Daniela DRTINOVÁ: Hostem DVTV je Zdeněk Bergman, ředitel Gymnázia Teplice, kde se řeší kauza s požadavky na vyloučení muslimské studentky Eman Ghaleb ze školy. Vítejte.
Zdeněk BERGMAN: Dobrý den.
Daniela DRTINOVÁ: Pane řediteli, studenti gymnázia se za studentku Eman Ghaleb postavili a natočili na její podporu videoklip, proč jste se natáčení nezúčastnil?
Zdeněk BERGMAN: Nechtěl jsem se jim do toho motat. Lépe je, když vyjádří sami své mínění. Nechci být v pozadí tohohle.
Daniela DRTINOVÁ: Podle autora klipu, studenta Tomáše Kučery jste nechtěl být s natáčením spojený právě, aby někdo nemohl namítat, že jste do toho studenty nutil. Je to pravda?
Zdeněk BERGMAN: Ano, je to tak. Přesně.
Daniela DRTINOVÁ: Já připomínám, že jste se té studentky už veřejně samozřejmě předtím zastal. Dá se říct, že celá ta kauza studentky stmelila?
Zdeněk BERGMAN: Stmelila ano, většinově určitě, ale objevují se všelijaké názory, takže na škole, která má 800 žáků a 70 učitelů nemohou být všichni úplně za jedno.
Daniela DRTINOVÁ: Takže jsou tam nějaké rozpory, spory i třeba v učitelském sboru?
Zdeněk BERGMAN: Tak my jsme to nijak nediskutovali ve sboru, ale vím, že ne všichni by asi s mým rozhodnutím souhlasili.
Daniela DRTINOVÁ: Že by nesouhlasili s vaším rozhodnutím studentku nevyloučit?
Zdeněk BERGMAN: Ne, nevyloučit ne, ale…
Daniela DRTINOVÁ: To mi přijde přesně už opravdu hodně přitažené za vlasy.
Zdeněk BERGMAN: No, ale myslel jsem to tak, že některým kolegům se ten šátek také nelíbí.
Daniela DRTINOVÁ: No, a nenapadlo vás někdy, že byste se sám zeptal jako ředitel školy té studentky, jestli nechce ten hidžáb dát dolů?
Zdeněk BERGMAN: Ne, já bych ji k tomu nechtěl nijak ponoukat. To je její osobní záležitost. Víte, ona je otázka, kde stanovíme tu hranici, pokud jde o projevy osobní či náboženské svobody a já si myslím, že ten šátek, ten je ještě v takových mezích, že není třeba tam tu hranici posouvat.
Daniela DRTINOVÁ: Některé školy k tomu přistoupily.
Zdeněk BERGMAN: Tak, pokud vím, tak ty ale uváděly nějaké hygienické důvody a podobně. U nás nic takového nepřichází v úvahu.
Daniela DRTINOVÁ: Dívka sama DVTV řekla, že hidžáb pro ni není náboženským symbolem, ale že je součástí její identity a Václav Klaus mladší, bývalý ředitel Gymnázia PORG řekl vedle dalšího iDNESu: "Nemyslím si, že šátek je náboženský symbol. Je to symbol podřízenosti, omezení práv žen." Takhle jste o tom nikdy nepřemýšlel?
Zdeněk BERGMAN: Proč zrovna podřízenosti? Ženy si mohou…
Daniela DRTINOVÁ: Protože tím, když si vezmete šátek, tak v té muslimské komunitě to bývá vnímáno jako moment, kdy se vlastně podřizujete muži.
Zdeněk BERGMAN: Sama ta naše studentka…
Daniela DRTINOVÁ: Ta pravidla vytvářejí hlavně muži.
Zdeněk BERGMAN: Ano, to máte pravdu, ale sama ta naše studentka deklaruje, že to je její vůle, tak, proč její vůli nějak omezovat?
