reklama

Lidi se neumějí stravovat, zblbnul je potravinářský průmysl, kterému jde ale o byznys

20. 2. 2016 | Diety jsou tu proto, aby na nich vydělali jejich autoři, správné nejsou, říká výživový specialista Petr Fořt. Lidé se podle něj nechají často nalákat na módní trendy stravování, každému ale vyhovuje něco jiného.

Martin VESELOVSKÝ: Výživový expert, který se soustředí zejména na sportovní výživu, Petr Fořt, dobrý den.

Petr FOŘT: Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ: Co je to správná výživa?

Petr FOŘT: Na to vám nedokážu odpovědět, protože to bych byl první. Všichni mí kolegové z celého světa vám budou tvrdit každý něco jiného…

Martin VESELOVSKÝ: Každý bude říkat, že to ví, co to je správná výživa.

Petr FOŘT: No, tak to, to, to jste řekl vy, ne já.

Martin VESELOVSKÝ: Dobře.

Petr FOŘT: Tak to jako, ale nejsem specialista na sportovní výživu jenom. Já už jsem se ponořil do dětské výživy, já jsem se ponořil do obezity.

Martin VESELOVSKÝ: Pane Fořte, já jsem z toho vybral téměř mně nejbližší linku, protože kdybych měl vyprávět, jaké všechny knihy jste napsal a čemu všemu jste se v životě, minimálně v tom profesním věnoval, tak tady budeme sedět půl hodiny jenom u toho výčtu. Proto jsem použil tuhle linku.

Petr FOŘT: Děkuji, děkuji.

Martin VESELOVSKÝ: No, ne, počkejte…

Petr FOŘT: Ano.

Martin VESELOVSKÝ: Kdybych ve vás měl jako naprostý laik získat důvěru, tak bych vlastně chtěl, abyste mi řekl: Ano, správná výživa je, když…

Petr FOŘT: Správná výživa je, když respektuje vaše požadavky, vašeho organizmu, když vás udrží při dobrém zdraví a když vás to, co jíte, nepoškodí. A to je potom správná výživa. Ale není to pro každého totéž a není to, není to totéž pro ženu, není to totéž pro muže, není to totéž pro děti, natož pro batole. Čili v té zdravé výživě nebo správné výživě je spousta kliček nebo spousta období, který jsou kritický, a který vypadají úplně jinak. Takže jinak bude jíst penzista a jinak bude jíst sportovec.

Martin VESELOVSKÝ: Jasně, a jestli tomu úplně správně rozumím, tak ještě ke všemu je největší fígl rozpoznat, jaká je ta správná výživa pro toho jednoho daného člověka.

Petr FOŘT: Asi tak, asi tak, přesně. A proto v podstatě se z té odborné stránky řeší jenom princip. To znamená, řekne se nějaké základní doporučení, nepřejídejte se, jezte pestře, jezte střídmě a tak dále.

Martin VESELOVSKÝ: S tím se dá souhlasit?

Petr FOŘT: Ano, ale to nic neříká konkrétně. Jako z toho si nic nevemete.

Martin VESELOVSKÝ: Ta moje otázka vlastně směřovala k tomu, že, a vy to víte nejlíp jako expert v daných oblastech, že se dá dost obtížně orientovat v těch tunách veškerých doporučení, naprosto zaručených názorů a tak dále. Tak vlastně ta další otázka je, jak se v tom má člověk orientovat a neříkejte mi, že mám používat zdravý rozum.

Petr FOŘT: Tomu se neříká zdravý, tomu se říká selský rozum.

Martin VESELOVSKÝ: Jsem si vždycky myslel, že selský je ten zdravý…

Petr FOŘT: No, právě, no, není tomu tak. Ono je to složitější. Tam jde o to, že zmatek v tom dělají, názorový zmatek veřejnosti v tom dělají právě odborníci a odborníci, aby ten zmatek byl menší, tak vydávají ona klišé, ale samozřejmě, protože výživa je jedna ze čtyř oblastí, o které se mluví neustále, tak v podstatě musíte se prezentovat, jako odborník se musíte prezentovat nějakým názorem. A když se budete prezentovat názorem, který je odlišný od toho názoru všeobjímajícího, tak tím vyniknete. A proto vzniká spousta, spousta redukčních diet, která je každá jiná, ale přitom mohou mít jeden společný základ. A tohle to je například problém, který se nyní v médiích diskutuje a to je problém, která redukční dieta je nejlepší, proto jsem napsal tu knížku. Žádná redukční dieta není správná, protože vždycky se jedná o dočasný režim specifický úpravy stravy, který nějak někdy skončí a v tu chvíli, jak skončí, tak ten člověk udělá co? On se už na konci té redukční diety těší na to, že to skončí.

