Účast boxerek Imán Chálíf a Lin Yu-ting na olympiádě v Paříži vyvolala vášně. Obě boxerky čelí nepodloženým pochybnostem o jejich pohlaví a právu startovat v ženských kategoriích. Mnozí je označují za biologické muže a transgender sportovkyně, přestože se narodily jako ženy. Mezinárodní boxerská asociace (IBA) je sice v roce 2023 diskvalifikovala z mistrovství světa s odůvodněním, že u nich testy odhalily zvýšenou hladinu testosteronu, neuvedla ale, o jaké testy přesně šlo. A Mezinárodní olympijský výbor postup IBA kritizuje.
Australská boxerka Tina Rahimi apelovala, že kritické ohlasy na adresu Chálíf a Yu-ting si vybírají masivní daň na jejich mentálním zdraví. To potvrzuje i sportovní psycholožka Kloudová. "Říkáme si, že na to musí být zvyklí, že mají hroší kůži, ale i sportovci jsou pořád jen lidé. Ať už jsou sebevíc psychicky odolní a dokážou překonat obrovské limity, psychika je stále křehká," přibližuje sportovní psycholožka.
Ve své praxi sama řeší následky veřejné kritiky a nenávistných reakcí. Nejčastěji se s nimi setkává u sportů s váhovými kategoriemi. Samotné negativní ohlasy pak nepřichází pouze od veřejnosti. "Jsou to i ti nejbližší - trenéři, okolí nebo realizační tým. I to se děje a příkladem jsou právě nenávistné komentáře a bodyshaming," dodává Kloudová.
Ve světle kauzy olympijských boxerek jsou pro psycholožku Kloudovou zarážející vyjádření osobností slavných mimo sportovní prostředí. Kriticky se na sociálních sítích vyjádřila třeba spisovatelka J. K. Rowling nebo miliardář Elon Musk. "Působilo to na mě, že neznají fakta a chtějí získat sledující. V případě Donalda Trumpa pak další voliče z extremistických stran. Převrhlo se to mimo sportovní férovost. Hodně lidí to využívá ke svému prospěchu," uzavírá psycholožka.
