Kožíšek: Normální chlap si nechá občas vypálit chlupy v uších, u břitvy někdy teče krev

Doba metrosexuálů je za námi, ale přece jenom chlapi chtějí o sebe dbát a cítit se dobře. My chceme, aby si to užili, říká majitel pánského holičství Tomáš Kožíšek. Ve svém podniku zaměstnává pouze pánský personál. Tvrdí, že v přítomnosti ženy se z chlapů stanou lovci a tolik se neuvolní.

Martin VESELOVSKÝ: Tomáš Kožíšek, majitel pánského holičství, dobrý den.

Tomáš KOŽÍŠEK: Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ: To, co vám teď přečtu, je citace z vaší webové stránky, vy tam píšete: "Místo, kde se setkávají opravdoví chlapi, kteří si chtějí užít dokonalou péči o svůj zevnějšek." Na první dobrou, není to protimluv? Nejsou opravdoví chlapi ti, kteří tak trošku kašlou na svůj zevnějšek?

Tomáš KOŽÍŠEK: Myslíte? Já bych neřekl teda.

Martin VESELOVSKÝ: Já nevím. Vlastně mě to na první dobrou napadlo.

Tomáš KOŽÍŠEK: Tak to by nemělo teda, to je asi něco špatně. Já nevím, jestli u vás nebo na našich webovejch stránkách.

Martin VESELOVSKÝ: Jo to taky nevím. Jaká je vaše zkušenost?

Tomáš KOŽÍŠEK: No právě taková, že dneska ty chlapi už jako mají tu potřebu se sebou něco dělat, jako vypadat dobře, starat se o sebe, ale ne nijak přehnaně, jako nemyslím si, že ta doba těch metrosexuálů už je taky za náma, ale přece jenom něco z toho zůstalo, že ty chlapi chtěj jakoby o sebe, o sebe dbát a vypadat a cejtit se dobře. A my tu službu jakoby nabízíme tak, aby si to i užili, což jako je pro nás důležitý, jo. Dřív to bylo tak, že se stříhali doma sami nebo manželky je stříhaly samy doma anebo odběhli k holiči prostě narychlo, během deseti minut si nechali strojkem objet hlavu, ale my nabízíme to, aby to byl trošku zážitek, aby to bylo příjemný, seděli v příjemným prostředí mezi chlapama, mezi sebou, ta komunikace, konverzace byla prostě uzpůsobená tomu a celý to prostředí, tak to je…

Martin VESELOVSKÝ: To je ještě důležitá věc, mezi chlapama?

Tomáš KOŽÍŠEK: No, mezi chlapama, no.

Martin VESELOVSKÝ: U vás v holičství prostě ženy neobsluhují nebo ženy nejsou ty holičky.

Tomáš KOŽÍŠEK: Neobsluhujou ženy a neobsluhujeme ženy.

Martin VESELOVSKÝ: Jasně. A proč ne, proč neobsluhují ženy?

Tomáš KOŽÍŠEK: Víte co, je to, je to, je to záměr a hlavně proto, že ten, ten mužskej kolektiv, možná to znáte třeba z pánský šatny po fotbale nebo prostě když jdete, jdete s klukama na pivo a holku tam taky nevezmete, protože v okamžiku, kdy tam vezmete nějakou ženu, tak z těch kluků a z těch mužů už nejsou jakoby kámoši, který si jakoby řeknou všechno, ale stanou se z nich lovci a už jsou úplně jiný jako. Vidím to tady stejným způsobem, když prostě sem přijde nějaká žena, byť koupit voucher, tak ten, ty chlapi najednou…

Martin VESELOVSKÝ: Se to jinak vyladí najednou.

Tomáš KOŽÍŠEK: Ano, přesně tak. A najednou koukaj, co to sem přišlo, koukaj na ní a už je to úplně něco jinýho.