Martin VESELOVSKÝ: Já jsem nikdy žádnou dietu nedržel, takže vám budu věřit, že se člověk takhle chová při tom i pak.

Petr FOŘT: To mi věřte, protože můžu se pochlubit tím, že za posledních pět let mně prošlo rukama deset tisíc lidí, deset tisíc lidí trpících špatnou výživou a nadváhou a tak dále.

Martin VESELOVSKÝ: Kromě mnoha jiných věcí tohle, co jste mi teď popsal, protože vy pracujete jako konzultant, jako poradce prostě v poradnách.

Petr FOŘT: No, no, no.

Martin VESELOVSKÝ: Vy se prostě potkáváte s lidmi a vy velice nablízko poznáváte jejich stravovací návyky, to, čeho jsou ochotni nebo schopni, nebo nejsou a tak dále, mě vlastně zajímalo, jaké to je zjištění? Jaký jsme v tom?

Petr FOŘT: Když tady, tady se to nestříhá! Já bych nerad někoho obvinil, že, že je takový to, co kvičí v tom…, po tý stránce stravovací. Rozumíte? Protože lidi se chovají velmi nevhodně, slušně řečeno, ke své stravě, nebo mají k tomu buď laxní přístup nebo úplně laický, nebo je jim to, čili je jim to jedno, anebo propadnou úplné, úplnému extrému a nechají se nalákat, to je něco jako ve víře, nechají se nalákat třeba na veganství, na paleo dietu, to teďka hrozně frčí, budeme se chovat jako naši prapředci, no, tak to, už to tak někdy vypadá, ale ten, to není cíl. Cíl je najít si vlastní optimum. A to vám někdo musí říct, to vám někdo musí poradit, pokud nejste schopen takzvaného intuitivního stravování.

Martin VESELOVSKÝ: Já jsem měl pocit, že tohle, tomu se taky, mám pocit, říká, jakože poslouchejte to, co vaše tělo chce a ono to bude v pořádku.

Petr FOŘT: Tak.

Martin VESELOVSKÝ: A to nemá každý?

Petr FOŘT: To mají malé děti, než jim to zkazí hromadné stravování.

Martin VESELOVSKÝ: Hm, hm.

Petr FOŘT: Malé dítě vám odmítne třeba i prs od matky, když ta matka se špatně stravuje, nebo udělá nějakou dietní chybu, jak se tomu říká, že jo a to je ten instinkt. To udělají zvířata, ty neztrácejí instinkt, ale jakmile už mimochodem třeba pes domácí, ten už ten instinkt ztratil. Ten se chová jako jeho páníček. Prostě úplně zblbnul z té nabídky a začal i trpět vlastně stejnými chorobami jako jeho páníček.

Martin VESELOVSKÝ: Takže my jsme vlastně taky zblbli?

Petr FOŘT: No, totálně, totálně, ale my jsme zblbli cíleně proti své vůli a cíleně, tím myslím, že tím, který nás zblbnul, je vlastně potravinářský průmysl, protože tomu je jedno co, jaké je vaše zdraví, tomu jde hlavně o byznys.

Martin VESELOVSKÝ: Tak, teď to pojďme chvilku strukturovat, protože teď jsme urazili velký, velký kus od novorozence až po potravinářský byznys.

Petr FOŘT: Ano.

Martin VESELOVSKÝ: Použil jste slovo "víra".

Petr FOŘT: Ano.

Martin VESELOVSKÝ: Není to, o čem se tady bavíme, o dietách, o tom, jak lidé chtějí hubnout, jak se chtějí zdravě stravovat a jak chtějí najít ten správný recept pro sebe nebo možná univerzální, není to prostě svého druhu víra? Není potřeba mít nějakou víru v to, že to funguje?

