„Neměl jsem na výběr, jestli chci u pohraničníků být, nebo ne. Lili nám do hlavy, že chráníme republiku před lidmi, kteří by k nám mohli přijít a škodit, ale zjistil jsem, že nikdo takový neexistuje. Měl jsem možnost přejít hranice, vozil jsem hlídky a měl jsem klíč, kterým se otevíraly průchody v drátěném zátarasu, ale na útěk jsem nemyslel,” vzpomíná Tomáš Rimpel. Emigroval až po okupaci.