické fáze. Extrémy podle něj budou přibývat nejméně do roku 2050.
"Strana, která si netroufá kandidovat samostatně, z mého pohledu nemá příliš právo v politickém spektru fungovat," kritizuje KDU-ČSL její senátor Jiří Čunek, podle kterého by měla strana vystupovat mnohem konzervativněji a neměla by se "tulit" ke Spolu. Proč si myslí, že ho ve straně nezvolili předsedou, a proč mu tak vadí manželství pro všechny? A jakými kroky lidovci porušili solidaritu s lidmi?
"Lidovci absolutně porušili solidaritu s lidmi," opírá se senátor KDU-ČSL Jiří Čunek do své strany, která podle jeho slov dostatečně nezastává konzervativní hodnoty a udělala i další "fatální chyby". Že by lidovci měli pokračovat ve volební spolupráci s dalšími partnery z vlády se Čunkovi nelíbí. "Strana, co si netroufá kandidovat samostatně, nemá příliš právo v politickém spektru fungovat," říká.
Prezident Petr Pavel vybral z více než pěti set návrhů a podruhé ve funkci udělil i státní vyznamenání. Tradičně ve Vladislavském sále převzali ocenění například polská filmová režisérka a scenáristka Agnieszka Holland, architektka Eva Jiřičná nebo herec Ondřej Vetchý. Právě ti byli v uplynulých měsících také hosty Spotlightu Aktuálně.cz.
I přes to, že se Rusko ve válce zdá být aktuálně tím silnějším hráčem, stupňuje ruský prezident svou výhrůžnou rétoriku, přičemž Západ nadále hledá způsob, jak k němu přistupovat. “Vladimira Putina mohou zastavit biologické faktory, ale tím bych se neutěšoval. Kde totiž máme napsáno, že ten, kdo přijde po něm, nebude ještě větší zrůda,” říká analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
"Mám pocit, že jsem se stal hromosvodem frustrace kolegů. Dostávám od nich tisíce e-mailů, ve kterých si stěžují na každodenní problémy na svých útvarech," říká ve Spotlightu News místopředseda odborové organizace bezpečnostních složek Martin Červenka. Na webové stránce nazvané Konec PČR otevřeně kritizuje dlouhodobý nedostatek policistů, platové podmínky, administrativní zátěž i vedení policie.
"Tato naprosto závažná eskalace znovu ukazuje, že západní politika vůči konfliktu je chybná," říká o možné vojenské spolupráci KLDR a Ruska v bojích na Ukrajině analytik Vladimír Votápek. Podle něj plán na zapojení asi dvanácti tisíc Severokorejců na straně Ruska není konečný a současný vektor bojů na Ukrajině směřuje k porážce země nebo míru za ruských podmínek. Kdo za to může? A lze to zvrátit?
"Pokud Rusové skutečně dostanou účinnou lidskou bojovou sílu ze Severní Koreje, tak se to na frontě musí odrazit," říká o možné vojenské spolupráci KLDR a Ruska v bojích na Ukrajině analytik Vladimír Votápek. Podle něj jde o závažnou eskalaci, která opět ukazuje na chybnou politiku Západu, ale také riskantní chování Vladimira Putina. "Je to naprosté popření všech principů OSN," dodává expert.
"Byl jsem celou dobu povodní ve škole, takže jsem to celé pozoroval zevnitř," popisuje ředitel základní školy v České Vsi Filip Worm, jak sledoval řeku Bělou ničit zařízení jeho školy, kde voda proudila chodbami až do výše dvou metrů. Teď se s dalšími dobrovolníky pokouší co nejdříve navrátit 330 žáků zpátky k výuce do původní budovy. Jak dlouho to potrvá? Kdo všechno pomáhá a kde se zatím učí?
"Samozřejmě mě ztráta hmotného majetku zasahovala a přiznám se, že asi dvakrát třikrát jsem měl slabší chvilku. Jedna z nich byla, když jsem viděl paní učitelky, jak jsou v slzách," popisuje ředitel základní školy v České Vsi Filip Worm. Řeku Bělou sledoval v září ničit majetek školy přímo z její budovy, kdy tam při povodních její voda dosahovala až do výše dvou metrů.
"Do devadesátých bylo pnutí v USA vlastně pozitivní. Jenže teď se možná dostalo až do stavu nenávisti," říká novinář ČT Martin Řezníček o tom, jak se postupně stala ze Spojených států "rozpojená" země. Ačkoliv rozklíženost v americké společnosti začala dávno před Donaldem Trumpem, podle bývalého zpravodaje v USA se právě jemu podařilo z americké duše vyškrábnout něco, co už bylo dávno zapomenuto.