Petr FOŘT: Ano, ano, pokud něčemu nevěříte, pokud nevěříte tomu, co děláte, tak je to špatně. Tak to děláte jenom z donucení nebo proto, že se to tak dělá. Jinými slovy, když se budu chovat tak, jak mi doporučuje takové to všeobecné doporučení, budu jíst střídmě, zdravě, což nevím, co to je, budu jíst v podstatě pestře, jak se říká, čili ze z toho spotřebního koše všechny ty jednotlivý složky, tak se budu chovat jako, trošku jako ovce výživová. Budu prostě respektovat ten všeobecnej názor, ten odbornej. Ale proto, že cítím, že mi třeba některá ta složka té potravy toho spotřebního koše nedělá dobře, mám nějaký problémy s trávením a tak dále, tak budu pátrat po tom, kde je problém a případně tu potravinu jako vyřadím. A to potom se dostaneme do takových těch extrémů, že budu jíst jenom syrovou stravu, nebo budu jíst jenom jako ten prapředek samý maso, samý maso, zelenina, ovoce.

Martin VESELOVSKÝ: A pardon, ale někomu to může vyhovovat. Někomu může vyhovovat, že bude vegan, někoho…, někdo bude jíst jenom raw stravu a bude mu to vyhovovat. Nebo to tak není?

Petr FOŘT: Otázka je, jako po jaký stránce mu to bude vyhovovat? Jestli po zdravotní nebo po mentální, protože ti lidé, kteří se uchylují k alternativním výživovým směrům, tak jsou většinou k tomu motivováni eticky nebo filosoficky. Prostě já nebudu jíst zvířata, protože zvířata tím, že je chováme v nevhodných podmínkách, tak trpí a tak dále a já nechci jíst mrtvolky a podobně.

Martin VESELOVSKÝ: Chápu a ten problém, který popisujete, teda ten postup nebo ten přístup, který popisujete, to je problém?

Petr FOŘT: Problém, problém ne. To je, dobře, problém, problém to bude, když vám to nebude příslušet, když vy se stanete veganem, ačkoli budete typologicky, metabolicky úplně někde jinde. Když budete kulturista, to je extrém, tak těžko budete ráno snídat zeleninové smoothie, čemu já říkám žabinec a, ale to není nic proti ničemu, a když budete jíst místo, místo masa, já nevím, zeleninu, mrkev nebo takhle. Jinými slovy, budou vám chybět živiny, který vy potřebujete k tomu, abyste se dostal do toho stavu, který vy jste si položil za cíl. Čili vy chcete mít obrovský svaly a ty svaly neuděláte ze sena.

Martin VESELOVSKÝ: Hm. Tomu rozumím. Vy jste říkal, nevíte, řekl jste jíst zdravě, což nevím, teď cituji vás: "Nevím, co to znamená." Vy neznáte definici toho, co je zdravě?

Petr FOŘT: Vždyť jsem vám to říkal, zdravě je to, aby vám to to zdraví nepoškodilo a jestliže pro vás, jestliže vám nebude vadit třeba ta nyní proklínaná pšenice kvůli lepku, tak jestli vám to nebude vadit? Jestli nebudete mít celiakii, jestliže nebudete mít potravinovou intoleranci nebo intoleranci na lepek, tak pak si to můžete klidně jíst. Ale stejně zase to složení té potraviny je zcela zásadní pro to, aby vám dopravila do těla to, co to tělo potřebuje a to se strašně špatně odhaduje, protože všechno, ty normy takzvaný potravinový, který někdo někdy stanovil, tak byly dělaný v podstatě odhadem, protože na lidech se nedá dělat experiment, co se stane, když budou tři generace po sobě nejíst bílkoviny a kolik, jak teda určíme, kolik bílkovin máme dostat a kolik má dostat ten kojenec a kolik má dostat dospělák a sportovec a tak dále. A pak se dělají průběžné studie, které na jedné straně prohlásí: Příjem proteinů těl bílkovin v současné populaci je nadhodnocený. Přijde druhá studie a ta tvrdí, že nadhodnocený je příjem sacharidů, čili cukrů, čili škrobů, obilovin a prohlásí: Toho je moc. Cukr je jed, obiloviny jsou zdrojem sacharidů, čili když se rozštípou, tak je z toho cukr a to je špatně.

Martin VESELOVSKÝ: Podle toho se upraví normy.

Petr FOŘT: Zatím ne. To je právě to, že to, ten výsledek se nedostavil, nebo dostavil, ale ty výsledky jsou diametrálně rozdílný. Jedna skupina vědců tvrdí, že musíte jíst 20 % bílkovin, což je imaginární číslo a že musíte hodně omezovat sacharidy a hlavně tuky nesmíte jíst moc. Přijde druhá skupina a ta tvrdí: Musíte jíst 20 % bílkovin, 50 až 60 % tuků a jenom málo sacharidů.

