Daniela DRTINOVÁ: Je Evropa ve válce? Podařilo se islamistům otevřít v Evropě válečnou frontu? Hostem DVTV je bývalý náčelník generálního štábu a bezpečnostní expert Jiří Šedivý. Dobrý den.
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Dobrý den.
Daniela DRTINOVÁ: Jsme ve válce, pane generále?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Já si myslím, že už delší dobu jsme ve válce, ostatně po úderech na newyorská dvojčata, to oznámil americký prezident, že vstoupili do války s terorismem a to de facto pokračuje od této doby vcelku na několika frontách a Evropa je jednou z nich.
Daniela DRTINOVÁ: Podařilo se tedy skutečně islamistům otevřít v Evropě válečnou frontu a přenést tedy svatou válku v uvozovkách z Blízkého východu do Evropy, jak to plánovali?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Já si myslím, že se to postupně stává více a více realitou. Ty podmínky, které jsou v Evropě a zároveň i demokratický systém, který není úplně schopen se dostat do takové situace, že zabrání islamistům provádět některé aktivity na území Evropy, ten tomu také nahrává. Ta situace, ta se zhoršuje každým rokem, je to mnohem složitější a já myslím, že musíme být připraveni, že i Evropa se stane tím bojištěm.
Daniela DRTINOVÁ: Mohla tomu ale Evropa vůbec zabránit? Pokud pokud ano, tak v čem přesně tedy podle vás Evropa, její politici a úřady selhali?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Já si myslím, že problém Evropy je nejenom v tom demokratickém zřízení, které si všichni přejeme a považujeme za to nejsprávnější, ale není úplně odolné proti islamismu jako takovému, proti těm radikálním útokům, které se na území Evropy odehrávají. Ale Evropa udělala v daleké minulosti některé kroky, které se dneska vymstily a vymstívají a budou ještě pořád zhoršovat podmínky.
Daniela DRTINOVÁ: Tedy?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: A to je, že ta, ty vlny migrace, které přicházely do Evropy, nebyly správně absorbovány, což je problém, který se objevuje především v západním Evropě, ale ta, ten novodobý problém je spojen s migrační vlnou a ta migrační vlna tak jak nebyla úplně zvládnutá a bylo všechno podřízeno řešení té humanitární krize a jakékoliv bezpečnostní aspekty tohoto fenoménu byly potlačovány a bagatelizovány, tak jsme vytvořili podmínky proto, aby na pozadí té migrační vlny se dostávali do Evropy, ale i z Evropy zpátky zase islamisté, kteří sem přináší řadu prvků takového toho hrubého a bezohledného teroru. Jedním z těch projevů je například právě sebevražedné útoky, což v Evropě nebylo do této doby prakticky známo. Takže dneska Evropa udělala řadu chyb, které bude muset asi dlouhou dobu napravovat.
Daniela DRTINOVÁ: Když si to vezmeme na příkladu tragédie a teroru z Bruselu, pak je otázka, jak a zda se tomu skutečně vůbec dá předejít a jakým způsobem tedy bude muset Evropa změnit přístupy v těch řešeních bezpečnostních hrozeb a problémů, aby toto nikoliv tedy eliminovala, ale aspoň nějakým způsobem redukovala?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Tak za prvé je potřeba říct, že nikdy takovému případu nemůžete úplně zabránit. Jednoduše lidé jsou lidé, nemůžeme skutečně vytvořit tak striktní prostředí, které zabrání opravdu všem aktivitám, které povedou k teroristickým útokům. Abych ukázal na Rusko, které od roku 1999 prochází celou řadou teroristických útoků, známe případy z Beslanu, známe případy z Moskvy, z metra, případně z divadla, ve Volgogradu také došlo k dvěma úderům, takže i přes ty poměrně dost striktní opatření, které Rusové přijali, také takovýmto útokům nezabránili. Ta otázka teda nebo ta odpověď zní, nemůžeme stoprocentně zajistit, aby se něco podobného nestalo, ale musíme udělat veškeré opatření, které omezí takovéto možnosti, aby se, pokud se něco takového stane, tak, aby bylo to v relativně omezeném rozsahu a potom, abychom byli schopni provádět veškerá opatření, která je nutné provést k eliminaci těch následků toho daného teroristického útoku. Evropa bude muset zcela určitě zpřísnit takové opatření, které jsou už na hranicích Schengenu nebo na hranicích Evropy jako takové, protože islamisté začínají využívat i jiné kanály než pouze Řecko, a to je potřeba vyřešit ten vzájemný problém nebo rozpor mezi tím přístupem a humanitarismem, humanistikou Evropské unie a to naši pocit odpovědnosti řešit nějaké problémy, které vznikají mezi migranty a utečenci na Středním východě jako následek zdejší války, ale zároveň tím bezpečnostním aspektem, to znamená, chránit Evropu, chránit vlastní občany, protože, pokud se jeden z těchto pilířů stane slabým, tak potom celý ten systém začíná mít obrovské problémy, což je momentálně v této, v tomto okamžiku realita.
