Představa amerického prezidenta Donalda Trumpa, že po konci bombardování Íránci svrhnou stávající režim, je naivní. V rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou to tvrdí expertka na Írán z Karlovy univerzity Zuzana Kříhová.
Izraelsko-americká operace proti Íránu byla dobře a dlouze připravována. Možná i několik let, myslí si bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Poukazuje přitom na obrovský technologický náskok Američanů před zbytkem světa, ale zároveň varuje před podceněním Íránců. „Stát, který je schopen vyrábět balistické rakety, nikdy nepodceňujte!“
Průjezdnost Hormuzského průlivu se snížila na desetinu. Je to dáno tím, že dramaticky narostly ceny pojistek za lodní přepravu. Některé pojišťovny dokonce situaci vyhodnocují jako natolik rizikovou, že zcela zrušily nebo pozastavily pojištění válečných rizik. Kvůli nemožnosti vyvézt energie do cílových destinací zavládla na trzích panika, konstatuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Na nové album skupiny Tata Bojs čekali fanoušci šest let. Letos se narodilo a kapela ho 26. února pokřtila paprskem světla během velkolepého koncertu v pražském Foru Karlín. Album „V původním snění“ sklízí nadšenou odezvu kritiků. Tata Bojs by podle mnohých měli mít ochrannou známku na žánr „inteligentní pop“.
„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.
Pořežete se na cirkulárce a s prsty v sáčku se dopravíte někam na ambulanci. Tam vás ošetří, abyste nevykrváceli, a pak řeknou: „Chirurg tady zrovna není, takže zhruba tak za dva, za tři měsíce…“ přibližuje aktuální stav české psychiatrické a psychologické péče o děti a mladistvé ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.
Debata o plošné regulaci mobilních telefonů ve školách v Česku sílí. Zatímco většina evropských zemí v posledních dvou letech přistoupila k omezením, Česká republika ponechává rozhodnutí na jednotlivých ředitelích. Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty by ale měl převzít iniciativu stát. „Já nebudu používat slovo zákaz, já budu používat slovo regulace,“ říká.
Umělá inteligence (AI) je podle historika a politologa Lukáše Sedláčka zrcadlem, ve kterém se jako společnost začínáme vidět bez příkras. „Je to takové strašně hezké zrcadlo, občas teda děsivé, toho, kým vlastně jsme,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Terezy Engelové.
V prostředí české katolické církve se podle psychologa a právníka Ladislava Koubka a zakladatele spolku Pro čistou církev Jana Rozka stále nedaří otevřeně a systematicky řešit případy sexuálního zneužívání. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové otevřeně popsali nejen vlastní zkušenosti, ale i mechanismy, které podle nich vedly k dlouholetému mlčení.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav obyvatelstva je horší než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Debata o budoucnosti veřejnoprávní televize se znovu vrací do centra politického dění. Moderátor Jakub Železný se v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové otevřeně zamýšlel nad otázkou, zda by dnes lidé znovu vyšli do ulic na obranu České televize. A jeho odpověď byla překvapivě skeptická.
Bezpečnostní konference v Mnichově nepřinesla podle šéfredaktora Voxpotu Vojtěcha Boháče zásadní posun v podpoře Ukrajiny ani jasnější vizi evropské bezpečnosti. Mezitím Rusko pokračuje v hybridní válce. Právě vlivové ruské operace se Boháčovu týmu podařilo rozkrýt až k neprůhledným zahraničním strukturám a kontaktům sahajícím do ruského prostředí.
Petr Macinka na bezpečnostní konferenci v Mnichově rozvířil české i zahraniční publikum. Zatímco někteří oceňují jeho ostrý tón vůči Hillary Clintonové, jiní upozorňují na argumentační faul při debatě s polským ministrem Sikorským o demokratickém deficitu Evropské unie. Macinka se hájil tím, že se tématu věnoval už ve své diplomové práci. Oponentem byl současný poslanec za ODS Petr Sokol.
Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář stupňuje tlak na vládu i premiéra Andreje Babiše (ANO). Po únorové demonstraci v centru Prahy, kam podle organizátorů dorazily desetitisíce lidí, chystá další mobilizaci – tentokrát na pražské Letné. V pořadu Spotlight Terezy Engelové Minář exkluzivně vyzval předsedu vlády Babiše k osobnímu setkání a k veřejné debatě.
Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.
Bývalý ministr obrany, zahraničí i kultury a někdejší diplomat Martin Stropnický říká, že si už od politiky drží odstup. Přílišné sledování veřejného dění podle něj člověku „škodí zdraví“. Přesto se rozhodl znovu veřejně vystupovat, protože má pocit, že nastala chvíle, kdy není možné jen přihlížet. Situaci označuje za složitou a zároveň varuje před povrchností současné politické debaty.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků je podle místopředsedkyně STAN Michaely Šebelové zásadním útokem na demokracii. V rozhovoru Spotlight Zuzany Tvarůžkové mluví o oslabeném premiérovi Andreji Babišovi, obhajuje účast politiků na demonstracích a kritizuje kroky vlády ve zdravotnictví i zahraniční politice. Opozice je podle ní připravena jít do masivních obstrukcí.
V únoru 1986 se na Glienickém mostě v Berlíně odehrála historická událost: disident Anatolij Ščaranskij byl vyměněn za Karla Köchera, jediného známého špiona, který pronikl přímo do americké rozvědky CIA. Zatímco na Západě média událost sledovala s mimořádnou pozorností, na Východě téměř zapadla. „Karel Köcher vůbec nebyl jmenován,“ říká novinář Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA.
„Svým postojem bychom neměli obtěžovat a měl by být odvozený od toho, aby nás druzí mezi sebou chtěli,“ soudí sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Nemáme zase tak velkou váhu, abychom se prosadili silou. Musíme být ale atraktivním partnerem, se kterým ostatní chtějí spolupracovat,“ dodává.