Martin VESELOVSKÝ: Už to, už to chápu.

Petr FOŘT: A je hotovo, a je hotovo.

Martin VESELOVSKÝ: No, a když bychom se vrátili k dietám, tak nemělo by prostě v tom podtitulu "K čemu jsou diety" být také, neměla by tam být ta odpověď jako: K ničemu, nebo jsou špatně? Možná se pletu, možná k něčemu jsou.

Petr FOŘT: No, tak já jsem to tam původně chtěl, ale v tom případě by ta knížka ztrácela na významu.

Martin VESELOVSKÝ: Že byste si odpovídal rovnou na té úvodní stránce?

Petr FOŘT: No, tak tu nekupujte, to jako k ničemu to není. Ale pozor, tam je to rozebraný jako docela, docela natvrdo. Já jsem nikoho nešetřil, respektive nešetřil jsem autory těch redukčních diet a hlavně, hlavně je to o tom, že se snažím zabránit tomu, aby lidi slepě následovali nějakýho výživovýho guru, kterej v tuhle chvíli prohlásí někde v televizi, že jediný řešení je, když budete jíst jenom syrovou stravu.

Martin VESELOVSKÝ: Jenom poznámka, vy jste pro mnoho lidí výživový guru, který teď v televizi prohlašuje: Diety jsou úplně k ničemu.

Petr FOŘT: Nejsou k ničemu. Víte, k čemu jsou? No a teď se budete divit. No, proto, aby na nich vydělávali jejich autoři. Takže redukční dieta je dvojího typu - komerční, to je ta, která, kterou někdo vyrobí na základě nějakýho paradigmatu. To znamená, že splácá dohromady nějakej sojovej protein, kdesi cosi, že jo a podobně a z toho si dělá teď ty redukční koktejly a držíte to třeba dva nebo tři měsíce a modlíte se, abyste zhubnul. A potom jsou redukční diety, které trvají třeba tři měsíce, ale ty si vaříte sám, a pak jsou, pak už to nejsou redukční diety v případě, kdy to trvá rok, protože pak už je to výživový styl, rozumíte?

Martin VESELOVSKÝ: Ano.

Petr FOŘT: Čili vy si upravíte nějakým způsobem tu svojí výživu, ale pokud je váš cíl zhubnout, tak je to redukční dieta. Ale ono je to vlastně jako bye produkt. Když si uděláte svůj program výživy a stanovíte si nějakou alternativní verzi, tak to, že zhubnete jako třeba u vitariánů, ti zhubnou všichni, začnou…

Martin VESELOVSKÝ: To je prostě vedlejší efekt.

Petr FOŘT: Tak, tak.

Martin VESELOVSKÝ: Tak ještě, ještě jinak z druhé strany, čistě hypoteticky, kdybych třeba přišel za vámi a řekl: "Pane Fořte, hrozně rád bych zhubnul deset kilo a úplně nejradši bych byl, kdyby na konci toho, kdy budu hubnout těch deset kilo, se mi to nevrátilo." Tak co byste mi řekl?

Petr FOŘT: Tak. Já bych vás podrobil křížovému výslechu, případně bych vás poslal ke kolegům, genetikům. Ti by vám udělali genetickou analýzu. Řekli by vám: Tak vy jste, pane, predisponovaný k tomu, že dostanete diabetes." A protože diabetik musí dodržovat jakousi, i preventivně musí respektovat nějaký omezení sacharidů a kdesi cosi a tak, tak vám řeknu: Tak, dělejte to takhle. Když nebudete mít genetickou analýzu, tak vás tím křížovým výslechem dostanu až tam, kde vás chci mít, to zjistím vlastně metabolickej typ váš. Ten je založenej na tom, na genech, to je jedna věc a druhá věc je, i na tom, v jakým jste věku, pohlaví a tak dále, jak budete reagovat na tu stravu, tomu se říká metabolická typologie. To je program, který je starej 20 let, ale já jsem ho vyšperkoval trochu, až dost a vlastně vy byste mně vypadl potom z tý analýzy naprosto průzračnej po stránce výživové, takže bych vám napsal jídelníček, nebo já to nedělám, ale ten můj podřízenej by napsal jídelníček, kterej by odpovídal vašemu metabolickému typu. A vy byste samozřejmě, ještě vás respektuju, když mi řeknete, že v životě nebudete jíst žádnou rybu…

Martin VESELOVSKÝ: Tak to nějakým způsobem do toho…

Petr FOŘT: Tak to musím zakomponovat.