Daniela DRTINOVÁ: Řekl byste tedy, že Evropská unie je humánní v tuto chvíli na úkor zajišťování bezpečnosti vlastních občanů?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Já si myslím, že se to stalo a že celý ten proces přijímání uprchlíků, otevírání náruče a vítání uprchlíků na hranicích a to všecko to, co s tím souviselo, sice z jedné strany to je správné, my nemůžeme být nevšímaví k tomu, co se děje ve světě, kde umírají lidi a kde se dostávají děti do takových situací, že jejich dětství v podstatě není dětstvím, že jo, tam já si myslím, že tuhle tu odpovědnost musíme respektovat a musíme s ní zacházet, ale na druhou stranu musíme taky si uvědomit, že nemůže být naše pohostinnost zneužívána, a tady se stalo to, že tu otevřenou náruč jsme otevřeli až příliš a vůbec jsme si neuvědomili, že do Evropy můžou proudit i lidé, kteří to s námi nemyslí dobře, to jsou oni teroristé. Velmi často lidé, kteří se už v Evropě narodili, ale tím svým vývojem osobním nebo jako součástí nějaké struktury se dostali například na Střední východ, tam se naučili zacházet se zbraněmi, dostali se úplně do jiného prostředí a vrací se zpátky a páchají takové trestné činy, jako jsme viděli naposledy v Belgii.
Daniela DRTINOVÁ: Zpravodajka z Bruselu Eva Hrnčířová řekla DVTV, že tiskem v Belgii proběhly zprávy, že do belgické tajné služby usilovně sháněli IT specialisty na sociální sítě, kteří by mluvili arabsky. Pak je otázka, jak skutečně ve skutečnosti a reálně je zranitelná a jaké slabiny ve skutečnosti tedy vlastně evropská bezpečnost má, kterých potom teroristé využívají, pokud se takové zprávy objeví v tisku.
gen. Jiří ŠEDIVÝ: To je jeden z fenoménů Islámského státu. Islámský stát se chová úplně jinak, jak předchozí teroristické skupiny. Takzvaný Islámský stát se chová skutečně jako stát nebo aspoň se o to snaží. Jedním z těch aspektů takové té aktivit jsou to, že se snaží dostat co nejblíže a zacházet s těmi nejmodernějšími technologiemi. Mezi nima je i IT technologie. Oni se dokážou velmi dobře pohybovat v tom kybernetickém prostředí, dovedou využívat i jeho slabin a zároveň se naučili, což je třeba problém, který se objevuje jak ve Francii, tak v Belgii, dovedou se skrývat v tom kybernetickém prostředí a tak, jak se dovedou bránit těm aktivitám zpravodajských služeb, jak je odhalovat v rámci jejich komunikací, tak to se jim v poslední době bohužel daří a bohužel na úkor našich spojenců v Belgii. Takže, ano IT je jeden z velkých problémů, protože tam se odehrává z velké části komunikace a pokud běžní občané třeba Belgie, Francie, ale i České republiky nerozumí tomu národnímu jazyku, tak potom těžko odhalují některé velmi krátké komunikační toky, které jsou třeba jenom krátkými zprávami, které je potřeba velmi rychle dešifrovat a pokud takoví lidé tady nejsou, tak tam nám uniká spousta informací, takže ano, je potřeba znát a mít i lidi, kteří umí arabsky.
Daniela DRTINOVÁ: Zaostávají tedy značně evropské bezpečnostní síly a tajné služby? Jak by musely fungovat, aby tomuhle vůbec mohli čelit?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: No, určitě zaostávají nejméně jeden krok za teroristy, jinak by k těm teroristickým útokům nedocházelo, to je zcela evidentní. My máme i problémy ve vzájemné komunikaci pořád, a to se přiznává zcela otevřeně, že státy nesdílí veškeré zprávy nebo informace, které získávají cestou zpravodajských služeb. Každý chrání přece jenom tu svojí, a ač je to určitý projev nedůvěry jeden vůči druhému, tak ty zprávy se nepředávají v plném rozsahu, v plné míře, a to potom znamená, že některé zprávy nejsou úplné a vytváření té mozaiky a situace, tak potom vždycky někde něco chybí, a to je zneužito i těmi teroristy, což se momentálně stává.
