"O velikost mi nejde. Jde o to, jak si vážím ryb, které ulovím v obtížných revírech nebo tam, kde se vyskytují jen zřídka" říká patnáctiletý rybář a zálesák Matěj Houška o tom, co považuje za největší úspěch. Na sociálních sítích má desítky tisíc fanoušků, kterým radí nejen jak na rybolov, ale i jak obstát v přírodě. "Jsou ale lidi, kteří by neměli u vody co dělat," dodává.
Její film Hranice o uprchlících na polsko-běloruském pomezí vyvolal v Polsku obdivné i silně kritické reakce. A podle některých expertů i samotné polské režisérky Agnieszky Holland se stal tématem předvolební kampaně. "Na začátku někteří pohraničníci uprchlíkům i pomáhali, ale pak přišel rozkaz. Děly se tam strašné věci," popisuje absolventka pražské FAMU.
Film Hranice polské režisérky Agnieszky Holland vyvolal v Polsku tak bouřlivé reakce, že si absolventka pražské FAMU musela pořídit ochranku. Emoce násobila atmosféra před volbami, kdy zaznívala nenávistná hesla v duchu: "Svině sedí v kině." I proto podle režisérky na její podporu někteří diváci před vstupem do sálů protestně chrochtali.
“Měl jsem z toho zavařenou hlavu a vždycky jsem nakonec sám v sobě skončil tím, že to vlastně vůbec není důležitý řešit nebo komunikovat,” říká herec Milan Peroutka, jak se rozhodoval, zda veřejně přizná svou sexuální orientaci. Podle něj je ale důležité, aby o ní otevřeně mluvili právě lidé, u kterých by to nikdo nečekal. Jak vnímá označení queer? A chápe ty, kteří LGBT+ lidem nerozumí?
"Všichni máme nějaké stereotypy a je to logické. Lidé si na základě svých zkušeností prostě dělají určité škatulky, ale já se těch definic bál a nevěděl jsem, jak moc mě to někam zařadí," říká o svém coming outu herec Milan Peroutka. Na to, že je gay, přišel bulvár kvůli tomu, že herec vstoupil do registrovaného partnerství. "Svatby bulvár zajímají a u mě to byl vyšší level," přiznává.
"Pořád platí, že dobrý moderátor musí mít maximální přehled, musí mít schopnost reagovat a musí být v první řadě schopen potlačit svoje ego a netlačit se dopředu," myslí si moderátor Libor Bouček. Za sebou má už desítky odmoderovaných televizních pořadů, sportovních přenosů i galavečerů. Jak zaujmout diváka? Kde je hranice, kterou by už ve svém humoru nepřekročil? A kdy opravdu neměl rád Česko?
"Lidé, kteří podléhají dezinformacím, mají deklarativně strašně rádi Česko. Říkají, že vlastně demonstrují hlavně proto, aby zůstalo zachováno a aby nepodlehlo diktátu - ať už z Bruselu, nebo ze Štrasburku," myslí si moderátor Libor Bouček. Těm, kdo lžím ve veřejném prostoru věří, Bouček podle svých slov rozumí, protože přijímat špatné informace je podle něj velmi složité.
K pochopení současné situace na Blízkém východě je také klíčové si uvědomit, v jakých podmínkách obyvatelé Pásma Gazy žijí, podotýká reportér Hospodářských novin Pavel Novotný. Oblast je vysoce přelidněná, panuje v ní velká míra nezaměstnanosti a lidé často nemají šanci získat kvalitní vzdělání. "Je tam zkrátka všechno, co si umíte představit, špatně," uvádí.
Na Ukrajině podle analytika rizik Vladimíra Votápka stále působí podnikatelské a politické skupiny, které neváhají vydělávat na probíhajícím konfliktu. Země se dle jeho slov stále potýká s výraznou korupcí a není schopná optimálně řídit své zdroje. "Bohužel je tohle prostě pravda," uvádí v rozhovoru.
"Jak Turecko, tak Egypt varovaly izraelskou vládu, že se něco chystá. Asi nevěděly úplně přesně co a že to bude takhle velké," komentuje, co předcházelo útoku Hamásu na Izrael, novinář a redaktor zahraniční redakce Hospodářských novin Pavel Novotný. Porušuje Izrael blokádou Pásma Gazy mezinárodní právo? A jak pravděpodobné je, že je izraelská ofenziva součástí plánu Hamásu, jak na sebe upozornit?
