“Představte si, že půjdete do restaurace, budete mít hlad a řeknou vám: Kuchaříčci si přispali, bolely je nožičky. A vy ten oběd nedostanete,” upozorňuje šéfkuchař Jan Punčochář, že v současné době podle něj nejen v gastronomii spousta lidí “nechce makat”. Je logické, že když někdo stojí čtrnáct hodin v kuchyni, nohy ho bolet budou. “Kdo to i tak nemůže dělat, ať změní profesi,” říká.
Každá válka má pravidla, na Ukrajině se ale pomalu mění. Za raketovými útoky se tam podle všeho objevuje i práce kolaborantů, kteří dávají ruské straně záminky - a to končí i smrtí civilistů. "Poslední cesta mi připomněla začátek invaze. Pocítila jsem výbuchy v samotném městě. S tím počítáte, když jste na frontě, ale ve městech to nebývá," říká po návratu z Charkova zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Volby do Evropského parlamentu zamíchaly politickou situací nejen v Česku, ale i v ostatních zemích Evropské unie. Největší otřesy zažila Francie, kde se prezident Emmanuel Macron rozhodl pro vyhlášení předčasných voleb. “Jde to hodnotit dvojím způsobem. Buď se pomátl, nebo je to geniální tah,” hodnotí kroky prezidenta novináři Kateřina Šafaříková a Ondřej Houska, kteří se dlouhodobě věnují EU.
"Čím déle to trvá, tím bolestivější to je," říká zpravodajka ČT Darja Stomatová ke dvěma a půl roku trvání války na Ukrajině. Pohled na to, že si místní zvykli na válku, je podle ní mylný. "Jen se s tím naučili žít," říká po návratu z Charkova. Proč vnímá současnou situaci v Doněcké oblasti jako vážnou? A co hrozí po proražení obranných linií Ukrajinců, pokud se postup Rusů nepodaří zastavit?
"Když Rusové prohlásí, že získali nějaké město, Ukrajinci často čekají i několik dní, než to potvrdí. Je to prý proto, že nevědí, jestli se jim třeba nepodaří místo získat zpátky," říká zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Podle ní se také nemluví o tom, jak závažná je situace po proražení obrany u města Očeratyne v Doněcké oblasti. "Průnik může způsobit něco mnohem vážnějšího," varuje.
"Nejvíc mě zaujalo, jak byli vzdělaní lidé schopni naprosto uvěřit člověku, který proti nim měl naprosto chabé vzdělání, jelikož byl vyučeným kuchařem," říká k případu gurua Richarda Šiffera a Kutnohorské sekty novinář Antonín Viktora, který je spoluatorem podcastu Stoupenci. Jak je možné, že někomu takovému lidé uvěřili? Čím Šiffer svým stoupencům vyhrožoval a co vše museli v sektě podstoupit?
"Věřili, že je Bůh a má naprostou kontrolu nad jejich životem. Byli přesvědčeni, že když neposlechnou jakýkoliv jeho příkaz, čekají je, možná i jejich blízké, hrozná muka. V tom ti lidé opravdu žili," říká o následovnících Richarda Šiffera a kutnohorské sekty spoluautor podcastu Stoupenci Antonín Viktora. Sám guru prý nejspíš věřil, že má nadpřirozenou moc. "Možná tomu sám podlehl," tvrdí novinář.
"Do europarlamentu posíláme zdivočelé hlasy. Těžko odhadovat, jak budou fungovat, ale u řady už teď víme, že fungovat nebudou. Vliv Česka tak bude menší, než byl," varuje reportérka Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková. Největší "propad" vidí novinář HN Ondřej Houska u ANO. "Průměrná kvalita jejich europoslance teď šla výrazně dolů," dodává k výsledkům evropských voleb. Jak změní Česko a Evropu?
Podle reportérky Aktuálně.cz Kateřiny Šafaříkové jsme do Bruselu poslali "zdivočelé" hlasy. "U řady z nich víme, že nebudou fungovat. Vliv Česka bude menší, než byl," tvrdí novinářka. "Když současná vládní koalice není schopna zvítězit ani v eurovolbách, jak si představuje vítězství v těch parlamentních," hodnotí propad vládních stran ve volbách do Evropského parlamentu novinář HN Ondřej Houska.
"Vypadá to na masovou destrukci obytných částí. Dopady vojenské operace jsou strašlivé a kolegové z organizací na místě popisují situaci v nemocnicích jako apokalyptickou," říká šéf organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, který kvůli snaze o zprostředkování pomoci lidem v Gaze čelí kritice. Proč snaha pomáhat vzbuzuje nenávistné reakce? A jak složité je to v místech omráčených válkou?