Daniela DRTINOVÁ: Selhaly belgické tajné služby? Podle izraelského Jerusalem Post to bylo kolosální selhání, protože úřady v Belgii varovány byly a věděly o hrozbě bezprostředního útoku, zvláště samozřejmě po zatčení Abdeslama podezřelého z útoku v Paříži.
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Já nejsem tak úplně kritický k zpravodajským službám jednotlivých států. Ten problém terorismu je dneska komplexní a není jenom regionální nebo jenom vztahující se k jednomu státu. Dnes je potřeba vidět, že to je skutečně problém, když ne celosvětový, tak minimálně velmi regionální, a tam není možné, aby jedna zpravodajská služba nebo jeden stát vytvořil takové prostředí a veškerá opatření, která zabrání třeba teroristickým útokům. Já z tohoto pohledu si myslím, že selhala významně Evropská unie, protože vedení Evropské unie tak, jako ten tlak migrační vlny a zároveň těch bezpečnostních rizik přichází jako na Evropskou unii jako na celek, a je jedno, přes který stát, je jedno, kde jsou hranice, tak také tak Evropská unie musí zacházet, a také tak se musí chovat, a to se zkrátka nestalo. Takže ano, může tam být určitý podíl toho, že belgické zpravodajské služby třeba něco podcenily, nebo něco nevzaly úplně v úvahu, ale pokud, jak jsem řekl před chvilkou, nemají veškeré informace a pracují jenom s některými dílčími informacemi, které získávají na svém území a pak dostanou nějakou neověřenou zprávu, i kdyby z Izraele, tak zpráva o tom, že se chystá nějaký teroristický útok, i kdyby třeba bylo definováno, že bude v Bruselu, tak se velmi těžko hledá jeden, tři lidi, kteří ten daný útok provedou. Já si myslím, že v tom celkovém systému bezpečnosti Evropské unie jsme schopni tomu odolávat, určitě ne jednotlivé státy.
Daniela DRTINOVÁ: Na druhou stranu muž v klobouku podle všeho z bruselského letiště, zároveň komplic Abdeslama z pařížského útoku Laachraoui odjel před třemi lety do Sýrie a přes mezinárodní zatykač se dokázal vrátit zpátky do Belgie. Co k tomuto říci? Jak je to vůbec možné, že pendlují zkrátka mezi Sýrií a Evropskou unií, jak se jim zlíbí tam a zpět?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Je to otevřená náruč, protože my jsme v podstatě řekli, že se budeme starat o všechny uprchlíky, především teda ze Sýrie. Velmi často je kritizována paní Merkelová, ale já si myslím, že v tomto případě to skutečně mělo být řízeno z Bruselu a měla přijímat zásadní opatření Evropská komise a podporovaná Evropským parlamentem z tohoto pohledu, takže tam si vidím, že to je jeden z velkých nedostatků. To, že jsme otevřeli hranice a že sem mohly proudit tisíce a tisíce lidí, to je onen problém, který potom je zneužíván, jakmile se islamisté dozvěděli nebo zjistili, že mohou volně vstupovat na území Evropy a zase se vracet zpátky, protože ten chaos, který kolem toho našeho snažení byl, jak pomoci utečencům a migrantům, tak bohužel ten byl zneužit. Dnes německé orgány říkají, že se v Německu ztratilo kolem téměř až 200 tisíc migrantů a nikdo neví, kde vlastně jsou, nepřihlásili se na těch místech, kde se přihlásit měli. Já netvrdím, že všichni jsou teroristi, to asi zdaleka ne, ale kdyby mezi nima bylo 10 takových lidí, kteří později vytvoří nějaké ty buňky, které budou následně připravovat a provádět teroristické útoky, tak je to pořád hodně. To podcenění celkového bezpečnostního prostředí, rizika, které s migrační vlnou přišlo a rezignace na ochranu schengenského prostoru, to tohle to prostředí vytvořilo a bohužel dneska sklízíme plody toho, co jsme předtím podcenili.