"Každá země, která je rozdělená, je zranitelná. Izrael je nyní rozdělen více, a to nejenom kvůli soudní reformě, ale kvůli další spoustě věcí," komentuje redaktor zahraniční redakce Hospodářských novin Pavel Novotný jeden z důvodů, proč se Hamás rozhodl zaútočit na Izrael právě teď. Podle něj útoku předcházela řada varování, ale lzraelci svoji pozornost bohužel směřovali jinam.
"Největší strach bych měla, kdyby budoucí vláda zapomněla na to, že je vládou všech občanů, a dělala politiku jen pro své voliče," říká k výsledku voleb prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová. Zatím to vypadá, že zemi další čtyři roky znovu povede expremiér Robert Fico. Co to pro Slovensko může znamenat? Zapomněli Slováci, co se za Fica dělo, a podaří se do slovenské politiky zase vrátit slušnost?
"Prezident ani prezidentka Slovenska nerozhodují o vojenské pomoci. Nemohou ji zastavit, dokonce ani v době vlády s pověřením k ní nedávají souhlas," říká slovenská prezidentka Zuzana Čaputová k tvrzení, že se postavila proti posílání vojenské pomoci na Ukrajinu kvůli jednání o nové vládě. Tu pravděpodobně složí strana Směr Roberta Fica společně s Hlasem-SD a Slovenskou národní stranou.
"Slovensko není úplně nenormální. Není nějaký deviant. Jsme tam, kde jsou možná i jiné státy, protože když se podíváte na předvolební průzkumy teď v Česku, není to nic moc," říká bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer k výsledku voleb na Slovensku. Jak moc je slovenská společnost rozdělená a jak číst zastavení vojenské pomoci Ukrajině? Mohou za výsledek voleb předchozí vlády?
"Slovenská společnost je ve stejném stavu jako člověk, kterému se nedaří vztahy a sní, že přijde Bajaja nebo Šípková Růženka - ta pravá. Vsadí do toho všechny emoce, a ono to nevyjde," hodnotí výsledek slovenských voleb, ve kterých zvítězil Směr Roberta Fica, bývalý ministr zahraničí Slovenska Rastislav Káčer. Podle něj to jeho zemi nevyšlo tolikrát, že si nakonec "nabrnkla" ještě většího grázla.
"Fialova vláda si v zahraniční politice vedla skvěle. V domácí politice a v ekonomice to ale na jedničku není. Tam je to takové tři minus," hodnotí dva roky od voleb vládu pětikoalice komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Podle opakovaných průzkumů by v současnosti s přehledem vyhrálo hnutí ANO. V čem je kouzlo Andreje Babiše? A jakou má současná vláda šanci ho za dva roky porazit?
"Petr Fiala jako politik musí být optimistický a musí mluvit o současných problémech a o průšvizích vlády jako o něčem, co neexistuje," říká komentátor Petr Honzejk dva roky od volebního vítězství Spolu a následného vytvoření vlády pětikoalice. Podle něj Fialův optimismus nestojí tak na vodě, jak se zdá. Alespoň to čte z nedávných průzkumů preferencí, kde si vládní strany až tak špatně nevedou.
"Vypadá to, že Ukrajina spoléhá na jeden faktor: My tady krvácíme za vás, proti Rusům jsme to nevzdali a máte povinnost nám pomáhat. Na tomhle ale nemůžete stavět zahraniční politiku," říká bývalý český generální konzul v Petrohradu a analytik rizik Vladimír Votápek. Proč by si měl dát Zelenskyj pozor, aby si Ukrajina nepokazila vztahy s konkrétními zeměmi? A jak postupuje ukrajinská ofenziva?
"Ukrajinci svým útokem vlastně přepisují učebnice vojenství. Silami, které jsou méně početné než ty, které se brání a za pomoci méně kusů těžké techniky překonávají silně opevněné území," říká k ukrajinské ofenzivě bývalý diplomat a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. Podle něj na zásadní úspěch protiútoku ještě čekáme. "A nepochybně se podařit může," vysvětluje expert.
"V případě Česka prezidentské volby dokázaly, že jet ryze populistickou nebo nacionalistickou kampaň není nutná podmínka k tomu, abyste vyhráli," říká k dění ve střední Evropě šéf zahraničního odboru Pražského hradu Jaroslav Zajíček. Není na čase myšlenku visegrádské spolupráce opustit? Je česká zahraniční politika dostatečně jednotná? A co říká na personální změny v hradní administrativě?