Martin VESELOVSKÝ: Tak to chápu. A potom když jste říkal, že už ta doba metrosexuálů je pryč, tak kde je ta hranice mezi, já jenom proč se na to ptám, já jsem dělal si průzkum mezi svými kamarády a známými, prostě nikdo nechodí k holiči se nechat holit, nevím proč to tak je, ale tak mě zajímá, kde je ta hranice mezi tím metrosexuálem a mezi tím chlapem, který je prostě, jenom jako přirozeně se prostě o sebe chce starat a chce prostě dobře vypadat?

Tomáš KOŽÍŠEK: Tak já si myslím, že metrosexuál už je jakoby extrém, kterej, kterej to, kterej sám sebe řeší až příliš, jo. A ten normální chlap prostě jednou za měsíc dojde k tomu holiči, nechá si, nechá si upravit obočí, vypálit chlupy v uších, v nose, zaholit kontury anebo upravit vousy, upravit ten účes. Metrosexuál, ten už to potřebuje každodenní…

Martin VESELOVSKÝ: Ten tak třikrát týdně.

Tomáš KOŽÍŠEK: No, každodenní péči prostě a věnuje tomu strašně moc.

Martin VESELOVSKÝ: Vy jste řekl zajímavou věc a možná se k tomu ještě dostaneme, vypálit chlupy v uších?

Tomáš KOŽÍŠEK: Vypálit chlupy v uších, no. Jako víte co, vypadá to tak divně, jo, ale zase to máme prostě dokázaný v tom, že je to podprahově detail a všechno, ten chlap, když od nás odchází, tak má upravený obočí, my mu zastřihneme obočí, vytrháme mu nebo vystřiháme mu chlupy v uších, v nose, v uších mu vypálíme ty chlupy a je to, je to to, co třeba chlap si toho normálně nevšimne, ale žena si toho všimne vždycky. Ten chlap když přijde domů, tak ta žena když se na něj podívá, tak řekne, ježíš, ty vypadáš, ty vypadáš nějak dobře, jako jo, protože ten celkovej, on nemá pocit, že by se sebou udělal něco, nějakou kosmetiku, plastiku, ale tohle to je podprahovej detail, kterej ta žena vnímá a většinou je to tak, že ta žena mu řekne, vypadáš dobře. A kterýmu chlapovi by neudělalo jakoby dobře, když mu tohle to řekne žena, že jo?

Martin VESELOVSKÝ: Takže vlastně to celý, o čem se tady bavíme a budeme bavit, je kvůli ženským.

Tomáš KOŽÍŠEK: Samozřejmě. Veškerej mužskej život se nebo celej svět se točí kolem žen, byť si to nikdo nepřizná, ale je to tak.

Martin VESELOVSKÝ: Pro mě, a to já přiznám, že jsem v té vaší oblasti úplný laik, tak pro mě z toho vlastně nejvíc vyčuhuje holení břitvou, protože to je pro mě ten, vedle teda vypalování chlupů v uších, tak to je pro mě jako nejvíc neobvyklá věc, protože to jsem vlastně já osobně nikdy nezažil, nikdy mě nikdo, ani já sám jsem se neholil břitvou, tak mě zajímá, jako co je ten hlavní fígl na tom holit dobře břitvou?

Tomáš KOŽÍŠEK: Já si myslím, že to není jako žádnej fígl. To je klasická služba a je to řemeslo, který tady historicky vždycky bylo, jako první, kdo chodil jakoby o sebe pečovat, tak byli chlapi. První byly holičství a pak teprve byly dámský kadeřnictví, protože historicky a v historii to bylo tak, že reprezentant tý rodiny byl vždycky ten chlap. Ten chodil do práce a staral se o tu rodinu a reprezentoval tu rodinu, takže on chodil k holiči, jednou za tejden si prostě došel před tím, než šel do kostela s rodinou, tak si došel k holiči jako. Ty dámský kadeřnictví vznikly až potom, že jo.