Daniela DRTINOVÁ: Jak je to v Česku? Když přijdete do letištní haly, tak je absolutně otevřená, metro se zdá být zranitelné. Ty městské aglomerace tak, jak jsou koncipovány, strukturovány, tak jsou dnes opravdu jako na dlani. Argumentuje se tím, že by se Evropa měla poučit od Izraelců, že jejich boj s terorismem je efektivní. Na druhou stranu dá se takto žít, a jaké vzdání se svobod by to obnášelo?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Tak já si myslím, že nemůžeme úplně vzít zkušenosti, které má Izrael a přenést je do prostředí například České republiky, to zkrátka nejde. V našem případě si myslím, že jsme v situaci, kdy Česká republika má přece jenom lepší výchozí podmínky, než mají naši spojenci na Západě. Tam to je zcela evidentní. Samozřejmě, že takové veřejné prostory jsou velmi zranitelné, ať už to jsou, jak jste řekla, letiště. Já si myslím, že je obrovský problém například právě v metru, protože metro je velmi zranitelné, a tam si myslím, že by se měla skutečně zvýšit přítomnost policie, případně městské policie, protože jakákoliv chyba v tomhle tom prostoru například nástupišť, když je ranní, případně odpolední špička a odpálení se, jako to bylo například v metru v Moskvě, tam by to znamenalo desítky a desítky mrtvých lidí. Je to problém, se kterým se musíme naučit nějak za a žít a za druhé proti němu bojovat. Je potřeba, aby zpravodajské, ale i policejní složky znaly způsob, jak například implementovat veškeré technické prostředky, ačkoliv musím tady říct, že jsou. Česká republika není zase tak bezbranná, jak se někdy říká, akorát o všech věcech se otevřeně nemluví a je to dobře, že se o nich nemluví. Ale zkrátka ta možnost je používat různých prostředků. Česká republika je používá a já si myslím…
Daniela DRTINOVÁ: Jakých prostředků?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Třeba rozpoznávání obličejů, detekce trhavin a takový různý další věci, které dneska, jak policejní složky, tak zpravodajské služby je moc dobře znají a já si myslím, že to není zase nic tak na závadu. Znamená to poměrně…
Daniela DRTINOVÁ: Daly by se tyto prostředky tedy nějakým způsobem ale skutečně implementovat do těch zranitelných míst, do těch slabých prostor právě typu jako je metro? Tudy mířila moje otázka, jestli tato místa jsou těmi slabými místy, anebo jestli to zajištění a ta prevence v tuto chvíli je taková, jaká by mohla být.
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Já si myslím, že nemám právo tady říkat, kde co je nainstalováno, ale pokud bych měl odpověď, tak nemusíte mít zase takovej strach jezdit například metrem, dokonce i vstoupit do té letištní haly zase.
Daniela DRTINOVÁ: Že tam jsou prostředky, o kterých třeba nevíme?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Já si myslím, že se dá říct, že ano, že ano, a tím nic neprozradím. Jednoduše ta opatření jsou přijímána. V tomto případě Česká republika přece jenom byla prozíravější než naši přátelé v Německu, případně i v dalších jiných státech na západ od nás. Je to i spojeno s tím, že máme velký odpor k tomu, aby sem k nám chodili lidi, o kterých nevíme, jací jsou, jaká je jejich minulosti, není to bezbřehé otevření se migračnímu toku. Já vím, že jsme za to kritizováni, ale myslím si, že v tomto případě jak naše vláda, tak Parlament přijaly správné rozhodnutí.
Daniela DRTINOVÁ: Pokud se vydají evropské aglomerace i tedy Česká republika tou cestou těch zesílených bezpečnostních opatření, jaké vzdání se svobod to do budoucna bude vyžadovat?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Tak za prvé si musíme uvědomit, že asi pravděpodobně naše pohyb nebo tak, jak se budeme pohybovat například po Praze, tak budeme monitorováni téměř nepřetržitě, na těch veřejných místech stoprocentně, na vyhrazených prostorech, které jsou vytipovány jako kritické, také určitě. Tam je potřeba počítat s tím, že odhodit papírek znamená, že se na vás podívá příslušný funkcionář a řekne Jiří Šedivý odhodil papírek a měl by se vrátit to sebrat. Pochopitelně přeháním to, ale takovýto monitoring, s tím se budem muset smířit a to bude zcela určitě, určitě běžnou záležitostí. Vstupy do objektů budou vždycky chráněné. Bude mnohem víc povinností přijít, předložit například občanský průkaz, než se dostanete do třeba objektu, který je normálně veřejně přístupný, no, nicméně tady tím způsobem bude zároveň kontrolovaný, včetně komunikací. Pokud se objeví některé zvláštní slovo ve vaší komunikaci, měli bychom si být jisti toho, že to někde zazvoní a řekne se - tady někdo používá takovouto terminologii, která je pro nás zvláštní a tak dál, a tak dál.