"Izrael při vojenské operaci chtě nechtě páchá velké zlo na civilistech v Gaze. Za těch osm měsíců je zjevné, že obstruuje humanitární pomoc, a část lidí, kteří tam operují, vnímá Palestince jako viníky všeho," říká šéf organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Český postoj vůči konfliktu považuje za extrémní a kritiku pomoci lidem v Gaze nechápe. "Některé emotivní výlevy jsou trochu trapné," dodává.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně vyhrožuje útoky na země západní Evropy. Podle novináře Ondřeje Soukupa z Českého rozhlasu jsou obavy legitimní, "Prezident Putin nedávno na tiskové konferenci prohlásil, že Kreml zvažuje útoky na citlivé cíle v západních zemích, a to není legrace. Beru to velmi vážně," říká.
Filatelista David Kopřiva stál v roce 2016 u vyjednávání prodeje modrého mauritia. Obchod s legendární známkou podle něj byla neopakovatelná příležitost. "Majitelům ten příběh dodává nesmrtelnost. Je to takový význam, jako má Mona Lisa. Bylo to těžké, ale nakonec jsme na to přistoupili," komentuje Kopřiva odkup známky za asi 80 milionů korun.
Všichni Ukrajinci starší 17 let musí být zaregistrováni k vojenské službě, napsal ve středu deník Ukrajinska pravda. Podle redaktora zahraniční redakce Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa jde ale spíše o symbolické než praktické opatření, "Neznamená to, že by měli být povoláváni. Je to spíš snaha udělat pořádek v systému registrací a zjistit informace, které vojenské správy doteď neměly," říká Soukup
Strojvedoucí projel návěst "stůj" a expres RegioJetu se čelně srazil s nákladním vlakem. To je bezprostřední příčina nehody, při které ve středu v noci zemřeli čtyři lidé. Vyšetřování ale pokračuje. Odhalit je třeba, zda systémy strojvedoucího na hrozící srážku dostatečně upozornily. "O tom bude v dalších týdnech ještě velká diskuse," říká reportér Hospodářských novin Jan Beránek.
"Máme technologie na to, jak vyrábět krásné a chytré děti. Že je to podle někoho hrozba? Nechápu proč. Jednou nám to bude umožňovat likvidovat genetické nemoci nebo krátkozrakost," myslí si evoluční biolog Jan Zrzavý. Jaké může "hrabání se" v lidském genomu přinést rizika a můžeme ho sledovat už dnes? A proč bude pro lidstvo největším průšvihem, že ho bude málo, nikoliv moc?
"Strukturovaná společnost se začne smrskávat. Brzy se zjistí, že vzácná povolání začínají mizet," varuje evoluční biolog Jan Zrzavý. Zatímco se celý svět dlouho bál, že mu může nejvíce uškodit přelidnění, problém prý přinese pravý opak. "Začne to klesat a nastane skutečný průšvih," dodává expert, podle kterého je na vině nejen pokles plodnosti, ale i samotný fakt, že se "vyplatí" mít méně dětí.
"Jednoho krásného dne nebude vůbec nic, zbude jenom ten prostor," myslí si o konci vesmíru bojový pilot a možná první český astronaut Aleš Svoboda. Příležitost podívat se do vesmíru už dostal, ale Česko ji odmítlo. Na další se bude muset připravovat třeba i půl roku. Jak taková příprava vypadá? Co všechno na astronauty ve vesmíru čeká? A jak vypjaté situace zažil jako bojový pilot?
Zvládání stresu, znalost cizích jazyků nebo úspěšnost v dosavadní kariéře. To je podle vojenského pilota a možná prvního českého astronauta Aleše Svobody jen část předpokladů pro to, aby člověk uspěl mezi konkurencí a mohl se ucházet o místo na letu do vesmíru. "Rád bych se podíval na Měsíc, ale spokojím se i s oběžnou dráhou," říká muž, který už jednu šanci na vesmírnou cestu měl.
"Rodiče zbavujeme kompetencí, které tam někde jsou. Je potřeba si na ně posvítit a možná jim s nimi pomoct," říká ředitelka nadace Krok domů Klára Chábová o tom, že se v Česku často do náhradní péče dostávají děti, které by v ní skončit nemusely. S tím souhlasí i Robert Ferenc, který si dětským domovem prošel. Proč se to děje? A jak by mohl stát pomáhat, aby děti mohly zůstat se svými rodiči?