Martin VESELOVSKÝ: Já se moc omlouvám, ale v čem se, teď vy jste mi popsal prostě nějaký postup. Tak v čem se tohle, co jste mi popsal, liší od toho, co vy v té knížce jako tepete a napadáte? Jak se to liší? V čem je rozdíl od 35 jiných lidí, kteří by tady seděli a říkali mi: Jasně přijdete, já si vás prostě proklepnu, udělám si nějaký váš obrázek, prostě možná použiju nějakou typologii a na konci prostě bude jídelníček, který, když budete dodržovat, tak zhubnete 10 kilo a bude to všechno skvělý.

Petr FOŘT: A budete ho dodržovat celej život.

Martin VESELOVSKÝ: To říkáte vy, nebo někdo to říká?

Petr FOŘT: Já.

Martin VESELOVSKÝ: To říkáte vy?

Petr FOŘT: No, no, no. To není o tom, že bych vám řekl: Tohle budeš držet dva měsíce a zhubneš 10 kilo a už nebude žádnej jojo efekt. Ne, já vám, já vám řeknu: Tohle to musíte dodržovat celý život, protože je to, to reflektuje vaši přirozenost, vaše geny a případně i ty vaše cíle. Když mi řeknete, že chcete přibrat 10 kilo, je to zase o něčem jiným. No… To je jasný, ne?

Martin VESELOVSKÝ: To chápu. Vy jste takový posel špatných zpráv, protože ta dobrá zpráva pro mě by byla: Stačí, když tohle to budete dodržovat 14 dní a pak to bude paráda, bude to tak, jak vy chcete a vy naopak říkáte: Tady máte ten jídelníček a do konce života už nesmíte jinak.

Petr FOŘT: Principielně. Ten jídelníček je vždycky jenom jako návod.

Martin VESELOVSKÝ: Aha.

Petr FOŘT: Tam nejde o to, to je, to je model. Tam nejde o to, že jako…

Martin VESELOVSKÝ: Že to rozepíšete do konce života. Já vím, já jsem to pochopil, i když to by bylo zajímavý ten…

Petr FOŘT: To by bylo zajímavý, ono, ale pozor! Ono to v podstatě tak je, rozumíte. Když jsem mluvil o nějaký pestrý stravě, tak co je pestrost? Tam jde o to, že musíte využívat, že musíte vlastně dělat rotační dietu, se tomu říká, musíte furt točit vlastně ty optimální živiny nebo ty optimální potraviny, který vám vyhovujou. Proč byste měl experimentovat s něčím, co vám nevyhovuje? Čili vlastně budete mít omezenej sortiment. To není, pestrost neznamená, že ráno začnete, já nevím, banánama a večer skončíte žraločíma ploutvičkama, nebo já nevím!

Martin VESELOVSKÝ: Ještě jeden úhel pohledu bych od vás chtěl slyšet, a to je, jestli laik, když se prostě podívá na tu nepřebernou nabídku diet a veškerých doporučení a prostě plánů a tak dále, tak jestli na první pohled má šanci rozpoznat, že ten někdo prostě kecá, nebo je podvodník, nebo že to prostě nebude fungovat, protože to je příliš univerzální a dalo by se to napasovat na kohokoli?

Petr FOŘT: Tak, no, jo, no, to jo, to jsou, to…

Martin VESELOVSKÝ: Dá se to poznat? Poznáte to vy?

Petr FOŘT: Ano, takovýhle, jo.

Martin VESELOVSKÝ: A podle čeho to poznáte?