Martin VESELOVSKÝ: Já se vlastně ptám na to, jako jednorázovým strojkem nebo elektrickým strojkem, prostě tím se umí oholit každý jako bez nějakých krvavých excesů, ale ta břitva, to je prostě, jako to je potenciálně nebezpečný nástroj. Tím se sám sebe oholit, jako já bych to neuměl.

Tomáš KOŽÍŠEK: Ale uměl. Uměl, dokázal byste to. Je to, prostě máme tady výpadek dvacetiletej, všude ve světě to bylo. Když byste šel v Anglii nebo v Turecku nebo kdekoliv ve světě a navštívil jste, byste Barber shop, tak s touhle tou službou se setkáte, ta kontinuita tam vždycky byla. My bohužel tady jsme nějakejch 25 let se tomu vůbec nevěnovali, protože jednak po druhý světový válce nebo po převratu za komunistů, tak se to tady jakoby zrušilo, znárodnily se, udělaly se družstva a ten, ten kult už nebyl takovej jakoby dbát o sebe a takže to pomalu umíralo, no a po revoluci samozřejmě jsme všichni chtěli bejt kreativní kadeřníci a dělat jenom dámský a podobně, tak stříhat a holit chlapy, to nebyl žádnej byznys, že jo, protože to bylo za pár korun a nebylo to o ničem, takže, a způsobili jsme si to samozřejmě my holiči taky sami, že jsme tvrdili, že se holit nesmí jako, hygiena to zakázala, Evropská unie a podobně.

Martin VESELOVSKÝ: A to už není? Může se holit břitvou?

Tomáš KOŽÍŠEK: Může. No to nebylo zakázaný nikdy samozřejmě, to my jsme tvrdili…

Martin VESELOVSKÝ: Ale čistě z hygienického hlediska, jako každou břitvu vyváříte poté, co s ní někoho oholíte?

Tomáš KOŽÍŠEK: No, kdybyste holil jakoby klasickou břitvou, tak jo, tak je potřeba to vyvařit nebo sterilizovat, ale klasickou břitvu když dáte do sterilizátoru, tak ji zničíte, že jo, takže my používáme takzvaný šavetky, není pro to českej název, ale je to šavetka, a to je břitva nebo ten nástroj vlastně má tvar břitvy, ale má výměnnou čepel, takže my do toho dáváme jednorázový…

Martin VESELOVSKÝ: Jednorázové.

Tomáš KOŽÍŠEK: Jednorázový žiletky, no.

Martin VESELOVSKÝ: No tam ale potom odpadá taková ta věc, kterou teda já znám osobně jenom z filmů, jako kdy ta břitva se prostě o nějaký ten kožený pás brousí.

Tomáš KOŽÍŠEK: Obtahuje, no, obtahuje, obtahuje.

Martin VESELOVSKÝ: Nebo obtahuje.

Tomáš KOŽÍŠEK: Brousí ne, obtahuje se, no, to je vlastně jenom…

Martin VESELOVSKÝ: Co to je to obtahování na té břitvě?

Tomáš KOŽÍŠEK: Obtahování je jakoby vyladění toho ostří, jo, ta břitva je, je nesmírně citlivej nástroj, náchylnej na jakejkoliv špatný zacházení. Stačí třeba otřít, otřít do ručníku nebo do papíru nějak špatně a už vlastně zničíte to ostří.

Martin VESELOVSKÝ: Jenom otřením do papíru i ručníku?

Tomáš KOŽÍŠEK: Jo, jo, jo, jo.

Martin VESELOVSKÝ: Jak je to možný?

Tomáš KOŽÍŠEK: Protože to je, to byste musel vidět tu břitvu pod mikroskopem, jo, pak byste to pochopil, jak je to, jak je to tenký. My vlastně známe, máme člověka, kterej nám repasuje ty břitvy, takže my máme školení od něj, takže jsem viděl břitvu před, před otřením do papírovýho ručníku a po tom a opravdu ta, ten břit se zničí, no.

