Ukazuje to další rozměr této bezprecedentní pandemie: v informačním chaosu se totiž neztrácejí už jen veřejnost a média, ale i samotní vědci.

Díky nejnovějším technologiím se vědci dělí o své poznatky téměř on-line. O novém typu koronaviru vznikají desítky studií. Bezprostřední spolupráce napříč vědeckými pracovišti napomáhá tomu, aby se svět o nejnovější hrozbě v co nejkratším čase dozvěděl co nejvíce informací. A nalezl účinný lék.

Kvůli zrychlenému vědeckému bádání ale vznikají nekompletní odborné články, které ve výsledku přináší do veřejné diskuse zmatky. Globální zásah tak měla např. indická studie, která kladla podobnosti mezi SARS-CoV-2 a virus HIV. Odborná společnosti ji během několika hodin označila za chybnou.

Podobné to bylo i se studií, která naznačovala, že čínská občanka v Německu nakazila několik lidí, aniž by vykazovala příznaky nemoci. Článek nakonec musel být upraven, protože se ukázalo, že autoři studie s přenašečkou vůbec nemluvili. Ukázalo se také, že žena jisté symptomy vykazovala.

Nejnovější čínská studie se tvářila jako přelomová. Závěry z ní visely na nejsledovanějších zpravodajských serverech i několik hodin. Její stažení bez udání důvodu je bohužel tím nejhorším řešením. Na mezinárodních i tuzemských webech, které studii citovaly, totiž zpráva o ní zůstala. Editoři v tu chvíli totiž měli svázané ruce a nic lepšího než přidání poznámky o stažení ani nemohli udělat.

Informační chaos kolem koronaviru, který způsobuje (zdaleka ne především) netransparentní chování vědců v Číně, sice mate veřejnost. Jak ale dodává odborný portál Science Mag, pružnější a užší spolupráce vědců, která někdy může skončit u nedokonalých studií, nakonec má více plusů než minusů. A pravděpodobně povede i k rychlejšímu nálezu účinného léku.