Impulsem pro stržení sloupu v roce 1918 bylo výročí bitvy na Bílé hoře, řada radikálů měla pocit, že republika nevypadá tak, jak si představovali. Sloup se stal záminkou, líčí historik Petr Blažek, spoluautor knihy o Mariánském sloupu Duchovní střed Evropy. Svrhnout spontánně sloup, který má sedmdesát tun, by nešlo, takže to byla předem připravená a pseudorevoluční akce, dodává.
