V zasahování strategických cílů byla v posledních dnech úspěšná i ukrajinská armáda. Ta kromě ofenzivy do Kurské oblasti, která podle prezidenta Zelenského donutila ruskou armádu stáhnout 60 tisíc vojáků z ukrajinského území, provedla masivní dronové útoky v Moskevské a Tverské oblasti.
"Je to ještě významnější než kurská bitva. Ukrajina se naučila zasahovat cíle, které jsou od fronty vzdálené více než tisíc kilometrů, a dělá to velice přesně a s minimálním počtem obětí," vysvětluje Procházková. "Soustředí se na cíle, které ovlivní ceny ropy nebo zásobování armády," dodává.
Zásadním faktorem je pro Ukrajince vyhnout se lidským obětem. Vzhledem k aktuálním jednáním je totiž důležité přesvědčit spojence o používání západních dalekonosných zbraních na ruském území. "Západ se samozřejmě bojí velkých obětí mezi ruskými civilisty. Ukrajina musí dokázat, a zatím se jí to celkem daří, že umí dobře mířit, že tam nebudou umírat ruské ženy a děti a nezaplaví to internet," myslí si Procházková, podle které by v opačném případě byla ohrožena další pomoc ze strany Západu.
Právě ta je totiž pro Ukrajince zásadní. Z Moskvy v reakci na ukrajinskou ofenzivu přišla mimo jiné odpověď v podobě vzdušného útoku na město Poltava, při kterém zemřelo přes 50 lidí a více než 270 bylo zraněno.
"S daleko masivnější podporou protivzdušné obrany by se tohle nemuselo stát. Vždy něco prolítne, Ukrajina je velké území, které těžko pokryjete, ale dala by se pokrýt alespoň velká města nebo strategické objekty," poukazuje novinářka na možnosti spojeneckých zemí se na obraně Ukrajiny před vzdušnými útoky podílet.
Ukrajina není na západní solidaritě závislá pouze muničně, ale také finančně. Jednoznačně největší roli hrají Spojené státy, které pomáhají udržet v chodu fungování státu, důchody nebo zdravotní systém. "To všechno měla Ukrajina už dříve v poměrně chatrném stavu, ale válka to strašným způsobem nabourala. USA de facto financují velkou část veřejné správy, pokud by tato pomoc přestala, měli by Ukrajinci i celá Evropa obrovský problém udržet tento stát v chodu," říká Procházková.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:08-04:59 Je ve vrcholné ukrajinské politice dusno? Může obměna vlády ovlivnit fungování země? Mění se postoje vůči vládě od Volodymyra Zelenského? Jak moc sám Zelenskyj zápasí o politickou pověst? A uklidnily se vztahy mezi prezidentem Zelenským a vedením armády?
04:59-11:49 Do jaké míry věděl Západ o "operaci Kursk"? Jak blízko jsou mírová jednání s Ruskem? Na co všechno musí být Zelenskyj v tomto kontextu připraven? Jsou v ruské společnosti nějaké nespokojené tendence? A kam se nyní ubírá politické kormidlo Vladimira Putina?
11:49-17:35 Jak dopadá ukrajinská operace v kurské oblasti na nálady Rusů? Má smysl upínat se ke stanoveným milníkům? Riskoval Kyjev přesunem vojsk do kurské oblasti a stala se kurská oblast ruskou Achillovou patou? Kde bere Ukrajina odvahu pouštět se do přímých útočných operací na území Ruska?
17:35-22:40 Musí Ukrajina počítat s tvrdou odplatou? Lze v následujících týdnech a měsících očekávat další výpady Ukrajinců na ruské území? Ovlivnila operace v Kurské oblasti morálku Ukrajinců? A jak se přelévají ukrajinské nálady?
22:40-27:17 Jsou na mapě Ukrajiny místa, kam nedosahuje pomoc Kyjeva? Jaká mají Ukrajinci po dvou a půl letech války očekávání? Bude spojení s USA stále tak zásadní? A bude Ukrajina někdy svobodná, suverénní, demokratická země?