Petr FOŘT: No, protože je to, jak bych to řekl, alibistický, opatrný, konvenuje to s těma konvencema, s těma, aby, nedej Bože, ten autor nepřekročil jakýsi tabu, aby se nedostal do extrémů, aby nenutil lidi jíst nějak mimořádně, aby ti lidi a aby ti lidi to měli jednoduchý k pochopení, protože, ono se těžko lidem vysvětluje ten princip nějaký speciální stravy, kdežto když tam napíšete: Ráno vstaneš a dáš si ovesnou kaši s mlékem, protože je mléko zdravé a tak dále a teď to budeš dělat každej druhej den, protože ten lichej den si tam dáš, já nevím, třeba šunku s vejcem, tam jde o to, že existuje jakejsi žebříček redukčních diet, světovej a ty redukční diety vždy někdo sestaví, a pak je někdo posuzuje. Dost často vlastně to bejvaj ti samí lidé. Takže on si schválí to, co, jinými slovy, ale dělaj to třeba i odborné společnosti, především nějací "Amíci", kteří mají ty svoje nutriční společnosti lékařský, kteří zhodnotili nedávno redukční diety a samozřejmě, že jim vyšla nejlepší dieta americký dietetický společnosti, která to postavila jako prevenci kardiovaskulárních onemocnění, čili cholesterolu a hypertenze. No, ale ta, ta dieta je vlastně naprosto obecná, čili hlavně nejez moc, moc uzenin, moc soli, vyhni se, vyhni se živočišným tukům, to je furt dokola, přitom to není pravda! Ale protože to se točíme pořád dokolečka jako na začátku o byznyse. Bavíme se o byznyse, protože tu potravinu někdo musí vyrobit. Produkce pšenice, kukuřice, rýže, to jsou tři hlavní komodity celosvětový, který jsou, to jsou strategický suroviny a ten producent tý strategický suroviny tlačí na to, aby se to prodalo, aby prodal svojí produkci. Další věc je, když se, když se ti tvůrci té diety preventivně působící proti kardiovaskulárním onemocněním, když si dovolil napsat, že je potřeba snížit příjem soli a že to udělá tak jako ve Velké Británii, že se nařídí pekařům, aby snížili solení chleba a pečiva.

Martin VESELOVSKÝ: Tak ta reakce byla jaká?

Petr FOŘT: Tak ta reakce byla taková, že si ten producent tý soli zadal studii, která, samozřejmě jak jinak, zjistila, že to není až tak jednoduché, že vysoký příjem soli nesouvisí přímo s vysokým rizikem…

Martin VESELOVSKÝ: To jsme u jaksi správnosti a vůbec smysluplnosti vědeckých studií, které jsou takto ad hoc zadávány.

Petr FOŘT: Ano, ano.

Martin VESELOVSKÝ: Tak vlastně mě zajímá jenom jedna poslední věc, jestli, jestli to, co vy nazýváte byznysem, to, co bezesporu asi je v zájmu potravinářských firem, které vyrábějí potraviny a tak dále, jestli se dá nějak přetlačit, jestli se v tom dá nějakým způsobem vykličkovat tak, aby člověk nebyl úplně v zajetí toho, jak chodí ten byznys?

Petr FOŘT: Tak a to je přesně můj životní cíl. On už teda je jako docela blízko, ale je to o tom, myslím teda věkově, nikoli toho, že bych ho dosáhl…

Martin VESELOVSKÝ: Chápu.

Petr FOŘT: A je to o tom, že musíme rozšířit povědomí veřejnosti, jak se chovat k reklamám na potraviny, to je jedna věc, musíme veřejnost naučit, co je správná potravina, musíme to učit děti od mateřský školy, a protože děti choděj domů většinou, tak po škole, tak to musíme naučit rodiče. Rodiče na to nemůžou kašlat, rodiče musej respektovat to, co to dítě jí v té školní jídelně. Radši se nebudeme o tom rozšiřovat a musí na to navázat ale tím, že o to lépe bude, bude mít lepší večeři. A když nebude snídat, nic se neděje, protože stres je zabiják a žaludeční vředy, když jíte, když jste ve stresu, tak mu dám dobrou svačinu. Čili nesmím to flákat. Bohužel lidi nemají čas, seděj u televize, u počítače, nevařej, kupujou polotovary, kupujou hotový jídla a skončej přesně, jako skončila celá americká populace takováhle!

Martin VESELOVSKÝ: A touhle apokalyptickou předpovědí, náš rozhovor, pane Fořte, ukončíme. Děkuju pěkně za vysvětlení, i za rozhovor.

Petr FOŘT: Ano.

Martin VESELOVSKÝ: Na shledanou.

Petr FOŘT: Na shledanou.

Související: Rozhovory DVTV ke stažení do mobilu. Vyzkoušejte audio podcast >

 

DOPORUČUJEME

reklama

DVTV