Daniela DRTINOVÁ: Není to příliš vysoká cena za iluzi bezpečnosti?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Je a není, protože my musíme skutečně eliminovat veškeré příznaky toho, nebo mít zároveň potom možnost analyzovat, které by vedly k takovýmto případům, jako bylo ve Francii nebo v Bruselu, jednoduše to je ta daň, se kterou se musíme smířit. Buď teda zůstaneme zase důvěřiví a maximálně otevření a budeme pořád si myslet, že ta osobní svoboda je skutečně to nejzásadnější a budeme odmítat veškerá opatření, a potom ale musíme být připraveni, že toho někdy někdo zneužijí, zneužije, anebo se budeme muset smířit s tím, že, že zkrátka třeba ten náš monitoring našeho pohybu po městě bude vysledovatelný, i když on už dneska vysledovatelný poměrně velmi přesně je, že bude mnohem víc informací o tom, co kde děláme, kam vstupujeme, s kým jednáme. Pokud se dostaneme do nějakých zvláštních komunikačních směrů, tak asi pravděpodobně i tam, že bude ta naše komunikace monitorována, to neznamená, že bude někde zveřejňována. A to je zkrátka ta daň, já si myslím, se kterou bychom se stejně setkali dříve nebo později. Ten proces takhle zkrátka probíhá.
Daniela DRTINOVÁ: Podle generála Mičánka, řekl to v Aktuálně.cz, se nemáme ptát, zda útok v Česku bude, ale kdy bude.
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Já si myslím, že to je už obecně známo a není to otázka dnešního dne, ale tohle to říkáme už nejméně oněch 10 let, že…
Daniela DRTINOVÁ: Naštěstí se dosud nic nestalo.
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Nic se nestalo a buďme rádi, že se ještě nic nestalo, ale já jsem nedávno šel přes Staroměstské náměstí a kolem orloje stovky lidí, kteří sledujou, jak odbíjí celá a tam, kdyby někdo provedl nějaký teroristický útok, tak je to zkrátka neštěstí. To samý, vstupte do metra, zase, jak jsme se před chvilkou bavili, je to vhodný cíl jako kdekoliv jinde mezi námi. Takže, pokud se stane to, že budou islamisté vytlačováni ze západní Evropy například a kdy bude pro ně problém zorganizovat nějaký teroristický útok, tak dříve nebo později do České republiky přijdou a bohužel Praha je asi nejznámější město, patří mezi nejkrásnější a nejvíce známé města ve střední Evropě a nemůžeme si myslet, že budem pořád stát mimo zájem islamistů. Bohužel taková situace je a jak jsem řekl, musíme s tím počítat. A pokud někdo by to podcenil a pořád si myslel, že se nic neděje a že se to všecko pořád odehrává stovky kilometrů od České republiky, já si myslím, že to není pravda. Německo bude mít podle mě také problémy, Rakousko je z hlediska migrační vlny rovněž velmi intenzivně zasaženo, takže mezi Rakouskem a Německem je jenom ta Česká republika a pokud například islamisté po některých významných krocích, které budou prováděny v Německu a Němci jsou velmi důslední z tohoto pohledu, budou vytlačováni ven z Německa, Česká republika není žádný velký rozdíl proti Německu nebo Rakousku.
