Podle Storcha by bylo ideální, kdyby se počet obyvatel Země ustálil na menším čísle, což v dlouhodobém horizontu považuje za možný scénář. "Z přirozených příčin, kterým ovšem úplně nerozumíme, se růst zastaví a dokonce je velmi pravděpodobné, že počet lidí půjde zase dolů," konstatuje biolog a dodává, že se to vyvíjí příznivým směrem.
Zpomalování populačního růstu jde však ruku v ruce s ekonomickým vývojem a souvisí s bohatnutím společnosti. "To je pro mě jako ekologa varující. Populační růst zpomalí až zastaví jenom za cenu ještě mnohem většího využívání zdrojů," vysvětluje Storch. Pomalý nebo negativní růst populace si totiž mohou dovolit jen bohaté společnosti. "Bude nás možná méně, ale za cenu výrazně většího využívání zdrojů," uvádí ekolog.
Právě čerpání přírodních zdrojů zásadně ovlivňuje podobu krajiny a následně i biologickou rozmanitost. "Už nyní je využívání zdrojů a přeměna prostředí příliš velká. Sice tady ještě nemáme šesté masové vymírání, ale pořád platí, že se vymírá stokrát rychleji než normálně, což je opravdu alarmující," zdůrazňuje Storch, podle kterého je na vině tlak vyvíjen na přírodní ekosystémy.
Mezi nejohroženější druhy patří podle biologa ostrovní populace. "Na ostrovech už došlo k velkému vymírání, tam jde opravdu o desítky procent," vysvětluje Storch. Hlavním důvodem jsou podle něj predátoři jako kočky, fretky nebo krysy, které na ostrovy rozšířil člověk. "Šíření nepůvodních druhů je jedním z konstituujících rysů současné biosféry, který v některých případech vede k vymírání," dodává.
Další na řadě může být fauna obývající hory. "Druhy tam jsou omezené na malý areál. Klimatické změny s vymíráním zatím moc nehýbou, ale zrovna v horách mohou, jelikož už pak nemají kam utéct," upozorňuje biolog. Vedle ostrovních a horských druhů staví také drobný bezobratlý hmyz, který může být v seznamu ohrožených živočichů další na řadě.
I přes vážnost situace poukazuje Storch na zlepšující se tendenci. "Ekologická krize se prohlubuje, na druhou stranu ale pozorujeme, že je povědomí mnohem větší než třeba před 20 lety," tvrdí ekolog. "Lidi poměrně dost změnili myšlení a nedrancují zdroje úplně bezuzdně," dodává. Otázkou ale podle něj je, co všechno budou lidé ochotni obětovat a kolik do zelené budoucnosti investují.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:08-06:38 Co je v současnosti pro planetu na žebříčku zkáz tou nejzhoubnější? Zpomalil by David Storch růst lidské populace? Podle čeho lze poznat, že je lidí moc? Které regiony jsou na tom s přelidněnosti hůře? A co ovlivnilo to, že se katastrofické prognózy nakonec nenaplnily?
06:38-13:03 Kde se vzal horizont 10-11 miliard lidí, kdy by mělo dojít ke zpomalení růstu lidstva? Jak ovlivnila lidskou populaci politika jednoho dítěte v Číně? Podle čeho se pozná kritická spotřeba zdrojů? Kde všude už teď sledujeme měnící se mapy zalidnění? Bude přibývat vylidněných míst?
13:03-18:16 Co může odchod člověka z konkrétního teritoria znamenat pro přírodu? Projevily se za posledních pět let v přírodě nějaké změny? Je vymírání přirozené? Kolik druhů už vymřelo? Kdo je další na řadě a co může krizi biodiverzity odvrátit nebo alespoň zpomalit?
18:16-26:44 Co se pro ochranu přírody neděje a dít by se mělo? Musí lidstvo změnit fungování zemědělské a potravinové produkce? Bylo toto léto výrazně sušší než minulé a bojujeme proti němu správným způsobem?
26:44-32:12 Jak dostat koloběh vody do přijatelné rovnováhy? Je nasazení států v ochraně klimatu vyvážené? A budeme muset ve snaze chránit přírodu slevit z některých svých nároků?