Martin VESELOVSKÝ: A do čeho se teda má správně otírat?

Tomáš KOŽÍŠEK: Nejlepší je toaletní papír a nesmí se, nesmí se otřít ten, ten, ta hrana, to ostří, musí se otřít jenom ta břitva, ta střenka. A prostě se to musí namazat a ošetřit, no, je to, je to náročný.

Martin VESELOVSKÝ: Já jenom, když jsem se tady u vás v Barber shopu podíval, tak tady břitev je několik, dost teda na můj vkus, vy jste mi ukazoval i nějaké starší břitvy, dá se holit se 100 let starou břitvou?

Tomáš KOŽÍŠEK: Dá a poměrně dobře nebo řekl bych, že velice dobře. Musíme jí mít zrepasovanou. Já sbírám, začal jsem sbírat břitvy, kupuju je v různých bazarech nebo mi je nosí lidi, většinou když někde se dozvěděj, že to dělám, tak přijde paní a přinese mi po dědečkovi nebo po tatínkovi břitvy, což je docela jakoby krásný, takže tuhle jsem měl tady břitvu nebo tři břitvy mi přinesla paní, ještě byly zabalený v novinách z roku 42 jako nebo 42, když byl atentát na Heydricha, takže jsem vyndal tu břitvu a ještě jsem si přečetl noviny. To bylo docela jako, každá ta břitva má jakoby příběh nějakej, jo, tak tímhle tím způsobem se ke mně dostanou břitvy, já se podívám, v jakém jsou stavu, tyhle ty byly v krásný, tak je nechám jenom nabrousit, někdy je potřeba zrepasovat, udělat vlastně jakoby střenku a ty nýtky a dát jí do pořádku a dá se s nima holit. Normálně se s nima holit dá, no.

Martin VESELOVSKÝ: Ještě jsem si vždycky představoval, že by ten holič měl mít jako klidné ruce u holení břitvou, že by se mu neměly nějak extra, extra třást, že by to mohlo být trošku nebezpečné.

Tomáš KOŽÍŠEK: Ne, jako viděl jsem holiče, kterým se klepala ruka, ale jakmile vzal tu břitvu, položil jí na tvář, tak udělal dva tahy a bylo to jako, no. To, je to řemeslo jako jakýkoliv jiný.

Martin VESELOVSKÝ: Tak, jak jste to popisoval, že vlastně tady byla dvacetiletá pauza, to znamená, že venku prostě pánský holičství byly běžná záležitost, tak jak teď máte rozvrstveny, rozvrstvenou klientelu cizince a Čechy? Už si na to zvykli Češi?

Tomáš KOŽÍŠEK: Jo. My ze začátku, když jsme otevřeli, to je vlastně už 6 let zpátky, tak jsme byli první Barber shop. Já tím, že jsem to nazval Barber shop, tak jsem chtěl vlastně oddělit tu službu od toho, na co tady byli lidi zvyklí, jako klasický holičství. Nechtěl jsem prostě, aby to bylo taková, taková ta lavice, kde seděj ty chlapi a jeden za druhým choděj na to stříhání, takže já jsem chtěl nabízet tu službu nebo ten servis, kterej je běžnej v těch Barber shopech, to znamená holení, my jsme vrátili zpátky to, to holení na ten trh a přidali jsme k tomu různý služby, jako je vypalování chlupů v uších, v nose, zastřihování obočí, masáže a podobně. A ze začátku vlastně, když jsme hned otevřeli, a tím, že jsme se jmenovali Barber shop, tak jsme byli čitelný pro explaty a pro cizince.

Martin VESELOVSKÝ: Jasně.