Daniela DRTINOVÁ: Při vašich znalostech a zkušenostech při tom kontaktu s tou praxí, když procházíte místem, kde je takové velké shromáždění lidí, mrazí vás z toho? Trpíte takovým tím syndromem experta, který vlastně je neustále ostražitý a ve střehu?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: No, tak, kdyby člověk se musel chovat tak, že bude pořád čekat, kdy to vedle něj bouchne, tak asi by pravděpodobně se nikam nedostal, ale samozřejmě, když tak, jak jsem řekl před chvilkou, když jdete nějakým takovýmto prostorem, tak si uvědomíte, jak je třeba ten prostor zranitelný, jak lidé tam jsou zranitelní a teď se začnete dívat na to, kde kdo je, kdo by mohl zasáhnout, kdo by mohl pomoct. Já si myslím, že například v České republice by se mělo celkově zvýšit povědomí a zároveň i schopnost lidí reagovat na krizové situace. Tak, jako dřív byla taková ta pomlouvaná civilní obrana, následně civilní ochrana považovaná za něco socialistického, já si myslím, že je potřeba se k tomu znovu vrátit, protože schopnost lidí orientovat se v nějaké složité, kritické situaci a zároveň reagovat například na pokyny orgánů, ať už tam jsou hasiči, policie, vojáci a podobně a umět se potom podle toho chovat a případně pomoct svým nejbližším, tak to bychom se k tomu měli znova vrátit, a v tom není nic špatného. Je jenom problém v tom, že spousta lidí se tomu brání podvědomě a myslím, že to je škoda. Mělo by to být součástí vzdělávacích procesů, ať ve školách, dokonce na vysokých školách a i v podnicích.
Daniela DRTINOVÁ: Jsou nějaké zprávy o tom, že by čeští muslimové byli nějak napojeni na radikály?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Tak zatím takové informace, pokud vím, nemám, i když nějaké signály byly. Já si myslím, že jeden z nedávných zásahů, který se provedl v jedné z mešit, tak, nebo modliteben, tak ukazoval na to, že přece jenom tady také určitý problémy máme, určité výstřelky jsou zaznamenány, to bezesporu. Nemyslím si ale, že to je otázka nějakého celkového, takové přeměny té muslimské komunity v mnohem agresivnější, než bychom si přáli. Je ale také potřeba říct, že teroristické útoky neprovádějí všichni muslimové. My se bavíme teďka momentálně o Islámu a všichni vidíme islám rovná se terorismus. To vůbec není pravda. To bychom asi byli úplně nespravedliví, přesto ale určitá radikalizace je tady zcela zřejmá a z těch tisíců muslimů, kteří jsou v České republice, když jeden takový se rozhodne, tak k tomu teroristickému útoku může dojít a tam bohužel ty tendence jsou v té muslimské komunitě, nemyslím teďka, že v české, ale obecně, že bohužel jsou a to musíme si uvědomit, že se může stát, že i z té české se někdy může někdo takový, takový vygenerovat, ale to se může vygenerovat z té naší české společnosti. Viděli jsme Uherský Brod před nedávnem a také to byl člověk, který sice byl psychicky narušen, ale to se také může stát, takže…
Daniela DRTINOVÁ: Povstanou noví vůdci? Jak reálná je hrozba, že se západní demokracie začne drolit sama pod sebou, že začne prohrávat?
gen. Jiří ŠEDIVÝ: No, to je jedno z nebezpečí, které momentálně přináší ona migrační vlna, která s sebou přináší právě tenhle ten bezpečnostní aspekt a v obraně vlastních území jednotlivé státy začaly vlastně krok před Evropskou unií, před vedením v Bruselu chránit svá území, například omezovat přestupy přes vlastní hranice, to je jeden z velkých problémů, protože, proto já kritizuju vedení Evropské unie, Evropské unie, to vedení, které mělo přijmout taková opatření, aby státy Evropské unie se cítily bezpečné a znamenalo to pochopitelně přijmout některá zásadní rozhodnutí, velmi často se mluví buď o jednotném nějakém pohraničním sboru Evropské unie, silnější pozici Frontexu a já nevím, co všecko možného. Žádné takové zásadní rozhodnutí nebylo učiněno. A to je podle mě obrovská chyba, a pokud ten proces bude pokračovat dál a pokud Evropská unie v tom svým čele v Bruselu nepřijme opravdu zásadní, někdy i nepopulární rozhodnutí, no, tak se stane, že každý stát se začne chránit sám sebe a například velmi nebezpečné je, že se rozpadne Schengen. Rozpadne se Schengen, můžou se začít přijímat další rozhodnutí, mimo jiné například ochranu vlastních států před vlastní migrací. Příkladem je Velká Británie, která tohle to považuje za jeden z velkých problémů. Takže, pokud se společným úsilím nepodaří celý tento problém zvládnout a pokud by se objevily někde v jiných státech další teroristické útoky právě takovýmto způsobem, jako to bylo ve Francii nebo v Belgii, pak to skutečně může znamenat, že se velmi silně naruší ta soudržnost Evropské unie.
Daniela DRTINOVÁ: Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Děkuji vám za rozhovor pro DVTV. Na shledanou.
gen. Jiří ŠEDIVÝ: Na shledanou.