Daniela DRTINOVÁ: Váš názor, neměly by se ty věci podchytit hned na začátku při té vizi velkých počtů muslimů přicházejících do Evropy, jestli by se neměla opravdu nastolit jasná pravidla hned ve školách, na úřadech, v nemocnicích, že zkrátka toto k naší kultuře nepatří, žádné znaky podřízenosti mužům, protože ty pravidla vytvářejí muži?
Zdeněk BERGMAN: Tak, jak známo, tak v některých státech Evropy je zákaz nošení i takto mírných symbolů. Byla-li by přijata u nás taková norma, no, tak já bych to samozřejmě respektoval, ale teď nemyslím, že by bylo vhodné, abych dával jen tak na názor nějaké skupiny lidí, nevím, jak veliké, a podle toho sám tu školu řídil. Nemám proto ani oporu v zákoně, abych něco takového zakazoval.
Daniela DRTINOVÁ: Kolik učitelů a třeba studentů na škole nějakým způsobem tedy vyslovujete názor, že by dívky do školy hidžáb nosit neměli?
Zdeněk BERGMAN: Já vím, že to vyslovilo několik studentů právě v souvislosti s tím natáčením videa na podporu Eman, ale to bylo pár jednotlivců. Naprostá většina se Eman zastala.
Daniela DRTINOVÁ: Takže celkově byste řekl, že atmosféra na škole je dobrá, že ji to nijak nepoznamenalo?
Zdeněk BERGMAN: Ano, určitě.
Daniela DRTINOVÁ: Jak se to vlastně stalo, že někdo začne posílat maily do školy, ať vyloučíte studentku, protože má na hlavě šátek?
Zdeněk BERGMAN: Kohosi to napadlo a na Facebooku rozpoutal kampaň. Já nevím, odkud to pochází. Já sám si to…
Daniela DRTINOVÁ: Dovedete si to nějak vysvětlit?
Zdeněk BERGMAN: Ano, já sám si to tak nějak vysvětluju tím, že prostě u nás ve společnosti existují lidé, kterým ten islám, natolik je irituje, natolik je pro ně frustrující, že cítí potřebu nějaké akce, akorát mě na tom mrzí to, že ty akce jsou takovými nevybíravými útoky, že to není rozhodně nějaká intelektuální diskuse, že to jsou spíš nadávky, sprosté výzvy, no, a to určitě nepřispěje k řešení té situace.
Daniela DRTINOVÁ: Přicházely i podpůrné reakce, myslím, zvnějšku?
Zdeněk BERGMAN: Ano, to je na celém tom případu nakonec velmi pozitivní, protože poté, co mi zpočátku přišlo asi 30 těch mailů, které vyžadovaly rezolutně vyloučení, tak v následujících dnech mně přišlo téměř 300 mailů, které naopak podporovaly postoj naší školy a vyjadřují nám podporu.
Daniela DRTINOVÁ: Jak jste reagoval na začátku, když vám začaly ty maily chodit? Překvapilo vás to? Co jste si o tom myslel? Nebo jste to čekal vzhledem k atmosféře ve společnosti, něco takového?
Zdeněk BERGMAN: Moc mě to nepřekvapilo, protože jsem se s něčím takovým nesetkal poprvé. A bylo-li by těch mailů jen několik, tak bych vůbec nereagoval. Teprve to, že ta kvantita přesáhla nějakou mez, mě přivedlo k tomu, že se teda musím vyjádřit, oni koneckonců mě i vyzývali, ať se projevím, jestli jsem vlastenec nebo zrádce národa, tak jsem teda se projevil a vyjádřil jsem se veřejně.
Daniela DRTINOVÁ: Když se ještě vrátíme zpátky k nošení náboženských symbolů nebo kulturních symbolů, které souvisejí s nějakou náboženskou komunitou, tak mnozí se ptají třeba na to, kam až to může vést. Zabýval se tím i pražský magistrát a obavy shrnula ředitelka odporu školství a mládeže Lenka Němcová v iDNESu. Ona říká, tedy shrnovala ty názory některých dalších lidí a odborníků: "Pak budou tyto děti ve školách požadovat čas a místo na modlení."