Tomáš KOŽÍŠEK: A pro Čechy, který to znali ze světa. Jenom ten podíl byl 30 % Čechů a 70 % cizinců, dneska už to máme obráceně, čili my jsme vlastně naučili ty Čechy na tu službu, jo, že prostě oni sem přijdou, je to tady v pohodě, necejtěj se divně. Když jste přišel do dámskýho kadeřnictví, většinou to byly unisex salony, kde normálně dělali melíry a trvalý a barvičky a jste tam přišel, protože měla zrovna kadeřnice 10 minut nebo 20 minut čas, tak vás ostříhala, jako jo.

Martin VESELOVSKÝ: To si pamatuju.

Tomáš KOŽÍŠEK: No, jasně, ale bylo to pro vás příjemný? Žádnej zážitek to pro vás nebyl, ale my prostě chceme, aby to tady byla pohoda jako. Nám tady chlapi vysedávaj, povídaj si mezi sebou a jako ten, ten zážitek jakoby sdílenej z toho chlapskýho prostředí je, je neuvěřitelnej. U mě tady nikdy nebudou pracovat ženy jako, protože jednak mí, moji zákazníci s největším, z největšího procenta jsou ženy, který sem posílají svoje chlapy, svoje muže, jo, to je zajímavý jako.

Martin VESELOVSKÝ: Jako že to není tak, že by ten chlap prostě jako tolik toužil po tom se nechat jako oholit a ostříhat a teplý ručník a to všechno, co děláte prostě a tak, ale žena ho sem pošle.

Tomáš KOŽÍŠEK: Často ten první impuls je od tý ženy, běž, dojdi tam, a teď on to vidí a vzpomene si na svýho tatínka nebo dědečka a přijde sem k nám, ale když by tady v recepci byla nějaká krásná prsatá blondýna, tak ten chlap už by byl jinej a ta žena by ho sem neposlala, protože proč ona ho sem bude posílat k nějaký konkurenci, jo?

Martin VESELOVSKÝ: Se dívám do recepce, kdo tam teď stojí.

Tomáš KOŽÍŠEK: Jsou tam, jsou tam samí chlapi, jako jo.

Martin VESELOVSKÝ: Není to krásná prsatá blondýna, máte pravdu.

Tomáš KOŽÍŠEK: Není, no. Jako prostě a ty ženy, volá mi spousta žen, že tady chtějí pracovat v recepci a protože sem chodí spousta krásnejch bohatejch mladejch mužů, aby tady nějaký našly, jako jo.

Martin VESELOVSKÝ: Ne, počkejte, takhle to je?

Tomáš KOŽÍŠEK: Je to takhle, no dokonce mi navrhovaly, že bysme tady mohli udělat nějakou seznamku, jako jo, prostě tady se dají fotky žen, který shánějí mužíky a chlapi, který tady choděj, tak si vyberou.

Martin VESELOVSKÝ: Ještě je tam nemáte, takže ještě evidentně na tenhle ten byznys model jste…

Tomáš KOŽÍŠEK: Není, já prostě, samozřejmě můžou mě napadnout nějaký genderoví bojovníci, který prostě si řeknou, že to tady držím chlapsky, ale já ten, já to držím pro ty chlapy, jako ten ostrov toho, že tady ten chlap jako je ještě opravdu mezi svejma a ten svět je trošku v pořádku, tak to chci, jako jo.

Martin VESELOVSKÝ: Já jsem tímhle směrem nemířil, vlastně by mě jenom zajímalo, jestli tyhle věci, které jsou prostě čistě v tom mužském prostředí a obsluhují tady, říká se tomu obsluhují, holí?

Tomáš KOŽÍŠEK: Jo, obsluhují.

Martin VESELOVSKÝ: Obsluhují, obsluhují tady chlapi, tak ale žena to taky umí, žena taky umí vzít břitvu a oholit chlapa.

