Takto vypadá speciální chemická látka, kterou vědci z týmu profesora Josefa Michla a Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd používají jako podklad, na kterém se molekuly samy dokážou požadovaným způsobem rozmístit. Je děrovaná podobně jako cihly, takže se tam molekulární motory mohou krásně dostat. Pokud na molekulární motor nijak nepůsobíme, nic se neděje. Jakmile na destičku posvítíme, molekuly se roztočí. Pootočí se zhruba o 180 stupňů. Pak následuje další ozáření a celý proces se opakuje. Za sestavení molekulárního motoru reagujícího na světlo dostal loni Nobelovu cenu nizozemský chemik Ben Feringa. Díky práci českých vědců se účinky jeho objevu násobí.