Zdeněk BERGMAN: Já těm obavám rozumím. Tak ono opravdu je třeba stanovit nějaká pravidla a nějaké hranice. Jak už jsem říkal, ten šátek, to je podle mě tak mírný projev, že ho netřeba nějak regulovat. Ale dovedu si představit, že ta hranice někde leží, zahalování obličeje, to je už zřejmě za tou hranicí. No, a zřizování modliteben, které jste naznačila, tak to si myslím taky, že je za tou hranicí. Víte, ono i dnes máme ve školském zákoně, že ve škole je možná výuka náboženství, pokud o to požádá nějaké procento rodičů, takže není pravda, že by náboženství bylo ze škol úplně jako vyloučeno, ale naše společnost je natolik ateistická, že jen na málo školách se to opravdu realizuje.
Daniela DRTINOVÁ: Ano, ale když budou počty těch nově příchozích z těch náboženských komunit, kde opravdu berou náboženství vážně, nikoliv jako ateističtí Češi, tak se to skutečně může prohlubovat, pokud se nenastaví pravidla hned, to byla ta moje předchozí otázka. Jestli by nestálo za to ta pravidla nastavit hned, aby nedocházelo k podobným kolizím? Ještě ocituje Václava Klause mladšího k této otázce, podle něj české školství od první republiky vynikalo sekulárností, náboženské symboly v něm nemají místo. Otázka zní jednoduše, jestli by to zkrátka nevyřešilo spoustu problémů do budoucna, kdyby se na tom trvalo od začátku a setrvalo se na těchto věcech. Váš názor?
Zdeněk BERGMAN: Já nejsem zastánce tohoto postoje. Nejsem pro takovou regulace shora. Já myslím, že by si to společnost raději měla vyřešit sama, řekněme, společenskými prostředky, tím, co se…, to, co se reguluje samo tím, že jedna skupina vyjádří názor, druhá skupina vyjádří názor a v takovéhle diskusi se pak dospěje, věřím, jsem optimista možná, dospěje k nějakému výsledku, k nějaké shodě, který nebude iritovat jednu či druhou stranu.
Daniela DRTINOVÁ: Na druhou stranu třeba i Paříž, právě z těchto důvodů zakázala hidžáby na školách a podle Evropského soudu pro lidská práva je zákaz nošení hidžábu i v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech.
Zdeněk BERGMAN: Tomu rozumím. Tak byl-li by u nás ten zákon přijat, tak já ho budu respektovat a sama Eman se také vyjádřila, že by to jistě také respektovala.
Daniela DRTINOVÁ: No, přesto říkáte, že by si to společnost měla vyřešit nějak samoregulací. Ona je otázka, kdo by o tom měl rozhodnout, jestli tedy soud, nebo naopak jednotlivé školy samy, nebo jestli by to měl udělat zákonodárce, protože, když o tom bude rozhodovat samoregulací společnost, tak se možná nakonec pomelou ty skupiny mezi sebou, víte, jak to je?
Zdeněk BERGMAN: Tak máte pravdu v tom, že kdyby to mělo nějak eskalovat a mělo by to opravdu budit velké vášně ve společnosti, tak pak asi je na místě, aby parlament přijal zákon a bylo to jasně stanoveno. No, ale, jak už jsem řekl, já jsem raději proto, abychom to, co je na úrovni společenského chování, společenských norem, abychom nekodifikovali v zákoně.
Daniela DRTINOVÁ: Je pravda, že ani ministerstvo školství zatím plošný zákaz nedoporučuje. Vadí vám třeba osobně, nebo „vadí“ je možná silné slovo, ale vy tedy nejste souladný s tím, když některé školy hidžáby zakazují, nebo tam, když jsou to třeba zdravotní školy, tak tam to chápete? Nechal byste to úplně liberálně otevřené, nebo s tím nekorelujete vevnitř?