Tomáš KOŽÍŠEK: Jo, určitě, ale víte co, jako nemám, věřím tomu, že ženy jsou dobrý holičky, jako jo, dokonce hlásila se mi tady jedna z Anglie, opravdu šikovná holička, byla to takovej ten, měla takový to chlapský myšlení, což se mi docela líbilo, ale prostě ten náš koncept je takovej...

Martin VESELOVSKÝ: Jak se to projevilo?

Tomáš KOŽÍŠEK: No, tak tím, jak působí, nebyla žádná, nevím, jak bych to, nevím prostě, ale bylo to poznat prostě jako.

Martin VESELOVSKÝ: Jasně.

Tomáš KOŽÍŠEK: Ale nejde to, jako prostě nejde to, nechci, aby to tak bylo, chci, aby to prostě bylo čistě pánský prostředí, protože už zase by to narušilo tu strukturu od těch zákazníků. Ale chci se vrátit k tomu, ženy jsou dobrý holičky, ale žádná žena nezažila to, jaký to je oholit břitvou. Každý holič to zažil, každej holič ví, jaký je to sám sebe oholit tou břitvou, ale ona ne jako. Prostě radši se nechám oholit od někoho, kdo ví, co to je bejt oholenej břitvou než…

Martin VESELOVSKÝ: Ještě že se k tomu vracím, ale stane se prostě, že teče krev? Jako myslím víc, než je prostě jako běžný a co se zalepí nějakým papírkem.

Tomáš KOŽÍŠEK: Já nevím, co je běžný jako, myslíte jako stříkající tepny a tak?

Martin VESELOVSKÝ: No ne, tak ještě takhle, já to, já tu otázku kladu s tou velkou rezervou, že já jsem se naposledy jako nahladko holil někdy před 10 lety, takže si to úplně jako nepamatuju, ale říkám si břitva, extrémně ostrý nástroj, tak jestli prostě čirou náhodou se občas klient necukne a prostě neodchází se šlincem po tváři?

Tomáš KOŽÍŠEK: No, stane se, že se cukne, když mu zazvoní telefon nebo něco podobnýho, ale my jsme na to připravený. Často nám zákazníci usínaj u toho holení, jako jo, což se budete asi divit, ale já mám zákazníky, který mi u toho normálně spěj u toho holení, jo, protože ta důvěra už samozřejmě funguje. A teče krev v momentě, kdy se vyvrátí fous a případy, kdy se řízne, jsou jakoby opravdu extrémně minimální, jo, ale neříkám, že se to může stát, je to prostě nasazení břitvy u, někdo má pokožku prostě hodně uvolněnou, ale většinou ta břitva je tak tenounkej nástroj, že ten zákazník to ani necejtí jakoby, jo, je to prostě, nikdy to není hluboký říznutí. Když se říznete hluboko, tak to cejtíte, ale tohle to je prostě jenom možná škrábnutí a tak. Nejvíc teče krev, když se vyvrátí fous, což prostě se stane, a to je vlastně růst, směr růstu toho vousu, když se jede tou břitvou, tak se ten vous vyvrátí nebo když ty vousy zarůstaj, tak se ten vous vyvrátí a pak teče krev, no, ale na to máme kamenec, takže to není nic, no.

Martin VESELOVSKÝ: No, oholíte mě?

Tomáš KOŽÍŠEK: Oholím vás.

Martin VESELOVSKÝ: Jo?

Tomáš KOŽÍŠEK: Hm.

Martin VESELOVSKÝ: Ještě jsem se nerozhodl, jestli, jestli tady nebo tady.

Tomáš KOŽÍŠEK: Záleží na vás, no.

Martin VESELOVSKÝ: Tak to ještě vymyslíme.

Tomáš KOŽÍŠEK: Tak jo.

Martin VESELOVSKÝ: Tak děkuju pěkně za rozhovor.

Tomáš KOŽÍŠEK: Nemáte za co, já děkuju.

Martin VESELOVSKÝ: Děkuju.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Následující videa