Zdeněk BERGMAN: V tomhle bych byl liberální. Jak už jsem řekl, ten šátek, to je tak mírný projev, že si myslím, že není třeba ho regulovat.
Daniela DRTINOVÁ: Takže třeba, když slyšíte zprávy o tom, že některé školy zakázaly hidžáb v České republice, tak se vám to úplně nelíbí?
Zdeněk BERGMAN: Já si myslím, že to ze strany ředitelů takových škol je vlastně nezákonný krok, že to nemohou, nemohou nařizovat něco takhle, co si sami vymyslí, co je zcela nad rámec zákonů. Školní řád může jenom rozpracovávat to, co je ve školském zákoně a neukládat žádné povinnosti či zákazy navíc.
Daniela DRTINOVÁ: Co říkáte na výtky, že na škole podporujete islám, i takové reakce jsem objevila?
Zdeněk BERGMAN: Nepodporujeme islám, ale snažíme se být otevřenou školou a představovat žákům všechno, co se kolem nic děje. Pravda, měli jsme islámské dny, kdy několik hostů mluvilo o zemi svého původu a kde byla přednáška odborníka orientalisty z Akademie věd, ale zrovna tak jsme dělali i dny vietnamské kultury. Děláme akci, která se jmenuje Teplický Cimes, která je židovskou akcí a podobně. Takže jsme opravdu otevření a chceme, aby se studenti, pokud možno naživo, nejenom nějakou teorií přednášenou ve třídě, seznámili i s jinými kulturami.
Daniela DRTINOVÁ: Pane řediteli, vy asi nemáte radost z toho, že ta kauza propukla, že? Byl byste raději, kdybyste měl na škole klid?
Zdeněk BERGMAN: Hm, raději bych byl, kdybyste mě do televize pozvali kvůli tomu, že vyhráváme olympiády a že jsme jediná škola, která má zoologickou zahradu, ale z tohohle samozřejmě radost nemám. Ona je to vlastně taková banální historka. Někdo mě vyzval k tomu, ať udělám nesmysl. Já jsem řekl - já ho neudělám, no, a tak se tou nafouklo a udělala se z toho taková bublina, no.
Daniela DRTINOVÁ: Ona možná to nebude úplně bublina, třeba to bude nějaký precedent, nebo je to možná součástí asi docela důležité a podstatné diskuse v české společnosti o této věci, protože tento jev se asi bude prohlubovat a zřejmě reakce ze strany české společnosti mohou být ještě vyhrocená, tak možná tím uděláte dobrou službu tomu tématu.
Zdeněk BERGMAN: No, tak kéž by.
Daniela DRTINOVÁ: Ještě jedna otázka, jak celou tu situaci snáší ta dívka?
Zdeněk BERGMAN: Ta dívka je taková velmi otevřená, komunikativní. Ona o těch svých problémech, které souvisí s tím, že teda veřejně se přiznává k tomu náboženství a nosí šátek, souvisejí a na svém facebookovém profilu otevřeně komunikuje o tom, co se jí děje. Takže ona to snáší velmi dobře, přesto jako ředitel školy se jí už snažím od dalších kontaktů s novináři ochránit.
Daniela DRTINOVÁ: A asi i ostatní studenty?
Zdeněk BERGMAN: Ano, i ostatní studenty. Chtěli bychom raději klid.
Daniela DRTINOVÁ: Je velký mediální tlak teď na ně?
Zdeněk BERGMAN: Ano, je, je a připadá mi, popravdě řečeno, už trochu nepatřičný.
Daniela DRTINOVÁ: Každopádně já si myslím, že je to dobrá škola pro vaše studenty. Já vám děkuji za rozhovor pro DVTV, na shledanou.
Zdeněk BERGMAN: Bylo mi potěšením.